Každému z nás občas přijde na mysl útěk někam daleko mimo dosah lidské civilizace, kde by měl svůj vlastní klid k dostatečnému odpočinku a regeneraci ztracených nervů. Tato recenze představuje titul, který tak trochu předělává Shakespearovu divadelní hru Romeo a Julie… co kdyby oba společně utekli a žili šťastně až do smrti? Haven vám servíruje neskutečně krásný příběh zakázané romance dvou až po uši zamilovaných postav v unikátním prostředí čarokrásné planety.
Haven je poměrně těžké zaškatulkovat do určitého žánru, protože si bere kousek od RPG, adventury, vizuální novely a najdete zde i survival prvky. Celé to dohromady nepůsobí vůbec chaoticky, právě naopak. Během cca 10–15 hodin herní doby se můžete těšit na průzkum rozsáhlé mapy, hledání surovin a potravy pro přežití, četné rozhovory, tvrdé souboje, vylepšování statistik, opravy vesmírného vozítka a mnoho dalšího. Co je ovšem bezesporu největším tahounem, je příběh. Věřte mi, že i když se v něm můžete zpočátku lehce ztrácet, bude vám postupně odhalováno jenom tolik, aby vás vývojáři udrželi v napětí. Ta zdravá zvědavost zapříčiní, že se budete o to více těšit na konečné rozuzlení. Dopadne osud dvou milenců stejně tragicky jako ve výše zmiňované hře… to už je jen na vás.
Nevinné začátky všech vztahů
Zápletka je na začátku lehce nastíněná, ale první polovinu hry se spíš zaměříte na takové to klasické oťukávání mezi protagonisty. Teprve až v druhé části se začnete více prokousávat do jádra příběhu a odtajňovat otázky typu jak utekli, před kým utekli a jaký k tomu měli důvod. Dvojice Yu a Kay je dosti osobitá a každý z nich krásně doplňuje nedostatky toho druhého. Musím přiznat, že mi byla více sympatická Yu, protože je to taková holka od rány, což poznáte podle jejího slovníku a chování. V jejich vztahu je tím techničtějším typem, má skvělý smysl pro humor, věčně neukojitelný apetit a vrhá se do všeho po hlavě. Naopak Kay je biolog s něžnou duší, který se spíše stará o blaho své dívky tím, že jí vyváří nejrůznější dobroty… ideální to muž.
Během hry se Yu a Kay pomocí rozhovorů a cutscén postupně sbližují a vytvářejí si tak silnější pouto. To vše máte v režii vy sami díky dialogovým volbám. Pokud se správně trefíte do jedné ze dvou odpovědí, o to rychleji vybudujete jejich vztah od poblouznění až po úplnou zamilovanost a oddanost jeden druhému. Žádná z voleb není špatně, správná odpověď pouze urychlí celý tento proces, takže úplně nemůžeme mluvit o rozhodnutích ovlivňujících spád příběhu. Samotné rozhovory krásně odsýpají a věřte mi, že pokud jste momentálně v začátcích vznikajícího pouta s jinou osobou, nebo si na to aspoň pamatujete se svým nynějším partnerem, budete se v tom úplně vidět.
Očekávejte témata, jako jsou různé sexuální praktiky, ženské problémy, svlékání se a nahota na veřejnosti, rozhovory o svých ex, první vykonání potřeby jeden před druhým, čůrání do sprchy, svlékací hry a mnoho dalších narážek. Jejich dialogy jsou plné humoru, někdy sexuálního napětí a občas i bizarních situací. Možná právě proto, že nám připomínají slovní přestřelky z našeho vlastního života, jsou tak známě vtipné. Co se mi velice líbí, je navození určitého vzrušení a vášně i bez toho, aby se na obrazovce objevila nahota.
Planeta ukrývající omyl lidstva
Velkou součástí hratelnosti je průzkum na první pohled prapodivné planety, jejíž nemalá část se z nějakého důvodu roztříštila na několik desítek menších ostrovů. Ty jsou navzájem propojeny energetickými mosty, po kterých můžete lehce cestovat z jednoho na druhý a hledat tak materiály pro přežití. Vaše vesmírná loď bude sloužit jako základna pro odpočinek i doplnění zdraví a zásob. Konečně zde budete moct využít všechny suroviny a pomocí jednoduchého craftingu z nich vytvořit léčiva, posilující gemy či uvařit chutný pokrm.
Ve své výbavě naleznete speciální tryskové boty, díky nimž se můžete rychle a pohodlně přemisťovat. Jakmile však navštívíte první ostrov, seznámíte se se zdrojem všech problémů. Takzvaný Rust je „nákaza“ postupně pohlcující vegetaci i nebohé tvory, ze kterých činí agresivní útočníky, jakmile se k nim přiblížíte. Naštěstí pro vás se Rustu můžete zbavit tím, že nad ním se svými tryskovými botami jednoduše přeletíte. To samé ovšem neplatí pro nakažená zvířata, ta už budou chtít vynaložit větší úsilí.
Chce to rychlé reflexy vytrénovaného gamera
Abyste osvobodili nevinné tvory, střetnete se s nimi v boji. Soubojový systém je v jednom hráči zprvu trochu chaotický, protože musíte ovládat obě postavy zároveň. Když se vám do cesty postaví více protivníků, je těžší si uhlídat každý zásah a správně načasovat protiútok. Přepočtěte navíc různé druhy nepřátel, na něž platí rozdílné útoky, a až nehezky se vám z toho zamotá hlava. Přesto je tato mechanika v jádru poměrně jednoduchá, a jakmile si v ní vytvoříte vlastní systém, nebude pro vás představovat překážku. Každá postava má k dispozici čtyři základní útoky – náraz, výstřel, štít a finální očištění. Může vám to možná připadat trochu morbidní, ale tvory musíte nejprve zbít, a jakmile jsou KO, očistit je od Rustu. Pokud spojíte síly, můžete tak vytvářet silnější komba, u kterých pomocí minihry nabíjíte jejich účinek. Tvůrci mysleli i na detaily, a pokud má štít pouze jedna postava, zablokuje útok mířený na tu druhou.
Ne vždy se musíte vrhat do víru boje, zvláště pokud je nízký stav vašich životů. Na určitých ostrovech potkáte nepovinné bosse, jejichž poražením získáte achievement a samozřejmě dobrý pocit. Nejsilnějším protivníkem ve hře je obrovská velryba a nebyla bych to já, kdybych se nerozhodla i tu skolit. Po dvou neúspěšných pokusech, vypilování strategie a ztrátě hromady nervů se nakonec podařilo a můžu říci, že jsem už dlouho necítila tak slastný herní pocit. Naopak povinného bosse Birbla (takto ho vážně Kay s Yu pojmenovali) chcete porazit co nejdříve. Díky němu se vám zpřístupní rychlé cestování.
Sbírání pozůstatků
Ač se může název tohoto odstavce zdát odstrašující, v dalších řádcích zjistíte, že tomu tak vůbec není. Po ostrovech budete kromě útočných tvorů a Rustu nalézat také polorozpadlé opuštěné domy. Do některých z nich můžete vejít a odměnou vám bude pozůstatek původních obyvatel – sběratelský předmět, který si můžete odnést do lodě a vyzdobit si jím tak interiér. Druhou odměnou jsou nové scénky. Nejvíce se mi asi zamlouvalo nalezení dvou akčních figurek Muffina a Cupcaka, se kterým se mi odemkla cutscéna, jak si s nimi Yu a Kay hrají. Je to krásný detail. Ve většině her najdete nutně nepotřebný předmět a už se s ním více neděje. Autoři této hry mysleli i na to a zakomponovali podobné nálezy do budování vztahu.
Nad grafikou budete slintat
Haven exceluje na poli neotřelého audiovizuálního zpracování. Právě to mě zaujalo na první pohled natolik, že jsem se do hry prakticky zamilovala. Krásné barevné lokace je jen radost prohledávat, rozmanití nepřátelé vypadají roztomile a plusem, aspoň pro mě, jistě je, že si je po očištění od Rustu můžete pohladit, tedy většinu z nich. Design postav je jako oheň a led, což ve výsledku funguje velice dobře. Líbí se mi i takové detaily, že jakmile chvíli stojíte na místě, Kay s Yu se obejmou nebo políbí, čímž si mohou trochu vyléčit zdraví. Opomenout nemohu ani skvěle laděnou hudbu a výborný dabing všech hlasových herců, obzvláště obou protagonistů. Je vidět, že tvůrci dali velice záležet na různých aspektech hry, ať už jde o spoustu jedinečných cutscén, skryté oblasti, 2D i 3D grafiku a další spoustu obsahu.
Hořké zklamání na konec
Haven pro mě byl po delší době opět uchvacující zážitek, ale přesto mě hra v jedné věci velice zklamala. Protože se zde vyskytují dvě hlavní postavy, určitě budete očekávat možnost kooperace. Ta tu sice je, ale z mé zkušenosti postrádá smysl. Při zapojení dvou ovladačů prohledávání, a tedy pohyb po ostrovech, může ovládat pouze jeden a u rozhovorů musíte oba vybrat tu stejnou volbu, jinak se nepohnete dál. Jedinou chvílí, kdy si naplno zahrajete ve dvou, jsou souboje, kde každý ovládáte svou zvolenou postavu. Musíte však dobře synchronizovat své útoky a komunikovat, což někdy může být poměrně obtížné, a nakonec se nevyhnete hádkám… asi jako u Overcooked. Doufala jsem, že tento problém vyřeší funkce Remote Play, ale ani ta se mi neosvědčila, protože buď jednomu nešlo ovládání, nebo se mi křížily zvuky druhého hráče do mé vlastní hry, takže jsem vše slyšela dvakrát s několikavteřinovým odskokem. Ve finále tak bylo o dost přínosnější si Haven zahrát o samotě. Jaká to škoda.
Haven před vás postaví jednu výzvu za druhou v až snově audiovizuálně nádherném světě, ve kterém strávíte desítky hodin, abyste odtajnili všechna jeho skrytá zákoutí a obsah. Vadou na kráse jinak skvělého titulu je hůře zvládnutá kooperace, spíše sporadické záseky a pocity stereotypu pro určitou sortu hráčů. Romanticky laděný příběh sedne spíše mladší generaci, ale i boomer jako já si ho užil naplno.
