Call of Duty Modern Warfare 3 - náhled

Call of Duty: Modern Warfare III – tohle už ale vážně není legrace

21. 12. 2023
Zdroj náhledu: Activision

Člověk už někdy ani neví, jak se na některé hry či série vlastně dívat. Asi už jsme si za ta léta zvykli na fakt, že nám vývojářská studia občas přinesou nějaký ten nedodělek nebo kousek, který se v jádru tváří jako převratný, ale nakonec se z něho vyklube jen průměrný výsledek, nebo dokonce i absolutní propadák. I já sám však musím uznat, že letos bylo takových kousků na můj vkus až hodně. Ať už jde o několikrát omílaný Redfall, Cities: Skylines II, nebo čerstvou totálku v podobě The Day Before, která už dokonce ukončila svůj provoz, a to pouhopouhé čtyři dny od svého vydání. Docela bizár, co?

Call of Duty: Modern Warfare III je bohužel dalším případem, který se zařadí mezi zklamání letošního roku. Tato akční série je již dlouhou dobu známá tím, že ze svých uživatelů spíše jen ždímá další a další finanční prostředky, než aby konečně přinesla nějaký pořádný restart a byla tím klenotem jako v dobách původního Modern Warfare. Místo toho přinesl Activision Blizzard jen další totožný díl jako před rokem, dvěma nebo i pěti. Já konkrétně jsem naposled měl tu čest zahrát si Call of Duty: Modern Warfare (2019), jenž mě nakonec i bavil, ale prakticky jen z toho důvodu, že jsem dlouho žádnou hru ze série nehrál – naposled Infinite Warfare z roku 2016, pokud se budu bavit čistě o hlavní kampani. Tak nějak jsem měl podobné očekávání i od nynějšího Call of Duty: Modern Warfare III. Přece jen to jsou čtyři dlouhé roky a nový díl by mě mohl něčím překvapit. Bohužel, z výsledku jsem nakonec dosti zklamaný, jelikož jsem zjistil, že Modern Warfare III je vlastně totéž, co čtyři roky starý Modern Warfare (2019), a je jen málo oblastí, kam se série za tu dobu posunula. Jednoznačně cením kampaň, která se mi, nevím proč, u Call of Duty líbila, ať už šlo o staré díly, nebo i ty novější. Nic to ale nemění na tom, že jak složka pro jednoho hráče, tak i multiplayer uvíznul na mrtvém bodě, a pokud se nestane nějaký zázrak, nevidím cestu, jak by Call of Duty mohlo být tou starou dobrou sérií jako kdysi.

Kampaň pro jednoho hráče je spíše podprůměrná

Tentokrát ani nebudu nic vymýšlet a celou recenzi jen rozdělím na dvě, potažmo tři části. Jako první si přiblížíme kampaň pro jednoho hráče, která je i u Call of Duty: Modern Warfare III plná epických efektů, výbuchů a akčních přestřelek, jež vám dokážou pořádně rozproudit krev v žilách. V tomto ohledu se ani nejnovější díl nikterak neliší od těch předchozích, což je na jednu stranu dobře. Atmosféra je stále to, co Activision umí, a i když kampaň neoplývá nějakými revolučními mechanikami a jde prakticky jen o zážitek jako z nějakého akčního trháku, vždy si ji dokážu nějakým způsobem užít. Po vzoru předchozích dílů neočekávejte ani žádný posun, co se herní doby týče. Hlavní dějovou linku dokážete na střední obtížnosti projít bez větších problémů za přibližně čtyři až pět hodin, což není nijak zázračně dlouho, a to i přes fakt, že se vývojáři snažili jednotlivé mise od sebe odlišit.

