Kdo by nemiloval trávit letní večery poblíž rybníku? Jasně, obvykle tam kromě vás tráví čas také otravní komáři, ale jen máloco je tak poetické jako kuňkání žab. A to i přesto, že ty nejzajímavější žáby v Česku nenajdeme. I ty obyčejné kuňkají krásně. Pokud jste stejně jako já milovníky žabek, pak byste si rozhodně neměli nechat uniknout novinku jménem Jezírko z pera Tomáše Holka a studia Pink Troubadour, kterou do češtiny přineslo vydavatelství REXhry. A pokud vás žáby nijak zvlášť netankují? I tak si recenzi přečtěte, protože Jezírko nabízí mnohem víc než jen žabí ilustrace.
#vsudeholek
Jezírko se světového vydání dočkalo na letošním veletrhu SPIEL Essen 2025 pod názvem Pondscape. Jde o další titul Tomáše Holka, který loni coby debutující autor okouzlil svět díky triptychu Galileo Galilei, Čajová zahrada a SETI: Pátrání po mimozemské inteligenci. Letos se od velkých eurovek rozhodl trochu odpočinout právě tituly Jezírko, Čmeláci nebo Noc v ZOO.
Jezírko je určeno pro 1–4 hráče od 7 let, kteří jednu herní partii zvládnou za 20–35 minut. Duši mu vdechl Jiří Kůs, jehož unikátní tvorbu jsme mohli vidět především ve hrách od Czech Games Edition.
Žáby na výstavce
V posledních letech vyšlo poměrně hodně titulů, jejichž mechanismus bych popsala jako „vylož před sebe x krát x karet a oboduj je“. Některé na to jdou velmi jednoduše a přímočaře. Třeba v takovém Ekosystému si jen skrytě draftujete karty, které vykládáte do mřížky před sebe. Karty nemají žádné efekty během hry, pouze na konci obodujete, jak se vám podařilo splnit nároky různých zvířátek. Hradní devatero k jednoduché formuli přidává peníze a společnou nabídku, z níž si karty do mřížky kupujete. Vyložené karty vám zároveň dávají okamžité bonusy během partie v podobě peněz a klíčů pro budoucí nákupy, a zároveň body na konci hry. A například takový Tír na Nóg mechanismus dále rozšiřuje o worker placement, díky kterému karty do svojí mřížky získáváte.
Jezírko je komplexitou někde mezi Hradním devaterem a Tír na Nógem. A lehce připomíná také Smíšený les. Během patnácti tahů do své mřížky budete vykládat karty z ruky, kam je draftujete ze společné nabídky. Většina karet vám poskytne nějakou okamžitou výhodu a/nebo body na konci partie. Mřížka, kterou kartami plníte, má tři řady a pět sloupců a na rozdíl od Hradního devatera je již od začátku pevně daná. Díky tomu do ní karty nemusíte vykládat jen do sousedství jiných karet, což poskytuje o něco větší svobodu.
Žabí prostředí
Karty, které do svého jezírka budete umisťovat, jsou dvou typů, přičemž u každé karty si navíc můžete zvolit, zda ji umístíte lícem nahoru (stranou s prostředím nebo žábou) nebo lícem dolů (stranou s vodou). Každá strana vám dá jiný okamžitý bonus i body na konci hry. Nejjednodušší jsou vodní strany, ty dávají zkrátka a dobře tolik bodů, kolik je na nich uvedeno. Na líci karet můžete najít prostředí nebo žáby. Prostředí je ve hře pět typů, přičemž na konci partie dostanete body podle toho, kolik různých typů se vám do svého jezírka podařilo umístit.
Až posud na skórování není kdovíco nového. Jak ale napovídá obálka, tím hlavním jsou v této hře jednoznačně žáby. Ty skórují velmi unikátně. Každý typ žáby (kterých je ve hře osm) má podmínku, kterou musíte na konci hry splnit, pokud za žábu chcete bodovat. Neposuzujete a nebodujete přitom každou žábu zvlášť, ale jejich populace. Čím větší populace (propojená skupina) stejného druhu žáby, tím více bodů za tuto populaci získáte. Zatímco jeden osamělý jedinec vám získá jen pět bodů, za čtyřčlennou populaci již získáte bodů 32. Pokud tedy splníte jejich podmínky. Tento mechanismus je tím hlavním inovativním prvkem Jezírka, které jinak těch inovací moc neobsahuje. Což vlastně ani moc nevadí, pokud je zbytek hry vytvořen dobře. A to rozhodně je. Skórování žab navíc dodává hře opravdu zábavný prvek, díky kterému nejsou žádné dvě partie stejné a pokaždé se můžete vydat cestou jiných kombinací.
Seznamte se
Co že to musíte udělat pro to, abyste uspokojili přání žab? Rohatka ozdobná chce, abyste v celém jezírku měli alespoň čtyři různé symboly potravy. Listovnice červenooká nemá ráda příliš velkou diverzitu, a tak za ni dostanete body jen, pokud v jezírku nemáte víc jak tři druhy žab. Oproti tomu rosnička hnědožlutá požaduje, aby v jezírku nejen byly tři jiné druhy žab, ale ještě s její populací sousedily. Atelopus panamský chce, abyste pod jednou kartou potravy měli zasunuté alespoň čtyři karty. Na zaskórování parosničky srdíčkové musíte mít ve svém jezírku alespoň čtyři karty vyložené na vodní straně. Pralesnička azurová vás odmění, pokud s její populací budou sousedit alespoň dvě karty prostředí. A konečně skokan tygrovitý vám dá body, pokud s jeho populací sousedí alespoň jedno prostředí, jedna voda a jedna jiná žabka.
