Ghostwire: Tokyo – za krásami děsivého Tokia

Sdílet
Sdílet
Sdílet
Zdroj: Tango Gameworks
Japonsko patří jednoznačně mezi jedno z nejvíce fascinujících míst na zemi. Obklopené vodou, do nedávných dob prakticky izolované – jde však také o místo, kde zde zrodil určitý kodex cti, loajality a odhodlání díky oddaným samurajům. Japonsko je opředené mnoha legendami, záhadami a pověstmi, které přetrvávají do dnešních let, a co víc, objevují se stále nové záhady o tajemných, až mytických bytostech. Do kraje bájných bytostí, nadpřirozených jevů a záhad se podíváte ve strašidelné akci Ghostwire: Tokyo, která se odehrává přímo v srdci japonského velkoměsta.
Ghostwire Hannya

Zdroj: Tango Gameworks

Tradiční japonský folklór a městské legendy v Ghostwire: Tokyo

Děj hry se odehrává v současném moderním Tokiu, vše je plné barev a života. Uprostřed křižovatky ve čtvrti Šibuja se však stala dopravní nehoda. Všude jsou davy lidí a na zemi leží Akito, dvaadvacetiletý student, který právě jel navštívit svou sestru do nemocnice. Toho využívá jakási entita, která se ve snaze zachránit sebe samu nejprve snaží vtělit do jednoho z přihlížejících – tento pokus však selže, a tak se entita rozhodne využít právě Akita, ochromeného po nehodě. Akito se probírá, ale je jiný, tajemná entita je již v jeho těle.

Město náhle zahalí záhadná mlha, která způsobí náhlé zmizení 99 % populace. Lidé se doslova vypaří a zůstanou po nich jen věci, oblečení a jejich zvířata. Akita by potkal patrně stejný osud, nebýt oné entity, která mu nyní zní v hlavě a snaží se ovládnout jeho tělo.

Skrze tajemnou mlhu náhle přichází démoni a přízraky z japonských legend a městských pověstí, to vše pod vedením tajemné osoby v masce Hannya. Akito a entita jménem KK proto musí spolupracovat.

V roli Akita, kterému KK propůjčí své schopnosti, se tak utkáte s nebezpečnými přízraky. Pokusíte se zjistit, kdo je tajemná osoba v masce a zda je vůbec možné zmizelé obyvatele Tokia, z nichž se stali duchové, zachránit. Nic však není takové, jak se na první pohled zdá, a tajemství, která před vámi leží, mohou být stejně nejasná jako původ nebezpečných přízraků a tajemné osoby v masce.

„Jednou sám vidět je lepší než stokrát slyšet“ – japonské přísloví

Hlavním prvkem Ghostwire: Tokyo je bezpochyby příběh, který dokáže místy pocuchat vaše nervy, zároveň překvapit a vyvolat i určité otázky, které vás podvědomě nutí jít dál. Dostanete tak touhu zjistit více o tajemné osobě v masce, o tom, kdo je KK, a co je vlastně za tím vším, co se kolem vás nyní děje. V neposlední řadě je tu také vaše sestra, kterou jste se chystali navštívit. Příběh se skládá z několika kapitol. První kapitola slouží spíše jako velmi povedený a podrobný tutoriál, který vás naučí základní mechanismy a principy hry.

Kromě hlavního příběhu jsou ve hře i vedlejší mise. Vedlejší mise rozhodně nejsou jen pro krácení dlouhé chvíle ve hře. Dozvíte se v nich například o strastech hodných duchů, kteří nebyli přízraky uvězněni a zároveň nemohou opustit svět živých. Někdy můžete být duchem požádáni o „očištění“ určitého místa, jindy zase o polapení deštníku karakasa kozō a o další zajímavé věci.

Vedlejším misím byla věnována nemalá pozornost. Dle sdělení vývojářů se jedná o jedny z nejsrdceryvnějších příběhů a zážitků, které open world hry nabízejí. Navíc k mnohým z nich inspirovaly vývojáře příběhy, které si sami za svůj život vyslechli.

Nejlepší přítel člověka a poťouchlý obchodník

Díky schopnostem KK můžete mluvit i se zvířaty, respektive jim naslouchat. Samozřejmě zde nechybí vychytralý Tanuki, který pro vás bude mít také „prácičku“. Zvířátka působí i jako obchodníci, protože lidé zde prostě nejsou.

