Death Trash – zase trochu jiné postapo

Share on facebook
Sdilet
Share on twitter
Sdílet
Share on linkedin
Sdílet
Co se týče žánru postapokalyptických RPG, již nějaký ten pátek mu s přehledem kraluje jistá herní série, která začíná na F a končí na -out. To samozřejmě nebrání tomu, aby se čas od času nevynořil nějaký další vyzyvatel, který by si rád vydobyl své místo na slunci. Jedním z nejnovějších přírůstků je titul Death Trash od vývojáře Crafting Legends, který vyšel v roce 2021 v předběžném přístupu. Tato hra si sice od jedničky žánru bere značnou inspiraci, ale svou pozornost zaměřuje na motivy transhumanismu a kosmického hororu.
Death Trash Příběh

Vyhnání z ráje

Jste vyvrženec z Univerzální společnosti, jediného bezpečného místa na světě. Chytili jste totiž jakousi nakažlivou nemoc, a tak jste hrozbou pro celý zbytek komunity. Buďte však v klidu, nezabijí vás. Pouze vás vyženou, a jsou dokonce tak milí, že vám poskytnou kurz přežití a pár věcí do začátku. Po něm vás již vypustí do okolního světa plného masitých nádorů, různých banditů a jiných zvláštních existencí. Ze všeho nejdříve bude nutné najít nějakého schopného doktora, aby se na vás podíval a zjistil, co vám vlastně je. Pak můžete začít řešit, jestli vás půjde nějak vyléčit. Pokud to tedy bude tak jednoduché…

V jednoduchosti je krása

Systém RPG je v Death Trash nepříliš složitý, i když to není na škodu. S každou další úrovní si můžete zvýšit jednu primární statistiku a dvě dovednosti, spolu s čímž se vám i mírně zvýší životy. Statistiky i dovednosti pak volně kopírují klasické rozdělení tříd bojovník/mág/zloděj. Můžete si vylepšovat svou odolnost (tzn. zdraví) a poškození s chladnými, střelnými i energetickými zbraněmi. Mágovi pak odpovídají jednak bojové implantáty (které mají „manu“ v podobě omezené energie) a jednak vedlejší schopnosti (např. technika, empatie či zacházení se zvířaty), které sice nemají žádný přímý užitek v boji, ale zato dopomohou k odměnám jinde. Pro zloděje je určen maskovací modul, který dočasně skryje hráče z dohledu. Spolu s ním je přítomna mechanika vykrádání kapes, která ale – vzhledem k tomu, že zde není žádný systém karmy, a tak vám nic nebrání nepřátele prostě pozabíjet a obrat – je celkem nadbytečná. Místo toho spíše využijete klasický backstab, tedy bonusové poškození při útoku z neviditelnosti.

Death Trash Plamenomet
Death Trash Inventář
Spolu s prvky RPG jde ruku v ruce i crafting neboli vytváření nových předmětů z materiálů. Ty můžete získat buď průzkumem okolí, nebo rozebíráním přebytečných věcí na komponenty. U obchodníků pak najdete návody, které vám odemknou nové položky k vyrobení. Vzhledem k tomu, že inventář je zde poměrně malý, vám tato funkce umožní prozkoumávat oblast déle, aniž byste museli neustále odbíhat něco prodat do města.

Putování po světě

Kromě klasického pohybu po lokacích, kde sbíráte předměty, bojujete, obchodujete nebo hovoříte, je zde ještě mapa světa. Ta funguje stejně jako ve 2D dílech Falloutu, tedy kurzor představující vaši postavu putuje po kresleném prostředí a odhaluje místa v blízkosti. Polohu nových lokací se můžete buď dozvědět v konverzacích, nebo si ji nalézt na vlastní pěst. Kromě toho se na mapě občas objeví skrýše se zásobami nebo náhodná setkání. Ta mají podobu červeného bodu, rovněž se pohybujícího, kterému se více či méně úspěšně můžete pokusit vyhnout. Při pohybu v lokacích potěší i vcelku přehledná minimapa.

Útok, úskok, maskování

Boj zde probíhá v reálném čase, tedy žádný tahový systém nebo možnost pauzy. Výrazným prvkem hratelnosti je zde úhyb; většina nepřátelských útoků je předvídatelná, a tak se jim s trochou obratnosti dá vyhýbat. Úhyb však spotřebovává výdrž, ze které čerpá i neviditelnost. Kromě dobrých reflexů je tedy důležitá i dobrá taktika a vhodné střídání útoku s obranou.
Většina nepřátel je vybavena pouze zbraněmi na blízko, což by mohlo svádět k různým puškám, ale je to zbytečné. Munice je celkem drahá, inventář omezený, a tak vám pravděpodobně bude nejlepším přítelem chladná zbraň spolu s již zmíněným maskováním.
Drobnou vadou na kráse je, že boj přepne hru do nového režimu. V něm nejde uložit pozici, zapnout maskování ani opustit současnou mapu. To také znamená, že před přesilou nemůžete jednoduše utéct. Naštěstí (nebo naneštěstí, viz další odstavec) je AI protivníků velice jednoduchá, takže nepřátele ve skupinkách můžete pomocí neviditelnosti nebo palných zbraní pomalu likvidovat po jednom.
Death Trash Střelba
Death Trash Maskování

