Nekonečný vesmír, místo, jež je rodištěm nespočtu galaxií, hvězdných soustav a planetárních systémů. Silence of the Siren je česká tahová strategie, v níž proti sobě bojuje několik různých vesmírných civilizací o kontrolu nad vzdáleným hvězdným systémem.
Podobnost „čistě“ náhodná
Za titulem, který již na první pohled připomíná legendární Might and Magic, stojí české vývojářské studio Oxymoron Games, které se nejvíce proslavilo svým titulem z nemocničního prostředí Project Hospital. Lze namítat, že je hra velmi podobná konkurenčnímu Song of Conquest, a je tomu skutečně tak. Základ je velmi podobný, ovšem rozdíly jsou znatelné hned na první pohled, a to jak po stránce vizuální či estetické, tak v rámci zasazení nebo konceptu jednotek. Silence of the Siren (momentálně ve stavu předběžného přístupu) má hezkou úhlednou grafiku namísto někdy těžko rozeznatelných pixelů (Song of Conquest) a rozdílný důraz na jednotky, souboje a tahy, ale všechno hezky popořadě.
Dějiště Silence of the Siren se odehrává ve vzdáleném hvězdném systému, jenž nese název Siren a který je odříznut od zbytku galaxie. Hvězdný systém Siren je rodištěm galaktické aliance a zároveň se stal domovem ztracené civilizace Primals. Pečlivě budovaná aliance se však rozdělila na několik hádajících se frakcí a pár odlehlých víceméně neutrálních kolonií. Je tu navíc ještě něco dalšího a znesvářené frakce si brzy uvědomí, že budou muset čelit ještě většímu nebezpečí, než si vůbec dovedly představit.
Celkový koncept, se kterým Silence of the Siren pracuje, je lehce humorný, avšak o to více důmyslný a propracovaný. Namísto krvelačných monster naleznete humanoidní krtečky, hmyz, draky, bloby a nechybí ani zástupci lidí. Ve fázi předběžného přístupu je k dispozici hlavní kampaň za Fossoriánskou frakci (krtečky). K tomu je k dispozici devět předpřipravených scénářů a stejný počet dobývání, tyto režimy pak nabízejí frakce jako hmyzáky nebo lidi. Nechybí ani tutorial a manuál, v budoucnu by měl přibýt také multiplayer.
Krteček a rakety
Fossoriánská tajná služba zaznamenala neobvyklé dění v jedné z pohraničních oblastí. Děti zdroje, což je rytířský řád hmyzích kyborgů, patrně něco chystají a to se Fossorianům nelíbí. Problém je, že oficiálně není vyhlášena válka a nevraživost je vedena zatím pouze na poli diplomatické šachovnice. Generálu Furettovi, který je uvězněn kvůli korupčnímu skandálu, byla dána příležitost, aby se přidal k Trestanecké legii a vybojoval si tak zpět svobodu. To je stručné nastínění úvodu do první mise za Fossoriany.
Následně se ocitáte se svým hrdinou na mapě a vydáváte se postupně plnit úkoly mise. V tomto ohledu je hratelnost totožná se zmíněným Might and Magic nebo Songs of Conquest, případně lze zmínit také Clash II. Se svým hrdinou se pohybujete po mapě, která je plná různých předmětů, zdrojů i nepřátel a dalších interaktivních objektů.
Váš hrdina je při pohybu po mapě limitován body pohybu. Ty můžete za určitých okolností v daném tahu obnovit nebo doplnit, třeba když seberete zásobu paliva. Když vám palivo, respektive body pohybu, dojdou, neznamená to, že byste ihned měli ukončovat tah (tedy na základě vašich možností, podle toho, kolik máte velitelů, zda máte města a podobně). Stojí za to se podívat na ability velitele a jeho dovednosti, také byste měli věnovat pozornost svému městečku a něco nového postavit nebo naverbovat jednotky. Není to ovšem tak přímočaré, jak se může na první pohled zdát.
Ráno bezpečnější večera. Nebo ne?
Jeden hrací den je rozdělen do čtyř fází (tahů), kterými jsou ráno, poledne, večer a noc. Rekrutovat jednotky je možné právě jednou za čtyři tahy. Tyto fáze, respektive denní doby, mají zásadní vliv na řadu faktorů, tedy kromě vizuálního znázornění, které tyto fáze reflektuje v grafice.
Některé předměty, budovy, které můžete navštívit, nebo i nepřátelé jsou na střídání denní doby závislí. Mohu uvést příklad, že vykřičený dům je přístupný pouze v noci. Nemusíte jej navštívit, ale návštěva vám dá dvacet bodů k morálce, a to není málo. Některé jednotky jsou silné v noci a přes den jsou jejich bojové dovednosti znatelně slabší. Taktéž neutrální frakce se jinak chovají přes den a jinak v noci, kdy přes den mohou jít spíše od vás a v noci budou naopak vyhledávat boj.
Když jsem se dostal k síle jednotek, rozhodně se sluší zmínit, že Silence of the Siren klade velký důraz na základní nebo vylepšené jednotky. Skok mezi obyčejnou a vylepšenou verzí je opravdu znatelný a její ztráta je o to citelnější.
