S videohrami má zkušenosti už více než čtvrt století. Začínal u klasik pro DOS a arkádových automatů na poutích. Ačkoli se dlouho vyhýbal konzolím, preferuje spíše akčnější druhy her a příliš si nerozumí s multiplayerovými a kompetitivními tituly. Zajímá ho herní historie v různých světových regionech. Na hry přitom nahlíží především jako na kulturní artefakty, jejichž hlavním cílem je poskytovat hráčům nové zkušenosti a vyvolávat emoce.
V roce 2018 vyvinulo české studio Grip Digital ve spolupráci s americkými Terrible Posture Games roguelike střílečku Mothergunship. Jestli si ji nevybavujete, zkuste zabrouzdat ve své knihovně na Epic Games Store, kde se před lety rozdávala zdarma.
Je to tady znovu! Právě probíhá první Next Fest roku 2025. Jak je již zvykem, dočkali jsme se spousty demoverzí všech možných žánrů, na které si jen vzpomenete. V redakci Gaming Professors samozřejmě tento festival bedlivě sledujeme, takže vám opět můžeme přinést společný článek, ve kterém vám dáme tipy na dema hodná vaší pozornosti.
Pokud jste si prošli víceméně standardní pubertou, neztratili jste paměť a máte schopnost sebereflexe, nejspíš vás nepřekvapí skutečnost, že lze někoho pobouřit kulturou, písničkami a projevy lásky.
V éře osmibitových a šestnáctibitových počítačů kralovala německé herní scéně vývojářská a vydavatelská společnost Rainbow Arts, která propojovala mnoho výrazných talentů.
Koncem loňského prosince, pár měsíců po premiéře filmu Vetřelec: Romulus, dorazil na počítače a PS VR2 Alien: Rogue Incursion. Ambiciózní hra pro virtuální realitu od amerického studia Survios na pohled vypadala jako jakýsi hybrid mezi fenomenálním survival hororem Alien: Isolation a first-person shootery z vetřelčího světa, jako byl Alien: Colonial Marines nebo série Aliens vs.
Už je to asi pět let od doby, kdy estonské indie studio CM Games vydalo Into the Radius. Hororově laděný survival, který dodnes můžeme považovat za jednu z nejlepších her pro virtuální realitu, se o pár let později dočkal portu na zařízení Meta Quest a také na PlayStation VR2. V červenci minulého roku uvedli vývojáři v režimu předběžného […]
Slovenskému boomer shooteru Gravelord už jsme se věnovali několikrát. Nikoli z vlastenecké nostalgie (někteří redaktoři se stále stihli narodit v Československu), ale prostě proto, že hra od své první oficiální prezentace vypadá velmi slibně.
V herním designu, stejně jako v jiných oblastech lidské tvorby, se pracuje s konceptem tzv. hooku. Tedy jakési ústřední návnady, jejíž funkcí je hráče zaujmout a přimět je, aby se ke hře vraceli.
Možná jste se již dostatečně pokochali Uměním klasických adventur. A možná preferujete hry, kde nemusíte používat nalepovací knír z kočičích chlupů a chytat žraloka na návnadu z klobásy utržené ze stromu, protože veškeré výzvy se v nich dají řešit mačkáním spouště brokovnice či samopalu.
Milovníci umělecké kinematografie si jistě snadno vybaví slavnou scénu z filmu Solaris (1972) Andreje Tarkovského. Těsně předtím, než se děj této adaptace románu Stanisława Lema přesune na oběžnou dráhu vzdálené planety, sledujeme dlouhou, mlčenlivou sekvenci uhrančivých záběrů, v nichž postavy cestují komplikovanou sítí nadzemních úseků městské dálnice v moderním velkoměstě.
Kolejnicové střílečky patří k téměř vymřelým žánrům. Nakonec už stihly vyjít z módy i koridorové first-person shootery, které je původně nahradily. Vhodným útočištěm pro spektakulární hry bez volnosti pohybu by teoreticky mohla být virtuální realita.
Přiznám se rovnou, abych předešel případnému zklamání. Pokud jste o Kingdom Come: Deliverance II již četli v našem preview, v této recenzi najdete popis věcí, jimž jsem se dříve nevěnoval, ale nejspíš vás nečeká žádné překvapení.
