Cloud Gardens: nenáročný zenový simulátor

Share on facebook
Sdilet
Share on twitter
Sdílet
Share on linkedin
Sdílet

Nevíme přesně, čím to je, ale zpustlá a zarostlá místa mají svůj nesporný půvab. Lidé pak oceňují podobné obrazy, ať už se jedná o různé staré zahrady, zelená postapokalyptická města nebo populární urbexové fotografie. Této myšlenky se chopil i experimentální titul Cloud Gardens, který vám dá možnost přesně takové krajinky vytvářet. Hra vyšla v předběžném přístupu na Steamu v září roku 2020 a jejím autorem je švédský vývojář Noio (vlastním jménem Thomas van der Berg), kterého můžete znát jako tvůrce povedené 2D strategie Kingdom.

Cloud Gardens Dálnice

Komu se nelení…

Princip hry je poměrně jednoduchý. Na začátku úrovně se před vámi objeví krajina a vy do ruky dostanete semínko, které můžete zasadit na libovolný povrch. Poté se vám do zásobníku přidá pestrá směska předmětů určená k umístění do prostoru. Pokud dáte předmět dostatečně blízko k rostlině, ona poporoste a od určité velikosti na ní vyraší plody. Jejich sklízením získáváte vodu, která se dá vyměnit za nové semínko nebo ve formě deště použít k zalévání. Postupně si odemykáte nové druhy rostlin, mezi kterými můžete libovolně přepínat – rostliny se liší nejen vzhledem, ale také rychlostí/způsobem růstu, nároky na vodu a počtem plodů. Dalšími dostupnými nástroji jsou vysavač (umožní rychlé sklízení plodů), motorová pila (pro ořezávání přebytečných částí) a již zmíněný déšť. Hra obsahuje dva módy – lineární „kampaň“ a sandbox.

Cloud Gardens Detail

Krása pixelů

Grafické zpracování je úmyslně jednoduché. Třebaže Cloud Gardens má realistický fyzikální systém, textury jsou zřetelně kostičkované a výsledný dojem tak bude nejvíce připomínat staré hry na PS1. To však vůbec nevadí, dobře to ladí s půvabným pixel artem semínkových karet a při oddálení kamery to ani příliš nepoznáte. Okolí úrovní je minimalistické, malý kousek země tvořící herní plochu obklopuje jednobarevná okolní mlha. Z té se také občas vynoří vrány, které poletují kolem, usazují se na vašich výtvorech a oživují tak celé dioráma. Umělečtěji založeným hráčům je zde k dispozici nástroj pro tvorbu screenshotů i krátkých videí. Prostředí je přitom velmi fotogenické, takže vůbec není od věci si občas pohrát s kamerou a pořídit pár snímků vaší práce. Hudba je přesně taková, jakou byste od podobného titulu očekávali. Ačkoliv vám asi příliš neutkví, dokresluje dobře celkovou atmosféru a ani po několika hodinách se nezačne opakovat.

Cloud Gardens Věž

Pracovat na cizí zahrádce…

Kampaň funguje jako poněkud abstraktní logická hra – jak bylo popsáno výše, umisťujete svoje rostlinky a předměty do připravené krajiny. Jakmile je dostatečná plocha pokrytá zelení, je vám umožněn průchod do další úrovně. Předmětů (a tedy i rostlin) máte však omezené množství, což vnáší do hry prvek strategie. Kampaň je rozdělená na kapitoly, které mají vždy společné téma. Jednou tedy zdobíte dálnici, jindy se zase podíváte na střechy domů nebo do trosek skleníků. Při průchodu kampaní se vám odemykají použité předměty, které pak můžete umisťovat v sandboxu. Po většinu času je obtížnost průměrná, úroveň můžete navíc kdykoliv přeskočit a vrátit se k ní později. Dohrání vám zabere okolo sedmi hodin; poslední kapitola, která zatím ještě nebyla vydána, by měla dobu hraní prodloužit o další hodinu.
Cloud Gardens Sandbox

…nebo si vytvořit svou vlastní?

