Je tomu již těžko uvěřitelných 18 let, co jsem, jakožto druhým rokem zaměstnaný a nabušený počítač splácející pařan, hltal každé info o té hře. Jmenovala se Bioshock. Hra, která z trailerů a preview v časopisech vypadala snad až moc dobře na to, aby byla skutečná. Jenže s ohledem na jména, která za ní stála a odkaz, na kterém stavěla, se obavy stejně rychle rozplývaly.
Raptoři? Ne, Rapture
Pokud něco vdechlo Bioshocku skutečnou duši, je to prostředí, ve kterém se hra odehrává. Obrovské, pod hladinou moře ukryté město, či spíše architektonický skvost ve stylu art deco. Takhle jsem si vždy představoval Gotham. Ve své době supermoderní, v době návštěvy již lehce za zenitem. Přesto obdařené jistou děsivou krásou. Jako starověké hrady, kde si ani nechcete představovat, co vše se za jejich zdmi odehrávalo. V případě Rapture navíc stále odehrává...


Zdroj: 2K
Filmovost?
Maximální. Nebudu lhát, dodnes na mě celá úvodní skriptovaná sekvence od nástupu do batisféry po vysednutí funguje naprosto dokonale. Hra v těch prvních minuách prodává svoje trumfy takovým způsobem, že vás prostě zaháčkuje a nepustí. První nepřítel, to aby hráč věděl, s kým a čím má tu čest, a jde se na to. Každá další sekvence ukáže, jak to v Rapture chodí a kdo je tady šéf, respektive Big daddy. Tohle monstrum tu má hned v počátku tak skvělou představovačku, že jsem se ho bál jako čert kříže, nekecám. Vyprávění celého příběhu je velmi příjemně dávkováno tak, aby hráč neztratil zájem o dění kolem sebe, ani o to, co se tu sakra odehrává a proč. Z pohledu návštěvníka tak sledujeme dění dávno minulé, včetně poměrně znepokojivých obrazů, navíc doplněné o obligátní "hlas z rádia". Z mého pohledu jednoznačný palec nahoru. Bonusem budiž, že hra dodnes velmi dobře vypadá.
Pojďte pane, budeme si hrát
V opravdu hrubém pojetí je Bioshock poměrně klasická FPS s nepříliš bohatým sortimentem zbraní a lehkým RPG režimem. Nic z čeho by se jeden posadil na sedínku, chtělo by se říct. Nicméně dobové zasazení své kouzlo rozhodně má a Tommy Gun se k té nádherné architektuře prostě sakra hodí. Navíc lehce netypičtí nepřátelé se specifickými schopnostmi umožňují jinou úroveň zážitku. K čemuž přispívá i jejich poměrně logické chování. Tedy samozřejmě v rámci žánru i dějového zasazení. V tomto bodě hra přidává do výsledného mixu mechaniku upgradů sebe sama pomocí tajemných injekcí s látkou, která přispěla k pádu města. Tady si neodpustím připomenutí maminkovské hlášky „kdyby ostatní skočili z mostu...“, protože když hlas řekne „vpíchni si to“, hrdina si látku skutečně vpíchne a začnou se dít věci.


Zdroj: 2K
Začátek od ADAMA
Zmiňované souvisí s objevem látky zvané ADAM, kterou produkují mořští slimáci. Výzkum této látky ohromným způsobem akceleroval výzkum a vývoj v Rapture, neboť umožnil lidem modifikace sebe sama na genetické bázi díky takzvaným plasmidům, tedy průmyslovému produktu firmy Fontaine Futuristics. Ve hře narazíte na plasmidy, které si kupujete za ADAM, nebo je dostanete zdarma. Plasmidy zastupují fantazijní prvek hráčova arsenálu a umožňují telekinezi, mrazení, hypnózu, atd. Pak zde máme tonika, která představují formu pasivních bonusů a vylepšují technickou, fyzickou a bojovou schopnost. Plasmidy i tonika ve hře získáváme z prodejních automatů. Co je však mnohem důležitější, je to, že si většinu tajemství sami rozkryjete a pokud si na podobných, promyšlených utopiích ujíždíte, byla by škoda číst víc a připravit se o kouzelné momenty nějakými zásadními spoilery.
Inu to bylo tak…
K příběhu řeknu jen toliko, že hráč se ujme postavy, která přežila pád letadla do oceánu v blízkosti jakéhosi majáku, který je vstupním bodem do Rapture. V průběhu popisované jízdy do hlubin vod i města si vyslechnete něco z historie místa. Dál se pohybujete podle udaných instrukcí a s ohledem na aktuální situaci. Postup je lineární a smysluplný. Konec příběhu záleží na svědomí hráče a jeho přístupu k Little Sisters, smutným postavičkám místního dění. Zde si jeden spoiler neodpustím: Fakt si dávejte pozor, až se vám nějakou podaří chytit a dostanete na výběr, co s ní, protože tu číhá jedno poměrně nepříjemné traumíčko, pokud se náhodou ukliknete. Pokud jdete po špatném konci, respekt. Já si ho musel pustit na YouTube…
Na závěr si tentokrát neodpustím povzdechnutí, že pokud jste Bioshock nehráli, tak co jste dělali? Jedná se o skutečný milník a velkou událost své doby. Hru, která tenkrát ohromovala vizuálem, příběhem, tempem, prostě vším. Tohle byla doba, kdy jste za své, přiznávám nemalé, peníze dostali kompletní produkt a ten jednoznačně stál za to. O kvalitách svědčí nejen to, že dostal hned dvě pokračování, ale i to, že se podíval na všechny důležité platformy své doby. Navíc dnes si jej můžete ve slevových akcích koupit za cenu lepšího nanuku a rovnou v remasterované verzi. Epic Games Store jej dokonce dával zdarma...Bioshock je zkrátka atmosférická FPS se zajímavým RPG systémem a poutavým příběhem v naprosto dechberoucím prostředí.
Článek pro Gaming Professors napsal Vladimír Klosse.