Krev a písek – karetní řežba z dob starého Říma

Sdílet
Sdílet
Sdílet

Zkusme nežít v klamu a přiznat si, že některé části starověku si pravidelně idealizujeme. Právě gladiátoři například měli pivní pupek (chrání proti sečným ranám, hej?), většinou nebojovali až na smrt a podoba onoho gesta palcem, kterým měli diváci rozhodnout jejich osud, je nám vlastně dodnes záhadou. Bojovníci kromě toho měli odbory, před hrami nahlas vyvolávali své sponzory a našly se i hliněné akční figurky, se kterými si hráli římští výrostci… vlastně se to celé trochu podobalo současnému profesionálnímu wrestlingu. Snad vám to příliš nezboří iluze. Pokud si však chcete připomenout ty správné gladiátorské hry, tedy lehce homoerotické (/hemoerotické?) zápolení svalnatých reků na život a na smrt v prachu arény, příhodně pojmenovaná karetní hra Krev a písek vám tento zážitek zprostředkuje. Na této zábavě pro dva až šest hráčů se podíleli autor Daniel Syrový a ilustrátor Ondřej Pavelek, kteří vám díky vydavatelství oook!game umožní se do zmíněné fantazie alespoň na chvíli přenést.

V ruce karty místo meče

Krev a písek se hraje pouze za pomoci karet, které se dělí do šesti druhů.
Základní kartou je útok. Ten má v rohu číselnou hodnotu od I do IV, a čím je vyšší, tím lépe. Útok si kdykoliv můžete vylepšit tím, že přes něj vyložíte nový, ale musí mít vyšší hodnotu než ten stávající.
Na něj navazují karty obrany, rovněž od jedné do čtyř. Jedna obrana vykryje jeden útok, ale pouze takový, který má stejnou nebo nižší hodnotu. Takto vykrytý útok se musí buď uvolnit pískem, anebo nahradit novým, vyšším, podle zmíněného pravidla.
Krev jednoduše zvyšuje hodnotu útoku o jeden bod. Zároveň s ní také můžete smýt jakýkoliv písek, který jste snad v průběhu hry na vaše karty nasbírali.
Písek je oproti tomu klasická stopka. Písek sníží hodnotu útoku o jeden bod, případně také dokáže odstranit kartu krve, obrany nebo lanisty.
Lanista (dnešními slovy manažer, jinak vlastník gladiátorské školy) umožňuje vyložit jeden útok navíc. Tím donutíte soupeře, aby museli hlídat dvě fronty zároveň, ale neobsazený lanista může být zrušen pískem.
Mecenáš vám pak umožní dobrat si dvě karty, čímž vám poskytne další možnosti útoku, obrany či jejich ovlivňování.

Boj!

Ten, kdo míchá a rozdává karty, se stává editorem (což zde není kontrolor kvality textů, ale provozovatel her; palec nahoru pro autory, že se drží faktů) a každému dává po sedmi kartách. Editor zahajuje hru pokynem „Boj!“ a na toto znamení všichni vyloží před sebe svůj útok. Následně má editor vlastní tah, při kterém může zahrát jakoukoliv z karet v ruce. Po něm následují po směru hodinových ručiček všichni ostatní hráči a každý může za tah vyložit jednu kartu. Pokud nechcete nebo nemůžete hrát, máte možnost „Pass“.
Kolo může končit třemi způsoby – buď všichni hráči dávají pass, nebo všem došly karty, anebo se někomu povedlo zvýšit si pomocí krve útok na V, čímž se stává bohem arény a vyhrává okamžitě. Následně se přejde k vyhodnocení; bůh arény nebo hráč s nejvyšším útokem získává dva denáry, druhý nejvyšší pak jeden. Pokud dojde k remíze, dostávají po denáru všichni hráči se stejnou hodnotou útoku a druhé místo se nepočítá.
Editorem se poté stává další hráč (opět ten po levici) a pokračuje se nanovo. Hra končí ve chvíli, kdy někdo nashromáždí pět denárů, případně jiné množství, které si sami dohodnete.

Já vím, že ty víš…

Za těmito hranicemi končí pevně nastavená pravidla a začíná taktika. Každý má sice v ruce stejný počet karet, ale kromě útoku (ten musíte mít alespoň jeden – v opačném případě zahazujete všechny karty a dobíráte si novou ruku) může zbytek tvořit úplně cokoliv. Proto musíte předvídat, co by tak druhý mohl plánovat, a na to reagovat. Druhý hráč vyložil útok čtvrté úrovně? Má cenu jej ihned vykrýt obranou/pískem, anebo dotyčný nemá krev a pouze blafuje? Stojí za to, smazat právě vyloženého lanistu, nebo to je jen úskok, abyste zbytečně odhodili písek? A kolik obran ještě může druhý v ruce mít, aby se vám neustálé útočení vyplatilo?
Pokud máte rádi podobné myšlenkové hry, zde se jich můžete dočkat – i když stejně tak můžete hrát jako při mariáši a sázet karty jednu za druhou. To zčásti bude záviset i na vašich protihráčích. Tak jako tak, kola celkem odsýpají, a jedna partie je při nižším počtu hráčů příjemně rychlá.

Duel, nebo dva na dva?

Hra také má speciální pravidla pro dva hráče. Díky nim mohou oba vyložit dva útoky, což trochu mění herní rovnováhu a otevírá nové strategie. Na konci kola se pak zohlední oba vyložené útoky a vítězí vyšší součet. Kromě toho je základní počet karet v ruce devět a remíza se také odměňuje denáry, aby se jedna partie příliš neprotáhla. Může to vypadat jako drobnost, ale je to velice dobrá vymoženost. Některé jiné karetní hry totiž hru pro dva nijak neupravují, načež vzájemné záškodnictví, když je váš cíl jasně daný, velmi rychle omrzí.
Druhým ozvláštněním je hra v týmech, při které jsou proti sobě dva a dva hráči. Ti hrají střídavě, jejich útoky se na konci kola sčítají a odměny za výhru (i počet denárů k vítězství) jsou vyšší. Do svých karet si však nemohou navzájem koukat, ani se o nich nesmí bavit, a tak jsou zábavná nedorozumění zaručena.

Černá, bílá, občas červená

Karty mají velice pěkné zpracování laděné do černobílé s příměsí rudé krve a oranžového písku. Grafickému provedení nemohu nic vytknout, k celkové tematice velice sedí a karty jsou od sebe na první pohled rozeznatelné. Jen lanista si možná vyslouží pár zdvižených obočí, protože zvolený obrázek taseného gladia působí poněkud falicky.
Lehce mě zamrzelo, že denáry představují kartonová kolečka. Kovová by samozřejmě vyšroubovala cenu hry nahoru (a zatížila by krabičku), ale plastová, jako měl třeba The Binding of Isaac: Four Souls, by byla určitě milá. To je však jen moje kosmetická výhrada, která na hratelnost nemá absolutně žádný vliv. Oproti tomu krabička je šikovně rozdělená na dva sloupce, má pevně spojené víčko a obsahu svými rozměry odpovídá tak akorát, takže je velmi praktická.
Pravidla jsou srozumitelná, vcelku jednoduchá na osvojení a veškeré speciální interakce mezi kartami jsou podrobně rozepsány (moje druhá drobná výhrada je, že nikde v návodu není uveden počet jednotlivých karet. U této hry mě to docela zajímalo). Kromě toho v pravidlech také najdete kratší úvodní texty s gladiátorskými reáliemi, což je rovněž sympatické. Pokud jste spíše vizuální typ a dáváte přednost názorné ukázce před čtením, můžete využít i oficiálního videa od autorů hry.

GP uvozovky

Krev a písek je svižná karetní hra s výborným zpracováním, kterou si užijete ve dvou až šesti lidech. Pravidla si zažijete rychle a jedna partie nezabere mnoho času… jen bych doporučil průběžně měnit varianty hry či počet hráčů, aby se příliš brzy nedostavil stereotyp.

Klady

stylizované výtvarné zpracování
dobré balení
velice rychlé na osvojení si
speciální pravidla pro hru ve dvou
možnost týmové hry
pravidla dostupná i v podobě videa

Zápory

karta lanisty, pokud nejste infantilní
pouze papírové peníze
v návodu chybí počty jednotlivých karet
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn