Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké by to bylo udělat si vlastní ráj na zemi? Kde byste si vybudovali vlastní město, starali se o vlastní lid, obchodovali s jinými královstvími, nechali ho bránit vlastní armádou, udělali si vlastní loviště, vlastní hrady, vlastní kostely – prakticky si tak vybudovali středověký ráj? Pokud ano, Foundation je pro vás doslova ta nejlepší hra.
Nepotřebujete příběh, tady by byl k ničemu
Foundation příběh nemá. Hra je v tomto skutečně jednoduchá. Jste pánem svého malého panství, nedotknuté země (jejíž první políčko si na začátku vyberete), a tam začíná vaše celé herní dobrodružství. Pro začátek vám hra dá pouhých osm nevolníků, těm zadáváte první úkol, postavit stavitelskou základnu, a od té doby se to už jenom rozjíždí. Hra funguje na principu přirozeného urbanismu, tudíž čím větší území máte, tím více lidí do něj putuje a tím je větší šance, že v něm budou chtít zůstat a stát se vašimi poddanými. To je vlastně i ta nejhorší část, zavděčit se všem obyvatelům vašeho města. V mém milovaném Guláškově jsem totiž zvyšoval statuty svých občanů, jak se mi zachtělo. Z nového obyvatele jsem rychle udělal nevolníka a poté ihned prostého občana, akorát mi nedošla jedna podstatná věc – čím větší společenské postavení má, tím více toho chce.
To je i takový ten nejhorší úraz hry, když si znesváříte vaše obyvatele, ti se potom urazí, a ještě jim něco chybí. Pak se prostě seberou a odejdou od vás, což v některých chvílích je něco, co skutečně nepotřebujete. Lidská síla je tu totiž největší herní faktor a bez ní se můžete leda tak klouzat kurzorem po poloprázdné mapě.
Lidi jsou sice důležití, ale zdroje potřebujete též
Nejsou lidi, nejsou zdroje. Na začátku hry si vystačíte s pár sběrači ovoce, dřevorubci, pilou a samozřejmě lesníkem, který nechává růst stromy tak rychle, že když to velice dobře postavíte, máte prakticky nevykácitelný les. Dokud tam pak máte pracovníky, co se vám o to starají, získáváte i nekonečný přísun této suroviny. Všechno si můžete krásně skladovat ve skladech a sýpkách, takže si všechen materiál můžete hlídat.
Navíc se vaši obyvatelé v tom, co dělají, ještě zlepšují. Když máte dřevorubce, stane se z něj profi dřevorubec, profi nosič, profi sběrač, profi lesník, profi mlynář, profi sýrař a mnoho dalšího. Vyplatí se tak většinou nechat dotyčného pracovníka vždy na jedné pozici a nestřídat je. To nás přivádí k jedné důležité věci, Foundation nabízí ohromné množství pracovních pozic a surovin.
Celkem jich je kolem třiceti a dělí se především na stavební, luxusní a samozřejmě jídlo. Potrava je prvotní zdroj spokojenosti pro nové občany a nevolníky. Postavíte studnu, sýpku, připravíte sběrače a poté je to už na vás. Vyplatí se mít kolem sebe pár rybářů, pár farem s kravami kvůli mléku, poté rovnou připravit i sýraře, a kdyby se vám to zdálo málo, samozřejmě se stále dají postavit pole s obilím, mlýny a pekárny. V nejhorším vás kryje ještě lovec lesní zvěře, ale na tu si musíte vytyčit loveckou zónu.
Některé suroviny neseženete, musíte obchodovat nebo bojovat
Ve hře je i jednoduchý obchodní systém s jinými královstvími. Ten vám pomáhá především ze začátku, kdy potřebujete stavební nářadí, protože proces, než se dostanete k výstavbě továrny na nářadí, je velice dlouhý. Nehledě na to, že potřebujete pět dalších manufaktur, dolů a řemeslníků, abyste se k této jedné mohli vůbec propracovat.
S bojem je to trošku jednodušší, hra vám hází i bojové mise. K těm potřebujete mít vycvičenou svou armádu. Ideální počet je cca kolem čtyřiceti vojáků, které vysíláte na jednu misi za druhou. Oni vám nosí speciální zdroje, zbraně a především peníze, které potřebujete nejenom na obchod, ale také na celkovou údržbu všech oblastí pod vaší správou. Navíc peníze udržují i spokojenost vašeho lidu a bez toho to nejde.