Call of Duty: Modern Warfare III tentokrát není totiž jen o lineárních, ale i o tzv. Open Combat misích, což jsou polootevřené úrovně, v nichž dostáváte různé úkoly (například zničení všech bojových vrtulníků), ale je jen zcela na vás, jakým způsobem danou misi dokončíte. Můžete buď využít stealth postup, což byl pro mě osobně ve většině případů velký problém i kvůli velikosti map, nebo se k jednotlivým cílům prostřílet. Ovšem pozor! Open Combat mise jsou od těch klasických rozdílné také v tom, že při každé vaší smrti začínáte úplně od znova, a je jedno, kolik nepřátel jste zabili nebo do jaké části se dostali. V tomto vidím asi největší problém celé kampaně. Mise s tak trochu otevřeným světem by nemusely ve výsledku být tak špatné, kdyby jich nebylo až příliš moc a kdyby byly o něco lépe zpracovány. Pokud ale vezmeme měřítko mezi klasickými lineárními a tzv. Open Combat misemi, zjistíme, že mise s otevřenou mapou jsou u Call of Duty: Modern Warfare III upřednostňovány. Rozhodně Activision musím pochválit za snahu přinést do série něco nového i v oblasti hlavní dějové linky, ovšem nejsem si tak úplně jistý, jestli se tento typ misí zrovna do Call of Duty hodí, alespoň tedy ne v současném zpracování. Open Combat vás totiž bude bavit jen do té doby, než si některou z misí párkrát zopakujete. Jak už totiž bylo řečeno, každá smrt znamená ztrátu veškerého postupu, což dokážete překousnout tak dvakrát nebo třikrát. Pokud ale některou misi budete nuceni opakovat vícekrát, začne se dostavovat značná známka frustrace a záhy velmi rychle zjistíte, že na první pohled dobře vypadající inovace je ve výsledku největší slabina celé hry, která výše zmíněnou akční atmosféru a hlavně rychlost zakopává do země. Osobně nejsem proti tomu, aby Call of Duty nabídl otevřenější prostředí, ba právě naopak. Ale když už něco takového chcete do hry implementovat, zvětšete celkový herní svět, alespoň na úroveň Sniper: Ghost Warrior 2, jelikož ani velikost jednotlivých map není nikterak zázračná, a odstraňte některé bariéry, kterou je například automatický přesun na úplný začátek při každé vaší smrti. Takhle se bohužel z Open Combat misí stává jen otravná překážka, kterou budete vnímat spíše jako nutné zlo, které musíte splnit pro postup dál.

Co se týče příběhu, Call of Duty: Modern Warfare III úzce navazuje na svého předchůdce. Opět se do vašeho hledáčku dostane teroristický padouch Vladimir Makarov, jehož vysněným cílem je vládnout celému světu. Tentokrát se váš hlavní nepřítel stane šéfem organizace Konni Group, tedy ultranacionalistické privátní armády, jež se neštítí vůbec ničeho. Vaším úkolem je samozřejmě Makarova dopadnout a zabránit celosvětové katastrofě. Příběh na svého předchůdce navazuje, což znamená, že pro úplné pochopení celého příběhu je potřeba mít určité znalosti z předchozího Modern Warfare 2. Pokud jste ale neměli tu čest minulý díl hrát, můžete mít s kompletním pochopením dějové linky, stejně jako já, velký problém. Titul totiž pro nováčky nenabízí nic, co by sled událostí z předchozích dílů nějak více přibližovalo, a jednoduše řečeno jste do hry a příběhu nemilosrdně vhozeni, což je na jednu stranu škoda. Na stranu druhou příběh u Call of Duty: Modern Warfare III nijak zvlášť neexceluje, a už vůbec se nejedná o nějaký áčkový hollywoodský trhák. Celkově tak hodnotím příběh veskrze průměrně, znalci předchozích událostí si asi mohou u tohoto aspektu dát nějaký ten bodík navíc, ale rozhodně není tím, co by vás nějakým způsobem zvedlo ze židle.

