Desert Warrior je ambiciózní, epické historické drama o boji proti krutovládě v oblasti východní Arábie, plné známých hereckých tváří. Že jste o tomto filmu doteď neslyšeli? A nejspíš už ani neuslyšíte, jelikož s největší pravděpodobností skončí v propadlišti filmových dějin. Takže o co vlastně šlo?
Válečník pouště
Příběh sleduje princeznu Hind, jež spolu se svým otcem prchá do pouště před vojáky císaře Kisry vedenými prohnaným Jalabzeenem. Ti mají za úkol princeznu odvést do císařova paláce, aby se tam stala jednou z jeho mnoha konkubín. Princeznu však zachrání s vidinou rychlého výdělku jistý bandita či spíše žoldák. Hind s banditovou pomocí poté spojí několik sousedních kmenů, postaví se na odpor císařově armádě a stane se skutečným válečníkem pouště.
Pokud jste však nějakým zázrakem narazili na propagační materiály, bude možná trochu zmatení. Trailery i plakáty totiž staví do popředí právě banditu, zatímco princezna ustupuje do pozadí a ukázku maximálně doprovází svým hlasem. Film samotný ale banditu staví do role spíše vedlejší postavy s minimem dialogů. Tento nesoulad patrně vznikl kvůli problémům během produkce a postprodukce: Desert Warrior je totiž primárně saúdskoarabský snímek. A i když na tom ženy v Saúdské Arábii nejsou tak špatně jako v jiných muslimských zemích, otázka jejich práv je zde v řadě oblastí stále choulostivá.
Zdroj AGC Studios
Arabské peníze v americkém kanále
Primární účel tohoto filmu bylo zaučit tamější filmové pracovníky, získat patřičné know-how a oživit zájem o domácí produkci. Saúdskoarabská společnost MBC Studios spolu s dalšími, americkými společnosti do filmu napumpovala kolem 150 milionů dolarů. Jenže během premiérového víkendu se v dubnu z amerických vrátilo ani ne půl milionu. Statisticky se tak Desert Warrior stal jedním z největších propadáků (nejen) letošního roku. Ale i když kina zejí prázdnotou a další distributoři film raději ignorují (což vysvětluje absenci českého názvu), na domácí půdě Desert Warrior vlastně skóruje. Utopené peníze se navíc ve finančních rezervách Saúdské Arábie ztratí jako kapka v moři (ropy).
Když velká jména nestačí
Z produkčního hlediska se přitom jednalo o atraktivní záležitost. Režii měl na starost Rupert Wyatt, režisér oblíbeného remaku Zrození Planety opic. V „hlavních“ rolích se pak měly kromě představitelky princezny Aiyshy Hart objevit hvězdy jako Sharlto Copley (Jalabzeen), Ben Kingsley (císař) nebo Anthony Mackie, který se už od seriálu Falcon a Winter Soldier snaží budovat si image nového Kapitána Ameriky. Desert Warrior je ale bohužel filmem cílícím především na domácí publikum a nákladná anglickojazyčná produkce se se známými herci jsou pouze omáčkou, která má jen maximálně dochutit hlavní chod směřující k arabskému publiku.
Zdroj AGC Studios
Řemeslo 50/50
Šablonovitý scénář je proto nejslabší částí filmu. Film začíná klasicky lacinou textovou expozicí ve stylu „Bylo nebylo“, kterou začíná i řada jiných béčkových počinů. Postavy zůstávají po celou dvouhodinovou stopáž nezajímavé a ploché a jinak obstojní herci prostě nemají co hrát (pomineme-li snahu napodobovat lokální přízvuk).
Nedostatky obsahu pak částečně kompenzují kvality formy. Samotné produkční hodnoty totiž přece jen za něco stojí. Natáčení probíhalo ve skutečných lokacích na západě Saúdské Arábie, takže po zeleném plátně nejsou ani památky. A to je v době vizuálně nevzhledných digitálních blockbusterů příjemná změna. Hudba, byť nikterak novátorská, poté svým thrillerovým stylem dobře podtrhuje akční a velkolepější scény, což se však pro změnu nedá říci o střihu. Ten je totiž skutečně rapidní. Průměrná délka záběrů nepřekračuje ani pár vteřin, takže jinak krásné přírodní scenérie a ucházející akce nemají šanci pořádně vyniknout. Proto pokud chcete zakusit skutečně dobré historické filmy pojednávající o konfliktech v arabských zemích, pusťte si raději Lawrance z Arábie.
Desert Warrior je spíše než funkčním historickým velkofilmem pouze rutinním pokusem zaškolit saúdskoarabské filmaře. Utracené miliony jsou vidět skoro jen v kameře a lokacích, ne v kvalitě režie, scénáře a herců. Námět ani postavy nemají šanci zaujmout, a tak film skončí pohřbený pod nánosy písku a zůstane právem zapomenut. Leda by se měl objevovat v žebříčcích největších komerčních propadáků.