To nás přivádí k dalšímu faktoru. Mapa není nafukovací a vy musíte skutečně přemýšlet, kde co postavíte, protože Foundation nezapomíná na jeden podstatný faktor, ubytování. Podle mého to je největší mučitel celé této skvostné strategie. Většina lidí a pracovníků chce totiž bydlet v centru vašeho království, a nejen v centru, ale mít to i blízko do práce, na trh, ke studni, a především mít svoje soukromí. To chtějí zejména občané vašeho města, kteří jsou i tou největší emigrující silou, pokud se jim něco nelíbí. Je tak důležité vybírat kvalitní místa pro bydlení, lidé si pak už ty domy za vaše suroviny postaví sami. Ale pozor, čím dále od centra jsou, tím méně se také chtějí stěhovat a tím více jsou nespokojení.
Kéž by to šlo bez mnichů a špatného počasí
Když už jste dostatečně rozvinuté království, máte nějakou tu malou armádu, těžíte a vyrábíte spoustu surovin a někdo s vámi i obchoduje, je čas na víru. Postavíte si vesnický kostel, poté kostel, opět dva velmi důležité faktory určující náladu vašeho obyvatelstva. Čím více místa a kostelů mají, tím méně protestují. Nakonec postavíte klášter – obrovskou majestátní budovu, ke které patří ještě další menší budovy, ale to hlavní, mniši.
Klášter je takový druh unikátní budovy, kterou chcete, potřebujete, ale nenávidíte ji. Mniši totiž potřebují místo na bydlení (to se dá zařídit), ale musíte ty ubikace postavit minimálně dvě. Navíc mniši pracují pouze v klášteře, takže jakmile je odevzdáte, těžko je dostáváte zpátky.
Nakonec je tu největší peklo celé hry. Představte si, že žijete ve středověkém ráji, kde nechybí skutečně vůbec nic. Pak se na nebi může objevit mráček a najednou dva. Hra vás na ně sice včas upozorní, ale stejně jako ve Hře o Trůny trvají roční období roky. Ve Foundation prší třeba měsíc v kuse, a pokud nemáte zásoby jídla, jste úplně v háji – všichni od vás utečou, a než přijdou noví obyvatelé, velice dlouho to trvá, než se zapracují a vy se opět postavíte na nohy.
Naprosto dokonalý soundtrack
Foundation vypadá skvostně. Vidíte každého vašeho obyvatele, co dělá, co vymýšlí, jak pracuje. Je radost pohledět na všechny ty titěrné detaily, které hra nabízí. S velkou pečlivostí si můžete postavit všechny budovy, všechna zařízení a přitom sledovat ve volné chvilce rybáře plujícího si na lodičce, jak si užívá nekonečnou pohodu na vodě.
Celou hru vás provází naprosto dokonalý soundtrack se středověkou hudbou. Ta navíc hraje stejným stylem, jakým probíhá hra, tedy v naprosté pohodě a klidu, bez zbytečného stresu nebo čehokoliv agresivního, co by vás mohlo byť jenom trošku vyvést z onoho relaxačního módu, ve kterém si hru užíváte. Místy máte pocit, že jste na bále, jindy jen že jste na procházce v přírodě nebo koukáte na nějakou pohádkovou klasiku. Hudba je naprosto bezchybnou záležitostí, která tuto indie hru vystřeluje do naprosto jiné dimenze.
Detaily, které ovlivňují celou hru
Upřímně, dlouho jsem přemýšlel, jestli je možné Foundation něco vytknout. Nakonec jsem si přece jenom pár maličkostí našel. První je místy zmatečné udělování ubytování ve velkých budovách. Například v klášteře nebo ubikaci pro správce je nutné přidělovat funkce budovám, jestli se jedná o pokladnici, sál, nebo ubytovnu. To je ale špatně udělané a chvilku trvá, než vůbec tuto funkci najdete.
Další maličkost, co mi v pozdější fázi hry hrozně lezla na nervy, je lenost skladníků. Ti se drží pouze svých přidělených pozic, a pokud máte jednu budovu naprosto narvanou k prasknutí, nejdou kvůli personální nouzi samy od sebe pomoci kolegům do jiného skladu. Všechno se musí dělat manuálně a to zabírá zbytečný herní čas.
Poslední takovou drobností je obchodování. Na to, jak moc může hru usnadnit, ji také může velice znepříjemnit. Systém je sice jednoduchý, jednoduše kliknete, co chcete prodávat, a suroviny se nakupují a prodávají samy, dokud máte místo ve skladu. Jenomže pokud to nehlídáte, utrhne vám to rozpočet, ten je potom nezastavitelný a letíte k bankrotu velice rychle.
Foundation je naprostý herní skvost. Pokud nečekáte nějakou strategii typu Age of Empires, nemůžete být zklamáni. Budování, shromažďování, organizace. To všechno má hra vychytané do naprostých detailů a celou ji navíc provází jeden z nejskvostnějších soundtracků. Bohužel má stále pár nevychytaných detailů, které jsou sice místy zanedbatelné, ale s obsáhlostí a možnostmi této hry představují v závěru nemilý faktor.