Multiplayer je tentokrát spíše nostalgie a jen s minimem změn

Člověk by si řekl, že ani samotné vývojáře už přece nemůže bavit dělat tu samou práci pořád dokola, aniž by se neuchýlili k nějakým výraznějším změnám. Ty se sice u Call of Duty: Modern Warfare III trochu udály, ale ve výsledku je i hra pro více hráčů vlastně pořád ta samá jako před lety. Pokud jde o herní režimy, najdeme zde klasiky, jako je Free for All, Deathmatch, Gun Game či Domination, které už nějaký ten čas v sérii figurují. Já osobně jsem měl vždy v oblibě režim Free for All, který považuji za nejvíce povedený, a to i více než například Team Deathmatch. Bohužel si ale musím položit otázku, jestli nabídka totožných režimů stále dokáže uchvátit a je to odpovídající hodnota za cenu 70 euro, za kterou se Call of Duty: Modern Warfare III prodává. Ano, Sledgehammer Games přinesl i nějakou novinku, kterou je režim Cutthroat, ovšem dle mého názoru je to prostě málo a za tuto cenu se vývojáři mohli rozšoupnout o něco více.

S tím úzce souvisí i nabídka multiplayerových map, která tentokrát nenabízí žádné vyložené novinky, ale jen reinkarnaci původních lokací z Modern Warfare II z roku 2009. Najdeme zde například Highrise, Terminal, Afghan, Wasteland, Carnival či Underpass, což jsou pro nadšence a fanoušky CoD legendární místa. Na jednu stranu je dobře, že nám Call of Duty: Modern Warfare III přináší určitou nostalgii, a reinkarnace map působí fantasticky. Nějak mi ale nedá spát fakt, že měl letošní díl být pouze rozšiřujícím DLC pro loňský Modern Warfare II a neměl být prodávaný jako nový celek. To údajně Activision původně plánoval, avšak z nějakého důvodu z tohoto způsobu distribuce sešlo a i Modern Warfare III vyšel jako plná hra za plnou cenu. Bohužel je tady vidět, jak si asi Activision váží svých hráčů a dlouholetých skalních fanoušků. No, škoda.

Abych však nový díl jen nekritizoval, podíváme se i na některé pozitivní věci, které Call of Duty: Modern Warfare III přináší. Jednak to jsou drobné změny v hratelnosti, které činí zápasy pro více hráčů svižnější a akčnější. Nyní například trvá déle, než protivníka zabijete. Sledgehammer Games totiž zvýšil tzv. TTK (Time to Kill – celkový čas pro eliminaci nepřítele), který já považuji za pozitivní, byť se najde určitě mnoho hráčů, kteří nebudou s touto změnou souhlasit. Dále se mi líbí změny v pohybu vaší postavy. Nově můžete všelijaké slidy postavy nebo přebíjení zbraně jednoduše přerušit, což vám může mnohdy i zachránit život. Za velmi rozporuplnou považuji možnost přenést si zbraně a skiny z Modern Warfare II do Modern Warfare III, což jen umocňuje fakt, že měl být nový díl pouze rozšiřujícím DLC, a nikoliv plnohodnotným dílem. Za absurdní považuji i tzv. denní výzvy, což je sled několika úkolů, které každý den musíte splnit, abyste si vůbec mohli odemknout nové předměty. Tento krok je ze strany Activisionu opravdu kontroverzní a zanechává ve mně hořkosladkou pachuť. Tento styl bych si dovedl představit u her postavených na F2P modelu, nikoli u hry za cenovku 70 euro.

Na závěr si zbývá říci něco o Zombie módu, který se tentokrát odehrává v Urzikstanu, tedy mapě, která se později objeví i u Call of Duty: Warzone, a je rozdělena na celkem tři části, které se liší i v tom, jak moc silní zombíci po vás půjdou. Nemohu říci, že by mě likvidování zombíků u této série nějak bavilo, a bohužel tomu jinak není ani u Modern Warfare III. Navíc mi přijde, že studio využilo novou mapu jako betatest pro Warzone a celý Zombie mód je spíše jen testem pro Warzone. Celkově jsem v tomto režimu strávil pouze dlouhé minuty s tím, že jsem se nakonec stejně vrátil ke klasickému multiplayeru, který je i přes svá negativa nejsilnější stránkou nového Call of Duty: Modern Warfare III. 

Po vizuální i technické stránce nemohu Call of Duty: Modern Warfare III prakticky nic vytknout

Titul jednoznačně exceluje v kvalitním vizuálním zpracování, která ale bylo vždy u série silnou stránkou. Jednotlivé lokace, ať už v režimu kampaně, nebo hry pro více hráčů, vypadají naprosto úchvatně a totéž můžeme říci i o různých efektech či zpracování filmečků nebo vzhledu zbraní. Jednoduše řečeno má Activision v tomto ohledu stále co nabídnout a je celkem jedno, jestli loňský Modern Warfare II vypadal totožně. Engine, na kterém Call of Duty: Modern Warfare III běží, dokáže být dle mého názoru plně konkurenceschopný i v dalších letech.

Dalším pozitivem je rozhodně skvělá optimalizace. Titul mi po celou dobu testování běžel i na nejvyšší detaily v rozlišení 1080p naprosto plynule, a i když vlastním o něco starší Ryzen 5 3600 a RTX 3060, nemohu říct, že by mě hardware na FULL HD rozlišení nějak limitoval. Malinkou výtku bych měl jen v celkové velikosti. Jelikož nám Activision z nějakého důvodu sloučil loňský Modern Warfare II, Warzone a letošní Modern Warfare III do jedné aplikace, dokáže vám tato aplikace sežrat poměrně velké množství místa na disku, a to i více než 200 GB, pokud si budete chtít nainstalovat vše, co vyžaduje. Osobně jsem tento krok sloučení obou dílů ze strany Activisionu nepochopil a uvidíme, zdali s touto aplikací budou propojeny v budoucnu i další díly. Celkově ale hodnotím i technickou stránku veskrze pozitivně a je to další aspekt, jež se vývojářům povedl. Tím jsme se dostali na závěr naší recenze a již nám nezbývá nic jiného než nové Call of Duty: Modern Warfare III zhodnotit a udělit mu výslednou známku.

Asi není třeba řešit něco více, Call of Duty: Modern Warfare III je v jádru sice zábavným, ale prostě jen dalším dílem série, která z nějakého důvodu nedokáže nebo nechce přinést nějakou zásadní revoluci a stále se točí jen kolem totožné hratelnosti, stejného obsahu a tentokrát bohužel i podprůměrné kampaně. Ta se sice pokusila přinést inovativní prvek v podobě otevřených misí, ve výsledku je ale tento nápad nedotažený a spíše kampaň pro jednoho hráče shazuje ještě více. Pět bodů z deseti.

Klady
  • stále zábavná hratelnost
  • střelba a celkové vylepšení postavy
  • multiplayer je pořád silnou stránkou
  • nostalgie v podobě starších map z Modern Warfare II 2009
  • vizuální a technická stránka
Zápory
  • nedotažené mise s otevřeným prostředím
  • krátká herní doba kampaně
  • bez větších vylepšení, která by ospravedlnila vysokou cenovku
  • způsob odemykání předmětů
  • žádné nové mapy
  • aplikace dokáže zabrat více než 200 GB místa na disku
Platforma PC
  • Datum vydání 10.11.2023
  • 0.0

    Doporučujeme

    Vizuál

    Audio

    Příběh

    Znovuhratelnost

    Technické zpracování

    Hratelnost

    Stanislav Hřiba

    Hraní se věnuje asi 13 let. Jeho první hry byly Counter-Strike 1.6 a série Hitman. V současnosti hraje hlavně simulátory a závodní hry, ale neodolá občas taky nějaké střílečce nebo kvalitnímu RPG. Nemá rád strategie nebo kontroverzní hry s erotikou. Většinu času hraje na PC, občas zapne i nějakou exkluzivitu na Switchi. Přispíval by rád články a recenzemi právě se závodní či simulátorovou tematikou.

    Sledujte nás:

    © 2024 Gaming Professors, Všechna práva vyhrazena.