Vše většinou na první dobrou

Třebaže se to zpočátku nezdá, Death Trash je poměrně lehká hra. Jakmile získáte první dva, tři levely, ujasníte si svůj build a přizpůsobíte mu rozdělování bodů i nákupy, začnete všechny boje s přehledem vyhrávat. Ekonomika je podobně nevyvážená – zbraně z padlých nepřátel se dají výhodně prodat, takže i peníze brzy přestanou být problémem. To, že léčivé předměty se povalují všude kolem a maskování dostanete zdarma hned na začátku příběhu, už je jen třešinka na dortu.
Vývojáři si toho jsou zřejmě vědomi, a tak nabízejí různé volitelné výzvy, jako například nemožnost používat zbraně či jíst maso. To je dobrá vymoženost, ale v základě jde pořád jen o omezení některých aspektů hry. V praxi to tedy znamená, že při setkání s nepřáteli akorát budete muset být o něco opatrnější.
Ostatně pokud umřete, neuvidíte ani ono obligátní GAME OVER – hra jen automaticky načte vaši poslední uloženou pozici. Je proto velice jednoduché opakovat jeden boj znovu a znovu, dokud se nedostaví úspěch. Zde se také hodí zmínit, že je přítomen i kooperativní multiplayer, který však ohledně nízké obtížnosti pravděpodobně nijak nepomůže.

Zajímavý, ale zatím prázdný svět

Hlavní věcí, která by podobnou hru mohla táhnout, je příběh. Ten je však v současnosti velmi chudý. Questy mají většinou jen jedno řešení a zatím jich ani ve hře příliš není, což z ní činí dosti lineární záležitost. Postavy dostávají jen nutné minimum charakterizace a většinou se s nimi nemůžete bavit o ničem jiném než o právě probíhajících úkolech. Stejně tak náhodná setkání jsou z větší části jen obchodníci nebo neutrální průzkumníci, kteří nemají žádné zvláštní dialogové možnosti. Žádný propracovaný worldbuilding se tedy nekoná, povětšinou zůstane jen u letmých zmínek nebo vizuálu lokací, což je velká škoda.

Dobrý zvuk, rozpačitý vizuál

Pixelová grafika je vcelku pěkná, i když ne na sto procent. Celkové prostředí vypadá dobře, mapa a různé načítací obrazovky dokonce velmi dobře, ale postavám by neuškodilo trochu jiné pojetí. Detailní možnosti přizpůsobení vašeho hrdiny totiž působí trochu nadbytečně, když každá z voleb změní akorát pár pixelů. Stejně tak i NPC si jsou docela podobná a nepřátelé nejsou příliš nápadití.
Hudba je velice nevýrazná, až můžete občas zapomenout, že zde vůbec nějaká je. Zvukové efekty jsou však překvapivě povedené a například energetické zbraně dostávají na fórech chválu za ten „správný“ zvuk. Zejména vaše základní schopnost zvracení je pak doprovázena nahrávkou tak realistickou, že se dá v nastavení vypnout.

Dostatek prostoru pro budoucí rozšíření

Vývojáři tvrdí, že s Death Trash mají do budoucna velké plány, což je samozřejmě chvályhodný záměr. V současné době však hra ani zdaleka neodpovídá ceně dvaceti eur, za kterou je k mání na Steamu. Potenciál zde rozhodně je. Například shánění nových přátel pro Masového krakena nebo plížení se po výzkumné stanici v doprovodu slepého staříka byly momenty, které byly poměrně dobře napsané a působily vtipně, aniž by byly nucené. Stejně tak oceňuji v dialozích možnost nic neříct a čekat na odpověď toho druhého (kvůli zmíněné linearitě questů se tím sice málokdy někam dostanete, ale snaha se cení). Kromě toho však celkové prostředí působí dosti nevyužitě a onen kosmický horor, jak tomu říkají autoři, zde spíše jen občas uvidíte, než opravdu ucítíte. Situaci alespoň trochu zachraňují časté patche a podpora workshopu na Steamu, kde jsou v současné době především fanouškovské překlady hry (prozatím však není žádná čeština).

GP uvozovky

Death Trash je dobrou ukázkou úskalí, která obnáší předběžný přístup. Vývojáři sice nabízejí zajímavý koncept a solidní jádro hratelnosti s nesporným potenciálem, avšak v obsahu i v detailech ledacos chybí. V momentální podobě proto hra působí spíše jako vyumělkovaná flashovka a koupí pouze investujete do dalšího vývoje s nadějí, že jednoho dne za své peníze dostanete kvalitní plnohodnotný titul. Dokud nedorazí ony slibované updaty, bude pravděpodobně lepší si za stejnou cenu koupit první dva díly Falloutu.

Klady

grafika prostředí
prvky RPG
zvukové efekty
obtížnost formou výzev
potenciál pro zajímavý děj
podpora workshopu
kooperativní mód

Zápory

nízká základní obtížnost
prozatím velmi osekaný příběh
nevýrazný soundtrack
lineární questy
vysoká cena v poměru k obsahu
0

Doporučujeme

Share on facebook
Sdilet na Facebooku
Share on twitter
Sdílet na Twitteru
Share on linkedin
Sdílet na LinkedIn