Velitelé, nebo hrdinové, chcete-li, mají spíše pasivní až podpůrnou formu a boje se primárně neúčastní. Velitelé získávají zkušenosti a na každé nové úrovni lze rozdělit body k atributům a dovednostem. Vždy můžete vybrat jednu ze tří možností a formovat tak velitele k obrazu svému. V tomto ohledu opět platí, že dovednosti a atributy jsou zásadní a budete je chtít mít všechny (což bohužel nejde). Zaměříte se spíše na sílu v bitvách, což vašim jednotkám přidá body k obraně a sílu zranění nepřítele, nebo na efektivitu průzkumu, s níž dokážete snáze rozpoznat sílu nepřátelské armády a vyhnout se tak zbytečným ztrátám?
Bude váš velitel technologický nadšenec, díky čemuž budete moci třeba použít dalekonosné dělostřelectvo nebo nechat shodit malou věž, jež vám pomůže v průběhu bitvy? Nebo se z vašeho velitele stane mrchožrout, který nebude mít o zdroje nouze? Je to čistě na vás a na vašem stylu boje.
Je to všechno, Horste? Ne, není, Krtečku!
Kromě výše zmíněného je zde možnost vybavit své hrdiny různými věcičkami, které vám přidají různé bonusy. Jedná se o jednorázové spotřební zboží, věci v batohu a pak přímé vybavení vašeho hrdiny.
V tomto ohledu se jedná opravdu o pestré možnosti, jak si lze hru vychutnat a zohlednit tak své zaměření. Případně vykompenzovat některé prvky, které jste museli obětovat, třeba kvůli silnějšímu bojovému zaměření na úkor pohybu.
I přesto, že nejsou kampaně pro ostatní frakce zatím přístupné, již z bitev, dobývání nebo scénářů je jasně patrné, že každá frakce má svá specifika, osobité jednotky a samozřejmě výhody a nevýhody. Hmyzí kyborgové se mohou díky křídlům za tah pohybovat na daleko větší vzdálenost, a to nejen po hlavní mapě, ale také v bitevním rozhraní. Krtci sází na technologii a zkušenosti s pracemi v podzemí. V tomto ohledu není žádná frakce přímo silnější nebo slabší. Vlastně ano, na základě toho, jak s danou frakcí hrajete.
Od toho se odvíjí i výstavba a rekrutování jednotek, náklady na verbování, výstavbu a náklady na vylepšení. Zde je první lehký stín na celkově jinak velmi povedené hratelnosti a intuitivním ovládání. Výstavba nových budov, která probíhá ve svém osobitém rozhraní, bude zpočátku vyžadovat trochu času na zorientování.
Silence of the Siren zaujme na první pohled
Přišel čas si něco říci k boji, který se odehrává na hexagonovém bojišti, stejně jako ve známém titulu Might and Magic. Váš hrdina se, jak už jsem zmínil, boje přímo neúčastní a funguje jako podpora (avšak může být i velmi efektivní). Využívá své dovednosti, což může provést jednou za kolo, pokud má dostatek energie. Dané kolo končí po využití všech jednotek. Jednotky, které se boje účastní, se automaticky rovnají do pořadí na základě iniciativy. Toto pořadí lze určitým způsobem ovlivnit možnostmi „wait“ (čekat) a „pass turn“ (přeskočit). Vylepšené jednotky mívají k dispozici speciální schopnosti označené klávesou S, jejímž stiskem se schopnost aktivuje. A v mnoha případech jejich správné využití dokáže opravdu znatelně ovlivnit průběh bitvy.
Po vizuální stránce má titul hezkou barevnou 2,5D grafiku. Zasazení do univerza v podání rozdílných a charakteristických ras se opravdu povedlo, včetně výtvarného stylu. Taktéž uživatelské rozhraní je příjemné. Jinými slovy, pokud se vám u Song of Conquest nelíbil místy nepřehledný pixel art, zde máte možnost elegantního pestrobarevného cartoonového pojetí. V tomto ohledu, i když je hra velmi plynulá, se přece jen místy objevilo několik menších bugů, a to v případě pohybu po hlavní mapě, kdy se na některé předměty hůře klikalo, nebo v průběhu bitvy, kdy při větších bitvách, a tím pádem také efektech, lehce proskočila grafika.
Audio stránka hry postrádá mluvený projev, což je celkem škoda a pár namluvených slov by ji určitě ještě více ozvláštnilo. Soundtrack a ozvučení jsou povedené a jistě se najde mnoho hráčů, kteří si rádi jednotlivé skladby s chutí poslechnou. Zvukové efekty bohužel taktéž postihly lehké bugy, takže v případě střelby ze specifických jednotek zaměřených na boj z dálky vyšel zvuk lehce asynchronně. Jedná se nicméně o chyby, které jsou v rámci předběžného přístupu tolerovatelné a celkovou hratelnost závažně nenarušují.
Silence of the Siren je povedená tahová strategie, která se nese v rytmu klasických old school strategií v moderním pojetí. Rozdílnost a zaměření frakcí i jednotlivých jednotek včetně znatelných rozdílů mezi jejich obyčejnými a vylepšenými verzemi, spolu s variabilitou vylepšení hrdinů, nabízí možnost osobitého herního přístupu pro každého milovníka žánru. Titul má obrovský potenciál stát se klenotem ve své herní kategorii.
