Někdy se knihy čtou samy. Stránky mizí pod prsty, slova vás pohltí a najednou zjistíte, že je konec. A pak jsou tu počiny jako Žrádlo pro psy, devátý díl série Kladivo na čaroděje, kde se brodíte těžkou mlhou slov, které se vlečou jako rozbředlý sníh pod podrážkami (vážně mi chybí zima). Autorem tohoto dílu je Darek Šmíd, jehož styl je velice odlišný od předchozích autorů série. Vydavatelem je nakladatelství Epocha, které velmi dobře ví, že temné, drsné surové příběhy se umí prodat. Občas.
Autor:
Vydavatel:
Série:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Darek Šmíd
Nakladatelství Epocha
Kladivo na čaroděje 1. série
160
černobílý
brožovaná
2015
978-80-7425-264-8
první
Vítejte opět v Kapitolu
Praha nikdy nebyla bezpečné místo, ale teď je horší než kdy dřív, a to se bavíme pouze o knize. Felix Jonáš a jeho tým se zapletou do případu, který začíná jako chaotická změť vražd a podivných incidentů. Firma plná bankéřů se promění v jatka, v parku něco ukusuje lidem hlavy a pod městem se plíží zlo, které má víc zubů, než je zdrávo. Opuštěné podzemní prostory a špinavé uličky ukrývají tajemství, která měla zůstat pohřbena, a přesto se dostávají na povrch. Felix a jeho tým jsou jako loutky v něčí hře, ale ani neví, kdo tahá za provázky. A co hůř, zdá se, že to vlastně nikoho ani nezajímá.
Tohle všechno by mohlo být zajímavé. Mělo by to být napínavé, mělo by to mít atmosféru, mělo by to drtit tíhou bezvýchodnosti. Ale místo toho to jen... existuje. Jako kulisa, kterou někdo postavil s nějakým úmyslem, ale zapomněl do ní vložit duši. Příběh se rozplývá v nekonečných popisech, v dialozích, které působí prázdně, a v ději, který sice předstírá hloubku, ale ve skutečnosti jen klouže po povrchu.
Postavy jsou najednou z ničeho nic super mega přesílené a prakticky všechno jim vychází. Walter a jeho magie nekromancie je zde popsána do nechutných detailů, jako by si autor liboval až v příliš velké sprostotě. Felix naopak skončí jako jouda, který musí vyzradit své velké tajemství. Vincentova magická regenerace je přepjatá. A pak je tu Klaudie. Pane Šmíd, co jste mi to s ní udělal? Moje nádherná, krásná, inteligentní, silná, nezávislá, mocná, lehce chlípná Klaudie je zde vymletá ezobába, co věří v nanebevzetí. Sakra, proč?
Zdroj: Nakladatelství Epocha
Žrádlo pro psy je jako jízda elektro autíčkem
Čekáte tradičně neskutečnou akční jízdu? Ostré dialogy? Svižné tempo? Bohužel, tahle kniha jede v první polovině na neutrál a ve druhé se sotva plazí. Darek Šmíd píše jinak než jeho předchůdci v sérii – až moc jinak. Jeho jazyk je až příliš květnatý, často přehnaně stylizovaný, jako kdyby se snažil napodobit drsné detektivní romány noir, ale přitom zapomněl, že příběh potřebuje dynamiku. Místo krátkých, úderných vět tu jsou stránky přeplněné popisy, nesmyslnými metaforami a prázdnými monology, které se tváří hluboce, ale vlastně nic neříkají.
Je to jako plivnout v rozjetém autě na místě spolujezdce a trefit otevřené okénko toho za vámi. Regulérně cítím zradu. Samotné tempo knihy je zoufale nevyrovnané. Jednu se děj hrozně vleče, najednou akce, ale je to vlastně jedno, protože nemá dopad, a na postavách už mi nezáleží, protože jsou hrozně divné. Je to jako dívat se na rozpadlý orchestr, kde každý nástroj hraje jinou melodii – teoreticky by to mohlo být zajímavé, ale ve výsledku z toho bolí hlava.
Je to vážně až moc velký obrat
Když se vrátím k postavám, tak Felix Jonáš Felix Jonáš je cynický bastard, kterému se dalo fandit. Tady je jen stínem sebe sama. Jeho hlášky působí unaveně, jako by ho už ani nebavilo být hlavním hrdinou vlastního příběhu. Klaudie? Ta je tu sotva vidět. Vincenc? Najednou se chová úplně jinak než v předchozích knihách. Jejich dynamika, která byla vždycky jedním z tahounů série, se tu rozpadá do chaotické směsi, kde si postavy spíš házejí repliky jen proto, aby se něco dělo.
Atmosféra by měla být hutná, plná temnoty a bezvýchodnosti. Jenže místo toho působí chaoticky. Město, které bývalo živým organismem v předchozích dílech, se tu mění v kulisu bez emocí. Zlo je tu abstraktní, postavy působí odtažitě, všechno je jakoby v mlze, ale ne v té dobré, tajemné mlze u Rákosníčka na Stromovce a Vltavě, kde se Žrádlo pro psy odehrává, ale takové té vlhké, mokré a smradlavé z chemičky. Je to prakticky neděsivý horor.
Dialogy bývaly silnou stránkou série, ale tady? Tady jsou natažené, zbytečně stylizované a často se snaží být „cool“. Místo toho působí uměle. Postavy vedou rozhovory, které nikam nevedou, humor je křečovitý a snaha o temné hlášky vyznívá do prázdna. Když už se objeví něco, co by mohlo fungovat, je to okamžitě přebito dalším zbytečným monologem, který jen natahuje příběh. Já vím, už se možná začínám opakovat, ale já se vážně snažím najít něco pozitivního. Hrozně, hrozně moc.
Zdroj: Nakladatelství Epocha
Když řeknu, že je to parodie, tak to funguje
Nuda převažuje. Když se objeví něco zajímavého, je to utopené v záplavě slov. Je tu pár dobrých pasáží, ale nestačí na to, aby vytáhly knihu z bahna. Je to až moc… jiné. Není to Kladivo na čaroděje, je to sólo dílo, doslova Žrádlo pro psy, které můžete s ledovým klidem vynechat. Jen když vezmu stranu dvanáct: „Turista! Ztratil jsem se. Dů jů nou ze vej tů vencelsplac?“ Za tenhle Vencelsplac bych deportoval.
Víte, jak většinou v každé knižní recenzi říkám, že se v ní snažím najít něco dobrého? Něco zábavného? Od Královské spravedlnosti jsem žádné knize snad takhle nedal zabrat. ALE! Já se vážně zasnažil. Tento nechutný morbidní, odporný, krvavý díl, není špatná kniha, je to ale špatné Kladivo na čaroděje. Obrat o 180 stupňů se nepovedl, bohužel. Pokud ale budete hledat brutální počin plný pseudohlášek s oblíbenými postavami… je to jako koukat na druhou série Zaklínače od Netflixu. Všichni víme, jak to asi má a může vypadat, ale není tomu tak.
Žrádlo pro psy je vážně extrémně špatné Kladivo na čaroděje. Ale když všechno co jsem napsal, otočíte, trošku upravíte, odečtete si pár věcí, tak zde dle mého máme průměrnou brutální knihu. Nezaslouží si sice vyšší hodnocení kvůli tomu, do jaké série je zasazená, ale ani bych ji neodsuzoval k tomu být zatracená v moři nedoporučení. Pokud tak chcete sólo nechuťárnu, tady je. Pokud chcete Kladivo, tento díl s ledovým klidem a bez pocitu viny můžete vynechat.