Sandbox vám pak ve všem dává volnou ruku. S budováním krajiny začínáte úplně od nuly, počet objektů ani semínek není nijak omezen a nemusíte se držet žádného určitého tématu. Objekty můžete posouvat po všech třech osách a otáčet vodorovně i svisle, takže každou věc můžete zvlášť naaranžovat přesně tak, jak potřebujete. Herní doba sandboxu je velice individuální a záleží především na vaší hravosti a estetickém cítění. Pokud se rádi pipláte s detaily, zabere vám jedno dioráma klidně i hodinu, ale výsledek bude stát za to.

Cloud Gardens panorama

Něco málo k vývoji

Pokud se vám však tento koncept zdá trochu kostrbatý, tak právem. Podle vývojářova blogu se hra původně jmenovala Garbage Country a měla být jakýsi kříženec Minecraftu a Garry’s Modu, tedy kostičkovaný otevřený svět sloužící jako multiplayerový fyzikální sandbox. Hráči mohli přesouvat objekty po světě a vytvářet z nich stavby, které by po delším nepoužívání zarostly zelení a staly se součástí krajiny. Když po dvou letech vývoje skončil projekt ve slepé uličce, zůstala zachována jen ona mechanika obrůstání a na jejím základě byla vytvořena hra nová. Ve zpětném pohledu šlo pravděpodobně o moudré rozhodnutí, protože multiplayerových sandboxů je na trhu poměrně dost, zatímco titul jako Cloud Gardens nezapadne tak snadno. 

Cloud Gardens Parkoviště

Jen pár mráčků na obzoru

Může se nakonec stát, že fyzikální chování objektů bude v kampani vaším největším nepřítelem. Pokud objekt spadne přes stonek rostliny, zničí ji – semínko sice dostanete zpátky, ale musíte jej pak nechat vyrůst celé znovu. Objekty lze otáčet pouze vodorovně, takže občas bývá docela výzva položit je do prostředí tak, aby držely na místě (obzvláště pak pokud zem není zcela rovná). Pokud objekt přepadne přes okraj mapy, vrátí se vám do nabídky a můžete jej použít znovu, ale rostliny už vám podruhé nerozvine. 

Kamera má také mezery. Ačkoliv je velmi vhodná na pořizování snímků a její ovládání je poměrně intuitivní, úhel má pevně daný a nedá se změnit. V některých úrovních víte naprosto přesně, co kam chcete dát, ale nepodaří se vám to, protože si nemůžete přepnout na pohled shora, a tak přestřelíte.

Objekty se sice automaticky zarovnávají do čtvercové mřížky, ta je však neviditelná a nedá se ani zapnout. Přitom ani nemůžete odstranit již položené předměty, takže při jejich špatném umístění musíte úroveň restartovat. Možná je to špatný herní design… anebo se nás vývojář skrze virtuální zahrádku snaží naučit trpělivosti? Pravděpodobně jde o druhý případ, protože v porovnání s kampaní je ovládání v sandboxu mnohem lepší.

Cloud Gardens Dýně
GP uvozovky

Cloud Gardens je experimentální hra, a tak je jasné, že ne každého bude titul bavit; od hráče se bude chtít jistá vstřícnost. Pokud na to vezmete ohled, čeká vás pohodová a uklidňující záležitost, ze které si můžete odnést nevšední zážitek a možná i pár pěkných screenshotů. O to víc však zamrzí nedotažené ovládání předmětů a kamery, které místy hraní zbytečně ztěžuje. Hra je ale zatím stále v předběžném přístupu, takže se dá doufat v budoucí zlepšení.

Klady

zajímavý koncept
výtvarné zpracování
hudba
sandbox pro vytváření snímků

Zápory

občasné problémy s fyzikou v kampani
ovládání kamery
pro někoho nepříliš zábavné
0

Doporučujeme

Share on facebook
Sdilet na Facebooku
Share on twitter
Sdílet na Twitteru
Share on linkedin
Sdílet na LinkedIn