Nakladatelství Host s knihami rozhodně nezahálí. Po sérii Souzených zemí nebo magických Hunger Games v podobě knihy My všichni neřádi se podíváme do nového temného světa. Netypicky ale budeme číst příběh, v němž se hlavní hrdinové snaží rozuzlovat vraždu, jejíž řešení může ovlivnit chod celé říše. Jak dopadne první díl trilogie Říše vlka, Královská spravedlnost? Autorem je Richard Swan, jenž u nás není moc známý, ale ve světě už se proslavil svou sérii The Art of War Trilogy nebo knihou Viper One. Jedná se tedy o zkušeného spisovatele, což se na díle promítlo.
Autor:
Vydavatel:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Richard Swan
Host
Dana Krejčová
464
černobílý
pevná vazba
duben 2023
978-80-275-1125-9
první
Zdroj: Nakladatelství Host
Čauko, já jsem Helena
Nejvíc afektovaná postava knihy se jmenuje Helena. Na tu by se dalo zvyknout, ačkoliv je mlaďounká, extrémně nerozhodná a skutečně až otravně ufňukaná. Nikdy jsem si nemyslel, že poznám ubrečenější postavu, než byl Fletcher u Tarana Matharua, ale Helena to dokázala. Možná by to nebyl takový problém, jenže je to právě Helena, jež vypráví příběh, a děj se odehrává z jejího pohledu. Nejenže tak poznáte její praktickou nezničitelnost, protože kdo by vyprávěl, ale bohužel tím máte i zajištěné, že to, co se v novém fantasy světě stane, se jí vyhne. Podivně pak působí momenty, v nichž promlouvá ke čtenáři.
Reálnou hlavní postavou je ale justiciár Vonvalt, jemuž skvěle asistuje Bressinger. Pokud se nyní ptáte, kdo je to justiciár, jedná se o kata, soudce a porotu v jednom. Jeho práce je být Soudce Dredd Sovanského impéria. Cestuje tedy jako někdo, kdo rozhoduje o spravedlnosti sám o sobě. Hlavní trio je zajímavé a mohu říct, že mě neskutečně baví. Mladá holka, přesílený bývalý voják a geniální justiciár.
Autor je skvěle trefil a ukázal vztah, jaký by mezi natolik rozdílnými postavami mohl být. Problém ale je, že jej poznáváte z pohledu Heleny, a tak v závěru nepůsobí vůbec dobře, když je zastíněná zbylými členy skupiny. Je to neosobní vůči postavám, které autor ani řádně nepředstavuje. Pročítáte tedy jen příběh postav, ty něco dělají, ale proč? Kdo ví. Informací o nich je zoufale, ale zoufale málo, a to až natolik, že to působí polovičatě.
Zdroj: Nakladatelství Host
Královská spravedlnost je občas nespravedlivá
Námět knihy by mohl být menším odkazem na Soudce Dredda. V císařství je zmatek, všichni vzdorují trůnu, ale chaosu brání právě justiciárové. Konrad Vonvalt je známý justiciár, a tak jednoho dne dostane úkol vyřešit vraždu jedné provinční šlechtičny. Jak to ale u vražd bývá, dění se postupně komplikuje, než jsou hrdinové postaveni před jedno velké rozhodnutí.
Ke knize mě přivedl tahák v podobě detektivní temné fantasy. To je žánr, s nímž jsem se snad ještě neměl šanci setkat. Nemohl jsem se dočkat, jaká kouzla budou hrdinové používat či jak budou onu zpropadenou vraždu řešit. Celkově je detektivní linka dokonalá. Hrdinové jednají logicky, chytře, dělají všechno, jak by měli, a jste-li fanoušci tohoto žánru, rozhodně nebudete litovat, že Královskou spravedlnost držíte v rukou. Zbytek trošku tápe.
Zatímco detektivka super, epičnost strádá. Může to být i tím, že Královská spravedlnost je prvním dílem trilogie. Autor sice neustále předhazuje nové problémy, nové nápady, ale s tím, jak je kniha podána, je to hrozně prosté. Výhodou sice je, že vám stránky mizí pod rukama a vy jdete příběhem lineárně kupředu, ale je to jako bodat hracím nožem do lampy. Nic se nestane. Epice je ublíženo a nevím, jak chce autor v pokračování rozjet detektivní pasáže, na nichž knihu prakticky postavil, protože bude muset opravovat vše ostatní.
A zbyla nám opět Helena
To se samozřejmě ukazuje i na vývoji hrdinů. Jediný, kdo má nějaký progres, je samotná ufňukaná Helena. Richard Swan se svými postavami umí pracovat, ale neumí je piplat. Rozjede potenciální linku, kterou ale nechá vyšumět bez nějakého většího výsledku. Představil však magický svět velmi snadný na pochopení a za to jsem mu vděčný. Snažím se konejšit tím, že se jedná o první díl nové trilogie. Má čas na to, některé věci změnit, předělat, upravit, rozjet.
Od natolik zkušeného autora jsem ale čekal víc než jen polovičatá řešení, postrádající náležitosti, jaké stále chybí, a hledání něčeho, co nikdy nepřichází a není k nalezení. Občas se sice objeví jiskřička naděje u nějaké vedlejší postavy, ale přijde mi, že se autor zalekne sám sebe a radši ji rychle zasype práškovacím letadlem, aby měl jistotu, že nikdy nevzplane.
Potěšil mě však velice kvalitní překlad Dany Krejčové. Osobně mohu říct, že jsem se díky ní mohl začíst do díla, a ačkoliv to nebylo začtení, jaké mám běžně u jiných knih, u tohoto lineárního počinu to více než stačilo.
Královská spravedlnost mě zklamala. Nebudu říkat, že ne. Čekal jsem možná něco trošku jiného, komplikovanějšího a náročnějšího. Ne v ich-formě vyprávějící Helenu a příběh dávající smysl jen zpola. Na stranu druhou, neuvěřitelně žeru používání magie a detektivku, již v sobě kniha skrývá. Jen je to zatraceně málo, především s tím, jaký potenciál skrývají všechny stránky. Uvidíme, jestli druhý díl bude lepší – určitě do něj půjdu, jen se bojím, že v něm Richard Swan ztratí sám sebe.