Na určitých místech také potkáte nekomaty, což jsou jedni z několika popsaných kočičích jókaiů. Většinou je poznáte tak, že si poťouchle mňoukají do rytmu, a když k nim přijdete, dělají jakoby nic. Zde si koupíte typické japonské pokrmy, které slouží k doplnění zdraví. Zároveň mňoukají tam, kde se nachází něco opravdu důležitého. Od některých jókaiů, kteří zadávají vedlejší úkoly, můžete jako odměnu získat korálky magatama, jimiž pak odemknete vyšší úrovně stromu dovedností.

Když budete mít u sebe psí žrádlo, můžete potěšit opuštěné pejsky typu shiba-inu, kteří vám vyhrabou jako poděkování poklad nebo vás zavedou na určité místo, kde můžete nalézt něco zajímavého a užitečného. Zvířátka můžete i pomazlit, v tu chvíli je vidět slastný a vděčný výraz opuštěných mazlíčků.

Další vedlejší aktivitou je záchrana „hodných“ duchů před přízraky. Duchy budete osvobozovat při toulkách rozsáhlým herním světem. Absorbovat můžete vždy jen určitý počet duchů, k jejich osvobození a zároveň k získání zkušeností je pak potřebná telefonní budka. Po jejich přenosu dostanete adekvátní počet zkušeností.

Akční FPS adventura bez zbraní? Jde to!

Ghostwire: Tokyo v sobě kombinuje několik herních stylů. V první řadě se jedná o akční FPS adventuru, která je spojena s RPG, otevřeným světem a, v závislosti na vašem herním stylu, také stealthem. 

I když to nemusí na první pohled vypadat, hra nabízí poměrně rozsáhlý a sofistikovaný systém boje. Nebudete však používat zbraně, tedy krom speciálního luku, ale vaše ruce. Díky schopnostem, které KK propůjčí Akitovi, můžete využívat tři základní živly. Jsou jimi vítr, voda a oheň. Vaše útoky tak vycházejí z vašich rukou na základě toho, kterou cestu si vyberete. 

Útoky a různé variace skillů získáváte ve stromu dovedností, který je rozdělen do tří částí. První jsou základní schopnosti, kde si můžete navolit například rychlejší plížení, možnost absorbovat více duchů nebo lepší blok nepřátelských útoků a jejich lepší odražení.

Další částí jsou pak živelné cesty, kde volíte již přímo aktivní útoky v rámci živlu, kterému se chcete věnovat. Můžete si zde vybrat průbojnost v cestě ohně, více projektilů u cesty vody apod. Poslední částí je vybavení, zde si můžete zvolit lepší míření s lukem nebo třeba možnost nést více šípů či více jídla.

Je čistě na vás, jaké útoky budete používat a kterou z cest budete v průběhu více rozvíjet. Mějte však na paměti, že ve hře je několik typů přízraků a každý má své silné a slabé stránky. Proto se kolikrát vyplatí útoky a živelné cesty kombinovat – ostatně při střetu s více přízraky budete rádi za všechno, co budete mít v ruce. Souboje jsou opravdu dynamické a umí pěkně potrápit.

„Během dne na přízraky nevěřím, v noci je má mysl však více otevřena“ – japonské přísloví

Když je řeč o nepřátelích, tedy přízracích, je zde několik typů přízraků a jejich variací. Jedná se o přízraky z japonského folklóru a městských legend. Narazíte tak na Amewaraši, což je paranormální bytost v podobě dítěte ve žluté pláštěnce, Širomuku, která je oděna v tradičním bílém kimonu, nebo také na Kučisake-onnu, která se vás pokusí rozpárat nůžkami. Utkáte se i se Slendermanem, který je ve svém tradičním obleku, nebo s Nukekubi, kteří se údajně hojně objevovali po shození atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki.

Hra však nabízí také boje s daleko děsivějšími přízraky, a to jak na běžné ulici při průzkumu města, tak i v podobě tuhých soubojů s bossy. Oslabení přízraků, respektive jejich pomyslného zdraví, nepoznáte podle ukazatelů, ale podle jejich oblečení. Například čím více má Slenderman potrhaný deštník nebo oblečení, tím méně má zdraví.

Přízraky jsou poměrně agresivní a v určitých chvílích se snaží dokonce pomoci jiným přízrakům, když se je snažíte pohltit, a tedy finálně zničit. Jsou však situace, kde se přízraky chovaly poměrně zvláštně a nelogicky, a to ve smyslu, že buď nedělaly nic, nebo jim bylo jedno, že útočím na přízrak těsně vedle. Některé souboje jsou kvůli tomu nahodile nevyvážené – někdy projdete jako nůž máslem a jindy v podobné situaci doslova utíkáte o život. Nejedná se však o nic zásadního, co by kazilo celkový požitek ze hry.

