Legenda říká, že každý rok v létě jezdím s kamarády někam, kde nepijeme alkohol, neděláme vylomeniny, účastníme se abstinenčního semináře a večer před spaním, když koukáme na edukativní videa o žárovce s vrutem C17, si trošku zadračíme a zahrajeme si Milostný dopis – skvělou karetní hru, již já tak mám spojenou s přáteli, klidem a pohodou. Když se tak objevila adaptace od Asmodee Bridgertonovi: Milostný dopis, moc jsem nemusel váhat, a to hned ze dvou důvodů. Za prvé, zajímala mě úprava Milostného dopisu, a za druhé, manželka je fanda divných seriálů, takže jsem věděl, že smáznu dvě mouchy jednou ranou.
Krabička na vyhození, hratelnost stejná
Bridgertonovi: Milostný dopis je hra uložená v krásném praktickém pytlíku s logem známého seriálu z dílny Netflixu. V balíčku poté najdete jeden malý herní plánek s pravidly hry, třináct diamantových žetonů (které bohužel nejsou z pravých diamantů), šest přehledových karet, jež se hodí každému nováčkovi této hry, protože jsou na nich prakticky vysvětlená i pravidla, a dvacet dva karet postav. Moment, dvacet dva? Ano, fanoušci původní hry už zbystřili, ale k tomu se dostaneme trošičku později. Nyní si totiž ještě musím postěžovat.
Než se dostanete k pytlíku s obsahem celé hry, musíte rozbalit plastový obal, v němž je uložená. Nevím, jaký z toho máte pocit vy, ale já měl, jako kdybych rozbaloval tužkové baterky do hodin s Batmanem. Ta skutečná otázka je, proč je zde prakticky více věcí na vyhození, než je kolik je v celé hře? Přijde mi to jako neskutečně plýtvání materiálem.
Každopádně než se dostaneme k hratelnosti, pojďme si projet, jaké karty nás tedy v balíčku čekají. Zmínil jsem jich dvacet dva, přičemž vám u nich dám rovnou přirovnání k originální hře. Máme dostupné dvě „Špionky“ Daphne Bridgertonové, šest „Strážných“ Eloise Bridgertonových, dvě „Kněží“ Kate Sharmové, dva „Barony“ Vévody z Hastingsu, dva „Komorné“ Coliny Bridgertony, dva „Prince“ Lady Danburyové, dva „Kancléře“ Anthony Bridgertony, jednoho „Krále“ Lady Bridgertonovou, jednu „Hraběnku“ Lady Featheringtonovou, jednu „Princeznu“ Penelope Featheringtonovou a novinku v podobě Královny Šarloty, což je vlastně jediná karta, která je navíc, a má i velmi zajímavou a zvláštní funkci. Je to takový příjemný herní žolík.
Bridgertonovi: Milostný dopis má velice snadnou hratelnost
Víte jak se říká, že pokud trvá předehra alias příprava hry déle než dvě minuty, je to propřipravený čas? Tady každému hráči dáte jednu přehledovou kartu. Zamíchejte zbylých dvacet dva karet a každému dejte jednu, zbytek položte na stůl jako dobírací balíček. Vedle balíčku nenápadně položte třináct žetonů diamantů. Vrchní kartu balíčku poté „spalte“ a dejte ji stranou ze hry, je to taková budoucí milá proměnná. V případě Bridgertonovi: Milostný dopis poté začíná hráč, který byl naposledy pozván na ples nebo jinou formální událost. Jednoduché, rychlé, minuta.
Průběh je pak ještě snazší. Není to nějaká velká desková hra, ale rychlá karetní. Hráči se střídají na tahu, přičemž váš tah buďto určují povinnosti karet na ruce, případně hrajete podle přiloženého textu u karty. Karetka je neuvěřitelně intuitivní. Je to prakticky počítání použitých karet a taktizování o tom, zda si kvůli výsledku ponecháte tu nejvyšší, což zde je Penelope Featheringtonová, nebo eliminujete všechny soupeře. Příkladem třeba je, že máte na ruce Daphne Bridgertonovou a Eloise Bridgertonovou. Eloise má schopnost, že vyberete jiného hráče, řeknete číslo jeho karty, a pokud se trefíte, vyřadili jste jej. Tohle kolo dohrál, než se hra rozdá znovu. Pokud tímto způsobem skrz schopnosti karet zůstanete poslední, získáváte diamant a hra se rozdává znovu.
Pokud vás zůstává více, vyhrává ten, kdo má nejvyšší číslo na kartě. Celkovým vítězem je pak ten, kdo má nejvíce diamantů. V případě Bridgertonovi: Milostný dopis je to určeno dle počtu hráčů, tedy ve dvou šest diamantů, v pěti šesti tři. Upřímně, my vždy hrajeme na tři, ale to je samozřejmě na domluvě. Každopádně jedno kolo trvá do pěti minut (záleží na počtu hráčů) a jedna hra řekněme do dvaceti minut. Snadné, rychlé, neskutečně zábavné a hlavně je to všechno funkční.
A jak to vlastně vypadá?
Moje žena řekla, že velmi dobře, a postavy vtisknuté do karet jsou fantasticky věrné předloze, byť občas nesouhlasí s přiřazenými schopnostmi. Mně osobně design vůbec nevadí, není to sice originál, ale upravený do adaptace stále působí dobře a elegantně. Navíc se mi líbí ponechání realističnosti postav vložených do karet, které nebyly přeanimovány do dané podoby. Jako úprava k seriálové podobě tak hodnotím design kladně, neboť a osloví i nefanoušky seriálu.
Když jsem ale nad tím zpětně přemýšlel, zašel jsem na ještě jednu konzultaci k ženě s dotazem: „Jak vlastně myslíš, že byť jsou věrné předloze, nesouhlasíš s přiřazenými schopnostmi?“ Její moudrou odpověď vám neřeknu, nicméně ve výsledku byla asi taková. Seriálové postavy si vážně nelze spojit s těmi originálními. Ostatně, samy o sobě se bijí i názvech, viz Baron v originále, nyní VÉVODA z Hastingsu, nebo Princezna, nyní Penelope Featheringtonová. A já musím říct, že je to tvrdá pravda. Jak mám odehrány desítky hodin Milostného dopisu, ani mě to nenapadlo, protože mi stačilo vidět číslo, ale takto mě to vážně zamrzelo.
Bridgertonovi: Milostný dopis jsou super adaptací, která zachovává původní kouzlo hry a s přidanou jednou kartou se ji snaží i trošku ozvláštnit. Nicméně hratelnost tak zůstává snadná, karty jsou velmi dobře pochopitelné, design se mi vcelku líbí, návod je perfektně a snadno napsaný a to nejlepší? Příprava hry trvá vteřinu. Co je naopak horší, tak hráči, již mají rádi originál, si mohou těžce zvykat na přejmenované postavy, a co mě vážně naštvalo nejvíc, je zbytkový plast po rozdělání.
