Když se česká tahová strategie Silence of the Siren objevila v předběžném přístupu, působila jako zajímavý, ale stále nedopečený pokus přenést hratelnost klasických Heroes do sci-fi prostředí. Hra měla jasnou vizi, silnou inspiraci legendami žánru a sympatický autorský rukopis, zároveň ale bylo znát, že se nachází teprve na začátku dlouhé vývojové cesty. Od té doby však titul urazil výrazný kus cesty a to nejen po stránce obsahu a technického stavu, ale i své vlastní identity.
Nejviditelnější změnou, kterou si nelze nevšimnout, je samotné přejmenování hry. Silence of the Siren dnes nese název Heroes of Science and Fiction a nejde jen o kosmetickou úpravu. Vývojáři tím dali jasně najevo, kam chtějí hru zařadit a jak ji chtějí prezentovat hráčům. Zatímco původní název působil spíše poeticky a tajemně, nový titul otevřeně komunikuje žánr, inspiraci i ambice. Hráč už na první pohled ví, že jde o tahovou strategii ve stylu Heroes, tentokrát zasazenou do světa science fiction.
Přejmenování zároveň reflektuje fakt, že se hra během vývoje postupně vzdálila původnímu, užšímu konceptu jedné příběhové linie. Silence of the Siren dnes funguje spíše jako název konkrétní kampaně, zatímco Heroes of Science and Fiction zastřešuje celý herní ekosystém, jednotlivé frakce, kampaně, skirmish režimy i budoucí rozšíření. Jde o krok, který dává smysl nejen z hlediska marketingu, ale i samotného designu hry. Zároveň dle reakcí hráčů se název Silence of the Siren podobal jiným titulům z tohoto herního žánr a byl tak matoucí.
Od doby první EA verze se výrazně rozrostl i samotný obsah. Přibyly nové frakce s vlastním technologickým zaměřením, herním stylem i příběhovým pozadím. Každá z nich posouvá hratelnost trochu jiným směrem a nutí hráče přemýšlet nad strategií jinak, než jen kopírovat osvědčené postupy. Kromě nových kampaní se rozšířily také možnosti hraní mimo příběh, více map, lepší vyvážení a větší důraz na znovuhratelnost dělají ze skirmish režimů plnohodnotnou součást hry.
Zásadní posun nastal i v technickém zpracování a celkové plynulosti hraní. Už nejde o hrubý prototyp, ale o stabilnější titul, který působí uceleněji a sebevědoměji. Uživatelské rozhraní prošlo úpravami, hra je přehlednější a lépe čitelná, a řada dřívějších problémů byla postupně odstraněna. Vývojáři zároveň naslouchali zpětné vazbě komunity, což je na výsledku znát.
Velkým krokem směrem k delší životnosti hry je také otevření prostoru pro samotné hráče. Do hry se dostaly editační nástroje, které umožňují vytvářet vlastní mapy a scénáře. Spolu s podporou sdílení obsahu tak Heroes of Science and Fiction pomalu přestává být jen uzavřeným autorským projektem a mění se v platformu, která může růst i díky komunitě. Právě to je prvek, který kdysi pomohl přežít a rozkvést i legendárním Heroes.
Do budoucna zůstává hra stále v pohybu. Vývoj ještě není u konce a tvůrci dávají najevo, že chtějí pokračovat v rozšiřování příběhového obsahu, ladění herních systémů a prohlubování strategických možností. Pokud se jim podaří udržet současné tempo a směr, má Heroes of Science and Fiction potenciál stát se nejen zajímavou českou strategií, ale i důstojným sci-fi protějškem her, které definovaly celý jeden žánr.
Z původně nenápadného projektu v Early Access se tak postupně stává sebevědomá hra, která ví, čím chce být a nebojí se to dát najevo ani změnou jména.