Ve hře je ještě poslední druh žab, otylka velkooká. Ta se od ostatních žab liší tím, že se nemusíte snažit vytvořit její populace. Většina otylek nedává body vůbec, ale místo toho mají silné bonusy během hry. Ty otylky, které body dávají, mají vždy unikátní skórování (například za každé prostředí vedle této konkrétní karty otylky).
Co ty žáby vlastně jedí?
U atelopa panamského a rohatky ozdobné jsem zmiňovala potravu. Ta je druhým zajímavým prvkem Jezírka. Karty, které budete vykládat do svého jezírka, obsahují v levém horním rohu až dva různé symboly potravy. Tyto symboly by vás samy o sobě nemusely příliš zajímat, s výjimkou jedné otylky velkooké, která boduje za různé symboly potravy ve svém okolí. Pod svojí mřížkou ale budete mít rozloženou pětici karet s těmi stejnými symboly potravy. Během partie si pomocí různých bonusů budete moci pod tyto karty potravy odkládat přebytečné karty ze svojí ruky. Na konci hry pak za každý symbol potravy dostanete tolik bodů, kolik karet máte zasunutých pod příslušnou kartou potravy.
To vnáší do hry další vrstvu taktického rozhodování, kdy kromě velkých populací žab se také rozhodujete, kolik jakých symbolů do svého jezírka vyložit. Body za potravu totiž vůbec nejsou malé a během našich partií to byly většinou právě ony, které jednoznačně rozhodly o vítězi.
Skákající žába
Hra vás navíc příjemně omezuje tím, že nemůžete zasouvat přebytečné karty kdykoliv pod jakoukoliv kartu potravy. Můžete to udělat pouze tehdy, když vyložíte kartu s okamžitým bonusem, který to umožňuje. A navíc jste limitování vždy jen maximálně na zasunutí dvou karet v jednom tahu, přičemž to, pod jakou kartu potravy je můžete přidat, závisí na pozici žetonu skákající žáby, ukazující vždy na dvě karty potravy. Tento žeton skákající žáby můžete posunout díky stejnému bonusu, který umožňuje odkládání karet pod karty potravy, navíc se ale posouvá i sám od sebe při draftování karet z veřejné nabídky.
Ačkoliv skórování potravy je zábavné, musím se přiznat, že posouvání žetonu skákající žáby nám příliš nejde. Často na něj zapomínáme, mimo jiné i proto, že ne při každém draftování se posouvá, ale záleží, kterou kartu si draftujete. A jak jste zabraní do svojí taktiky a přemýšlíte, co si vezmete teď a co vyložíte, na chudáka skákající žábu zkrátka zapomenete velmi snadno.
Tak to mi nevyšlo
Jezírko trochu trpí, tak jako většina karetních her, neduhem přílišného podílu náhody. Ano, snaží se s tím bojovat například tím, že nemusíte vykládat kartu, kterou jste si právě draftnuli. Nebo tím, že každou kartu můžete vyložit rubem i lícem nahoru. Ultimátně ale, obzvlášť na konci hry, dojdete do bodu, kdy by se vám hrozně moc hodilo poslední prostředí nebo ještě jedna žába vaší nejlepší populace. A ona právě ta dokonalá karta náhodně zrovna může přijít do nabídky… nebo taky ne a vyjde to jen vašemu soupeři.
Naštěstí partie netrvá kdovíjak dlouho, a krátkým hrám se vyšší vliv náhody dá odpustit. I přesto to ale zamrzí, když máte se soupeřem podobně bodů a jemu ten poslední tah na rozdíl od vás vyjde přesně tak, jak si přál.
Podmanivé kuňkání
Musím se přiznat, že velký vliv na to, že se mi Jezírko líbí tak moc, jak se mi líbí, mají ilustrace. Jiří Kůs odvedl skvělou práci. Žáby jsou krásné, jasně odlišitelné, každý druh má svoji osobnost a zvolená barevná kompozice zajišťuje, že hra na stole vypadá báječně. Obrovskou radost mi navíc udělalo to, že na líci karet vidíte malé ikony toho, co najdete na jejím rubu za bonusy nebo body. Díky tomu nemusíte karty neustále otáčet.
Co mně, ani nikomu z mých spoluhráčů, naopak příliš nevyhovovalo, je ikonografie. Není příliš intuitivní a často si musíte pamatovat, co vlastně znamená, protože to z ní neodvodíte. Největší problém všem dělal symbol do kruhu zatočeného jazyka s čísly jedna a dva. Ten znamená, že můžete pohnout skákající žábu o jednu až dvě pozici a poté pod příslušné karty potravy zasunout jednu až dvě karty ze svojí ruky. Jasně, není to těžké na vysvětlení, ale pod jazykem do kruhu si toto člověk prostě nepředstaví.
Jezírko je překrásně ilustrovaná karetní hra, v níž do svého jezírka postupně vyložíte patnáct karet žab, prostředí a vody. Tomáš Holek do žánru „vylož x krát x karet a oboduj je“ přinesl zajímavý nápad v podobě populací žab, které skórují dle své velikosti, ale jen pokud splníte jejich podmínku. Dalším zábavným prvkem je bodování za potravu, které si hráč během hry sám buduje. Hra navíc bojuje s náhodou tím, že karty získané v otevřeném draftu nemusíte hned vyložit. Jezírko je zkrátka velice podařenou karetkou, která bude dělat ozdobu vašemu hernímu stolu.
