Po pauze trvající déle než čtvrtstoletí se série Fatal Fury vrací v plné síle a s ní i její ikonické postavy, propracovaný soubojový systém a pěkná grafická stylizace. Fatal Fury: City of the Wolves představuje důstojný návrat k jedné z nejdůležitějších bojovkových franšíz historie, jejíž dědictví sahá až do počátků žánru. Nový díl zůstává svým kořenům věrný, ale zároveň nezapomíná reagovat na moderní konkurenci. V této recenzi si vysvětlíme, proč byste jej rozhodně neměli přehlížet.
Hladoví vlci s příběhem
Pokud vám jméno série Fatal Fury, v domovském Japonsku známé jako Garó densecu, nic neříká, nemusíte se stydět. Bojovky SNK Corporation byly v Česku tak trochu ve stínu Mortal Kombatu a Street Fightera, přičemž speciálně Fatal Fury de facto předala žezlo spřízněné sérii The King of Fighters. Ta v zásadě kombinovala postavy a mechaniky právě z Fatal Fury a ze série Art of Fighting. Než přišlo City of the Wolves, byl posledním dílem série titul Garou: Mark of the Wolves, který v roce 1999 vyšel pro arkádové automaty a v následujících letech byl portován na další zařízení.
Původní Fatal Fury je ale nesmírně vlivnou a významnou hrou. Objevila se již roku 1991, jen pár měsíců po Street Fighterovi II. Dalo by se dokonce říct, že je to takový nevlastní bratr této revoluční hry, neboť Fatal Fury je dílem Takašiho Nišijamy, který předtím u Capcomu vedl vývoj původního Street Fightera. Ve své další bojovce chtěl mít unikátní postavy, do nichž by se hráči mohli vcítit a prožívat s nimi silné emoce, čemuž pomohl i výrazný příběhový rámec. Ten je v moderních bojovkách již standardem.
Braňte se!
Už od doby, co Sega představila prvního Virtua Fightera (1993), se tvůrci bojovek s různými úspěchy pokoušeli přenést jejich základní koncept do 3D prostoru. Po uplynutí éry PlayStationu 2 a původního Xboxu ovšem seznali, že tomuto žánru nejvíce sluší klasický pohled zboku a 2D logika, byť samotné postavy a arény mohou být vykresleny ve 3D. Právě v oblasti grafické prezentace se Fatal Fury: City of the Wolves výjimečně daří propojit staré prvky s novými. Hra má vynikající komiksovou stylizaci, která si zachovává ducha klasické ruční animace a přitom působí svěže a moderně. Animace jsou plynulé a bojové arény dýchají životem.
Hratelnost vychází ze základů Garou: Mark of the Wolves, k nimž přidává nové mechaniky prohlubující taktický rozměr hraní a odměňující především pokročilé hráče. Výhodu má ten, kdo se dovede útokům precizně bránit a odrážet je. Výsledkem je neuvěřitelně pestrá paleta možných bojových postupů a strategií. Méně zkušení hráči si ale mohou aktivovat mód Smart Style, který dramaticky zjednoduší ovládání a provádění komb. V každém případě je úspěch ve Fatal Fury: City of the Wolves daný především mistrovským zvládnutím arcade sticku, chytrým postupem a zejména schopností číst kroky soupeře.
Zajímavým prvkem je také možnost nastavit si, kdy se vaše postava může přepnout do posíleného módu. Bude to při plném zdraví, po vyplácání poloviny life baru nebo až v úplné krizi? Každá volba má samozřejmě svá pro i proti.
Staré postavy se vracejí
K dispozici je kombinace starých známých bojovníků (mimo jiné Terry, Rock či Mai) a nových tváří. Sestava se má očekávatelně postupně rozrůstat, což je jedna z klasických taktik, jak si bojovky své publikum udržují zaháčkované.
Pokud jste ale od City of the Wolves čekali, že bude mít v souladu s kořeny série nějaký silný příběh, tak vás musím zklamat. Hra cílí primárně na mutliplayerové hraní, které je díky robustnímu síťovému kódu typu rollback bezproblémové. Vlkům samotářům mezi hráči ale mnoho nenabízí. Příběhový režim Episodes of South Town s příměsí RPG prvků je paradoxně vůbec nejnudnějším a nejméně zajímavým způsobem, jak hru hrát. Je plný repetice a statické dialogy postav spíše obtěžují, než že by vyprávěly zajímavý děj. Arkádový mód s jednoduchými příběhovými liniemi postav a la Mortal Kombat neurazí, ale tahounem také není.
Fatal Fury: City of the Wolves je vydařeným návratem klasické, vlivné, avšak pozapomenuté série, který ctí minulost, aniž by se bál zároveň hledět dopředu. Je to hra vytvořená s respektem k fanouškům série i k samotnému žánru. Triumfuje v oblasti čisté hratelnosti a potěší zejména zapálené, pokročilé hráče bojovek. Pro ty, kteří preferují efektní emocionální a dějový zážitek vhodný i pro singleplayer, jsou tady ovšem jiné a vhodnější hry. Třeba Mortal Kombat 1 nebo Street Fighter 6.
