Řekněme velice taktně, že dosáhnout originality v umění je v dnešní době vcelku těžké. Pokud jste pak jedni z umělců, kteří si na ní zakládají, je několik způsobů, jak to provést. Jednou možností je inovovat obsah, tedy nabídnout neotřelý příběh, poselství či například nečekanou pointu. Druhou možností je inovovat formu, a tak si hrát třeba s grafikou, soundtrackem nebo s jejich vzájemným skloubením. Videohry však kromě toho mají ještě o jednu možnost navíc, kterou je ovládání. Nejznámější je pravděpodobně VR, tedy nasadit hráči na hlavu brýle a nechat ho, ať používá přímo své ruce. Jiným způsobem je zapojit do hry hlas a nechat hráče ovládat dění přes mikrofon, jako to udělalo třeba Operator’s Side nebo There Came an Echo. Hra Before Your Eyes na to jde ještě jinak a místo ovladače vás nechá používat webkameru – můžete se tedy pohodlně usadit a prožít si příběh doslova v mrknutí oka.
Cesta na druhou stranu
Hlavní zápletka je zde celkem jednoduchá. Jmenujete se Benjamin Brynn a jste duše, která plave v jakémsi širém moři, odkud vás vyloví vlku podobný převozník. Od něj se dozvídáte, že jeho úkolem je převážet zemřelé ke Strážkyni brány a podat jí jejich životní příběhy. Ta je vyslechne, a pokud ji potěší, bude duším umožněno pokračovat dál. Pokud však o sobě budou lhát… inu, trestu neujdou a ono mořské záhrobí je dost velké pro všechny. Převozník má rovněž osobní zájem na tom, aby vyprávění stálo za to, a tak si s vámi váš příběh pro jistotu ještě bod po bodu zopakuje. To znamená, že se společně ponoříte do vašich vzpomínek a uvidíte všechny klíčové události, co se vám v životě staly.
Odmala až k dospělosti
Začnete tedy vaším vyrůstáním. Matka byla umělkyně, která však neprorazila, a tak ve svém dítěti vidí způsob, jak se realizovat. Otce naopak žádná hvězdná kariéra nečekala, tudíž mu jde spíše o to, aby jeho syn byl v životě šťastný. Svými rozhodnutími pak určujete, který přístup je vám bližší. Budete poctivě trénovat na klavír, abyste se dostali na prestižní školu a rozvinuli svůj talent? Nebo spíše místo not zvednete telefon, na který vám právě volá vaše kamarádka? A i když se nakonec rozhodnete, nepřijde mezitím nějaká událost zvenčí, která se všemi plány zamává? I to se přece v životě stává. Podobných voleb je zde více, takže u jednoho dohrání zůstat nemusíte.
Znovu a detailněji
Jen kdyby to bylo opravdu tak jednoduché. Převozník poznává lež, kterou jste mu právě předložili, a tak vás pak donutí si celý život projít ještě jednou, ale zato upřímně. Teď už žádné vyzobávání toho pěkného, místo toho si pěkně psychoanalyticky oživíme všechna dětská traumata a uvidíme, co se stalo doopravdy.
Osobně bych tento detail ani neprozrazoval, ale vývojáři jej sami na Steamu zmiňují, a tak je férové upozornit, že vás něco podobného čeká. Zmiňují též i citlivá témata, která jsou ve hře přítomna a která by tedy stálo před hraním zohlednit. Bez větších spoilerů jen naznačím, že ne všechny věci, které takto z první osoby zažijete, budou úplně příjemné.
A jak z toho všeho vyjdete vy, potažmo tedy vaše duše, ptáte se? To záleží jen na tom, jaké volby jste učinili a jak se k nim následně postavíte.
Inovativní ovládání
Hlavním tahákem hry je zmíněné využívání webkamery, a tak je jasné, že většina interakcí bude probíhat právě přes ni. Pokud se vám někde objeví ikona oka, stačí se na ni zaměřit myší a mrknout. Tím buď poodhalíte část okolí, nebo používáte předměty. Pro listování knihami či jiné pohyby v určitém směru použijete jednoduché tažení kurzoru. Když se vám vespodu obrazovky objeví ikona metronomu, můžete mrknout a přeskočit k další vzpomínce. Většinou však hovor nebo dění ještě chvíli pokračuje, a tak možná budete chtít nechat oči otevřené…
V pozdějších částech hry se také objeví místa, kde musíte zavřít oči, abyste se lépe soustředili na probíhající konverzaci. Do celkové hratelnosti to zapadá velice dobře a posiluje to ponoření do příběhu, ale pochopitelně zde nebudou žádné titulky. Radši se tedy předem ujistěte, že dokážete rozumět i bez nich. Hratelnost pak také ozvláštňují jednoduché minihry, přes které probíhá hraní na piano a malování obrázků.
Pokud nemůžete/nechcete používat webkameru, obejdete se i bez ní. Funkci mrkání pak převezme levé tlačítko myši a průběh hry je téměř stejný, i když tím samozřejmě přijdete o část zábavy.
Vizuál, zvuk, herní doba
Grafické zpracování je celkem jednoduché, třebaže to není úplně na závadu. Prostředí není nijak zvlášť detailní, ale hýří barvami, a tak působí pěkně živě. Postavy, modelované ve stejném stylu, sice nevypadají úplně nejlépe, vzhledem k neustálému dění a rychlému přeskakování mezi scénami si toho ale zas tolik všímat nebudete. Skoro nikdy zde také neuvidíte plný obraz. Většinou se vám ze scény ukáže jen pár výsečí, které mají představovat vaše soustředění na konkrétní věc – zbytek bude ponořen v temnotě. Při hraní s myší se navíc hra občas sama od sebe rozostřuje, což hádám, že má napodobovat delší dobu bez mrkání. To, že scéna někdy náhodně zůstane rozostřená, je pravděpodobně nezamýšlená chybka. Grafika sice nabízí čtyři různá nastavení, ale viditelný rozdíl mezi nimi je minimální (i když u starších počítačů poznáte rozdíl v rychlosti).
Hudba je především zpočátku pohodová a doplňuje dění (pokud jste třeba někdy stavěli v The Sims, je to celkem podobné), ve vážnějších pasážích se samozřejmě přizpůsobí. Kromě hudby jsou zde i jiné efekty, jako například bušení srdce, když je vaše postava nervózní, nebo i jiné, které zde nebudu prozrazovat. Zde stačí říct, že podobné prvky jsou do hry rovněž zakomponovány citlivě. Také dabing je povedený, dobře vás vtáhne do děje a zejména převozník vám se svými promluvami postupně přiroste k srdci.
Hra se dá dohrát za dvě hodiny, při vyzkoušení myši i webkamery a při lovu achievementů počítejte tak s pěti hodinami celkového času. Není to úplně moc, ale vzhledem k formátu hry a její ceně to úplně nevadí.
Kamera nepovinná, ale žádoucí
Základní poučení je snad jasné, ale raději ho ještě zdůrazním: pořiďte si dobrou kameru. Na tomto bodě bude záviset váš celkový dojem. Pokud ji nemáte, bude váš zážitek buď lehce ochuzený (při hraní s myší), nebo úplně zkažený (špatná technika).
Při prvním průchodu hrou jsem použil vestavěnou webkameru na notebooku, což byla chyba. Při kalibraci se vše zdálo v pořádku, ale ve hře si pak detekce obličeje dělala, co chtěla. Někdy se tak scény přeskočily okamžitě, jindy zase bylo potřeba na konkrétní prvek opakovaně mrkat. Můj první instinkt v podobných situacích byl, že jsem začal klikat myší, což ovšem při zapnuté kameře nefunguje. Pokud máte stejný problém, doporučil bych raději první průchod s pomocí myši a až poté zkusit kameru.
Černočerná tma
Kromě problémů s detekcí je zde i celkem nemilý bug. V již zmíněných pasážích, kde máte zavřené oči, se občas kamera může kousnout a ztratit vás. Pak již nemůžete oči „otevřít“ a zůstanete tak zaseknutí potmě v jedné scéně. Toto je sice částečně způsobeno hardwarem, takže není úplně fér házet celou vinu na vývojáře, ale stejně je zvláštní, že to nikdo nepředvídal a nezabudoval pro podobný případ nějakou pojistku. Ani při druhém pokusu, s myší, se některé z těchto pasáží nevyjasnily, a tak jsem je musel hrát opět s kamerou. Nutnost restartování od poslední kapitoly pak opět poněkud kazila celkové ponoření do hry.
Co vás čeká a nemine
Poslední drobný, ale stejně rušivý detail, je výběr kapitol. Jakmile se dostanete zpět do menu, můžete ve hře pokračovat od jakékoliv kapitoly, kterou jste již hráli, zatímco názvy těch následujících jsou jasně vypsané, i když je prozatím nemůžete spustit. Jejich tituly vám lehce prozrazují další vývoj děje a naznačují, co bude dál. Stejně tak i uvidíte, jak daleko jste přibližně v příběhu. Mnoho jiných her přitom v podobném případě nabízí pouze názvy kapitol, které jste již spustili, zatímco ostatní nechávají prázdné. To by bylo rozumné i zde a není úplně jasné, proč to tak vývojáři neudělali. Nejlepší tedy bude dohrát hru najednou od začátku do konce… a doufat, že vás něco nepřinutí ji restartovat od checkpointu.
Before Your Eyes je velice zajímavý titul, který dobře spojuje emotivní příběh s originálním způsobem ovládání. Jednodušší grafika není vůbec na škodu a spolu s hudebním doprovodem i intuitivní hratelností tvoří povedený celek. Pokud máte chuť na kratší, ale přesto jímavou záležitost, tuto hru mohu jedině doporučit. Důrazně však radím sehnat dobrou webkameru a předem si připravit dobře osvětlené pozadí. Nebudete litovat.