Děsivé Tokio v plné kráse

Jak jsem již zmínil, titul nabízí otevřený svět, nicméně ne od začátku. Herní svět musíte postupně odemykat tím, že danou lokaci zbavíte smrtící mlhy. To učiníte pomocí očištění prokletých bran torii. Po onom očištění se vám přístupná lokace o něco rozroste a vy tak získáte další místa k prozkoumávání, vedlejší úkoly a bod k rychlému cestování. V konečné fázi je svět opravdu obrovský.

Tokio je zde velice povedené, jedná se o perfektní kombinaci ultramoderního města s temnými uličkami, starými chrámy a duchovními zahradami, ale také se staveništi a metrem. Nechybí samozřejmě ani čtvrť Šibuja, Tokijská věž a podobná charakteristická místa, z nichž některá můžete znát i z jiných titulů. Stejně jako opravdové Tokio je i Ghostwire: Tokyo plný kontrastů, barev a detailů.

Ghostwire: Tokyo umí místy i pořádně pocuchat nervy. Jsou zde situace, kdy například v rámci průchodu místností všechna světla najednou zhasnou, je slyšet děsivý dětský hlas a po místnosti se začnou objevovat symboly. Jindy na vás čeká opravdu povedený jump scare plný efektů či pohybující se předměty signalizující, že je poblíž „něco“ nebezpečného.

Titul nabízí poměrně pestré možnosti nastavení, a to jak využití ray tracingu, tak i NVIDIA DLSS nebo AMD FSR. Díky tomu si jej můžete opravdu přizpůsobit k obrazu svému a svého stroje. Bohužel i povedená grafika Tokia si přece jenom neodpustila pár bugů v podobě trávy trčící z chodníku nebo na staveništi skrze plot, či zaseknutí se jednoho ze tří přízraků například o strom při tuhém souboji. Naštěstí se jedná o bugy, které se objeví velmi, velmi zřídka.

Co je však určitým zklamáním, je dabing a jazykové rozdílnosti. Pokud si hru pustíte v základním nastavení, tedy anglické titulky a japonský dabing, japonský dabing je v porovnání s ostatními verzemi jednoznačně lepší. Zejména jsou v něm lépe znát emoce a adekvátní tóny hlasu k daným situacím. Naproti tomu anglický dabing je jednoznačně slabší. Z poslechu v porovnání s japonským dabingem máte místy silný pocit, že i když se dabéři snažili, dostali holý text s pár vysvětlivkami, kdežto japonští dabéři jednoznačně viděli sekvence a situace, které dabují.

Celkové ozvučení je však velmi povedené, a to nejen v rámci různých bojových efektů, ale také ozvučení města a soundtracku. Různé skladby charakteristické pro jednotlivé kapitoly si můžete přehrát přímo ve hře pomocí in-game playlistu.

Ghostwire marvelous
GP uvozovky

Ghostwire: Tokyo patří jednoznačně mezi povedená překvapení letošního roku. Kombinace akční adventury s otevřeným světem a RPG se vydařila. Příběh hry ve vás vyvolává touhu jít dál a odhalovat tajemství jejího světa. V některých situacích se dá atmosféra opravdu krájet, a to nejen díky soubojům, ale také díky různým děsivým situacím, na které narazíte. Taktéž plnění vedlejších misí, které vám zadávají duchové, jókaiové, nekomata nebo Tanuki, má své kouzlo a skvěle zapadá do hry. Je vidět, že i vedlejším misím byla věnována značná péče. V rámci hratelnosti a absence zbraní se jedná o zatím poměrně neokoukané ztvárnění FPS, které prostě zaujme. Hru však lehce táhnou dolů drobné bugy a někdy nevyváženost soubojů v rámci určitých situací. Nejvíce pak nadchne fanoušky Japonska a tamního folklóru a legend.

Klady

příběh a zasazení hry
nepřátelé z japonského folklóru, přízraků a legend
pestré vedlejší mise
jókaiové, nekomata, tanuki a další zvířátka
atmosféra a hratelnost
grafika
soundtrack a ozvučení

Zápory

jiný než japonský dabing není úplně věrohodný
někdy nevyvážené souboje
lehké technické bugy
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn