Indika je příběhová hra z pohledu třetí osoby odehrávající se ve světě, v němž se náboženské vize střetávají s tvrdou realitou. Celým příběhem vás provází jeptiška Indika, jež na první pohled vypadá jako každá druhá. Nenechte se ovšem zmást jejím nevinným vzhledem, jelikož tato dívka hovoří se samotným ďáblem. Za tímto zajímavým počinem, který v sobě mísí komedii i tragédii, jež jsou typické pro romány F. M. Dostojevského a Michaila Bulgakova, stojí studio Odd Meter.
Toto malé nezávislé studio, které dříve sídlilo v Moskvě, nyní přesídlilo do Kazachstánu. Všichni jeho členové dávají důraz na estetiku (cit „pro krásu“) a nebojí se přitom překročit i jemnou hranici etických pravidel. Jejich nový titul Indika je toho přímým důkazem. Za vydáním stojí 11 bit studios, které už má pod křídly tituly The Thaumaturge, The Invincible, Children of Morta či Frostpunk.
Neobyčejná jeptiška
Váš příběh začíná poněkud netradiční pixelovou hrou, v níž vidíte padat pro vás zatím neznámou dívku. Při jejím pádu se snažíte sesbírat různé zlaté pixelové symboly, které se s jejich postupným sbíráním zvětšují a zvětšují. Poslední, největší z nich vás probudí do reality, což je krapet šokující. Kamera zabírá pohled Indiky z první osoby a vzápětí přichází pohled na Indiku zblízka. Celé je to dosti chaotické a zprvu možná ani nepochopíte, co se kolem vás děje.
Po tom všem vám neznámý hlas vysvětlí, kdo je Indika a jak to s ní v klášteře je. Dívka prý není moc oblíbená, protože slyší hlasy, a ne ledajaké, neboť s ní mluví přímo sám ďábel. Indika se i přes to všechno snaží přizpůsobit se obtížnému a monotónnímu životu v klášteře. Snaží se být pokorná a uctivá. Vy ji však zastihnete zrovna ve chvíli, kdy díky hlasu, který slyší, začíná pochybovat. Nejen o sobě a o okolí, ale i o Bohu samotném.
Ilya a Indika
Příběh Indiky vás zavede do alternativní verze devatenáctého století v Rusku a začátku století dvacátého, což odpovídá době před ruskou revolucí (1917). V této tajemné říši plné záhadných postav a složitých dějových zvratů se setkáváte s Ilyou, vojákem na útěku, jenž se snaží zachránit svou zraněnou ruku pomocí božího zázraku. Jedná se o předmět „kudets“, jenž má boží sílu léčit. Indika se tak místo své prvotní mise dopravit dopis pro otce Hermana do Danilova odklání ze své cesty a společně s Ilyou putuje do Spasova, aby tento zázrak viděla.
Společně spolu tito dva debatují o Bohu, Boží existenci a dalších existenciálních otázkách. Vše je vždy proloženo vtipnějšími nebo satirickými momenty pro odlehčení tématu. Titul se vás tak nesnaží unudit k smrti nějakými dlouhými složitými debatami o tom, zda Bůh existuje, či nikoliv. Naťukává témata, podsouvá nějakou zajímavou myšlenku k přemýšlení a zároveň vše trošku odlehčí pro lepší stravitelnost.
Jak se příběh postupně odvíjí, budete čelit mnohým náročným rozhodnutím i neočekávaným odhalením, jež vás usadí do křesla. Hra je naprosto ideálně vytvořená a vybalancovaná, čímž vás drží v neustálém zaujetí a vy tak dychtíte po dalším dílku skládačky z Indičiny cesty za poznáním. Sama jsem se přistihla, že už bych měla jít spát, a bum, nastal zvrat a já seděla u hry dalších třicet minut jako nic.
Hádanky a minihry
Indika nabízí skrze celý příběh několik velmi zábavných herních mechanismů. Naleznete zde hádanky, které můžete splnit sami, nebo můžete využít přepínání mezi Indikou a Ilyou. Dále jsou zde plošinové prvky a retro tematika. Tu naleznete ve vzpomínkových částech z Indičina raného života, než nastoupila do kláštera. Každá z těchto retro vzpomínek je vytvořená v pixel artu a můžete si v ní vždy zahrát nějakou tu minihru, například skákání po žabkách přes jezero a podobně.
Retro tematiku naleznete i při sbírání zkušenostních bodů v alternativní realitě, neboť jsou opět vytvořeny v pixel artu. Levelování vaší postavy je také pixelově ztvárněné, a zároveň je i na nic, jak se zdá. Samotná hra vás totiž upozorní, že nemá smysl hledat předměty (relikvie, knihy a tak dále) na vylepšení vaší úrovně, neboť je to prý ztráta času. Já osobně jsem necítila žádný rozdíl v tom, zda dám body sem, či tam, takže to vypadá, že vliv to na hru opravdu nemá.
Ještě se však na chvilku vraťme k hádankám, jsou zde totiž i hádanky spojené s ďáblem. V některých chvílích ďábel získá kontrolu nad vaší jeptiškou a Indika je tak přenesena do trochu jiné, chaotické reality. Například, co je v realitě spojené (most), je v ďáblově realitě rozpojené (most je na dvě poloviny). Indika je pak nucena projít oběma realitami, mezi nimiž se neustále přepíná modlením, až na zdárný konec. Hlas, který ji doprovází na každém kroku, ji nabádá ke špatnostem, debatuje s ní o Bohu, vysmívá se jí či trousí nejapné poznámky na její adresu.
Vizuální stránka na jedničku
Titul Indika je opravdu velmi pěkně vizuálně zpracovaný. Vše kolem vás je až neuvěřitelně realistické. Pravda, okolní budovy jsou občas krapet zveličené, avšak to jim neubírá nic na jejich majestátnosti a detailním provedení. Okolní počasí, mlha, sníh a déšť zase dodávají příběhu na hutné atmosféře. V některých místech si můžete dokonce sednout a vyzkoušet si více pohledů z daného místa. Takže se vám nejspíše stane, že se budete kochat jako pan doktor ve filmu Vesničko má středisková.
Dynamická a strhující hudba
Kromě inovativní hratelnosti titul přináší také úžasný soundtrack. Hudbu totiž vytvořil oceňovaný hudebník Denis Ivanidze. Hudba je dynamická, a tím se stává strhujícím prvkem, který ještě navíc umocňuje celkovou atmosféru a zároveň i naprosté ponoření do hry. Každá část, ať už se jedná o pixelovou minulost, prchání před nepřáteli, nebo jen obyčejné procházení se, je doprovázená jedinečným hudebním podkladem. Skladbu s názvem Opening the Letter už z hlavy rozhodně nikdy nedostanete.
Indika je strhujícím titulem od vývojářů z Odd Meter. Připravte se na to, že tímto dílem budete uchváceni. Každý, kdo má rád jedinečné a poutavé zážitky, by ho tak rozhodně neměl přehlédnout. Toto narativní mistrovské dílo naprosto hladce propojuje zmatek a výbušnost s komediálními a satirickými prvky. Díky této kombinaci dostáváte naservírovaný jedinečný a poutavý herní zážitek. Na tento titul jsem se opravdu těšila a musím říct, že mě nezklamal. Jen mě mrzí, že nemohl být maličko delší.
