Zapomeňte na všechno, co víte o temném světě Andrzeje Sapkowského, kde se brodíte špínou, vnitřnostmi a morálním bahnem ještě hlubším než to fyzické. Tohle není ten příběh, kde se rozhodujete mezi menším a větším zlem, zatímco vám striga dýchá na záda. Malá zaklínačka je naprosto nečekaný, ale o to vítanější úkrok stranou, který bere naše milované, válkou zocelené hrdiny a hází je do té nejtěžší zkoušky, jakou kdy museli podstoupit… do rodičovství. Je to projekt, který mohl dopadnout jako laciná parodie, ale místo toho jsme dostali od nakladatelství Mytago do rukou klenot, který hřeje u srdce víc než Igni uprostřed vánice na Skellige. Připravte se na to, že drsňák Geralt tady sice stále řeší monstra, ale ta se tentokrát schovávají pod postelí a místo stříbra na ně platí pohádka na dobrou noc.
Autor:
Kresba:
Autor obálky:
Vydavatel:
Svět:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Bartosz Sztybor
Giada Carboni
Giada Carboni
Mytago
Zaklínač
Eva Lassler
80
barevný
brožovaná
říjen 2025
978-80-53059-01-5
první
Zdroj: Imago
Geraltova nová smlouva: Výchova dítěte překvapení
Celý koncept knihy stojí na geniálně jednoduché, ale efektivní premise. Co kdyby se Geraltovy problémy netýkaly záchrany světa, ale výchovy malé Ciri? Sledujete zde transformaci Bílého vlka z málomluvného zabijáka monster na starostlivého, i když stále trochu bručounského tátu, který se snaží své adoptivní dceři předat to nejlepší. Není to o výcviku na Stezce, ale o každodenních malých vítězstvích a prohrách, které zná každý rodič. Geralt se učí, že trpělivost potřebná k vystopování zeugla je nicotná v porovnání s trpělivostí nutnou k tomu, aby donutil dítě vyčistit si zuby nebo jít včas spát. On je vlastně příjemně zranitelný, až je to… lidské.
Samozřejmě, na výchovu dítěte je potřeba celá vesnice, nebo v tomto případě celá pevnost plná mutantů a čarodějek. Sám velký Geralt z Rivie na to naštěstí není sám a dynamika celé jeho, díky bohu za to, herní rodiny je kouzelná. Yennefer zde figuruje jako přísná, ale milující matka, která vnáší do chaosu řád, zatímco strýček Vesemir funguje jako ten moudrý, i když občas nešikovný dědeček. A nesmíme zapomenout na Marigolda, který je přesně tím typem strýčka, co dítě naučí všechny špatnosti a pak zmizí. Je fascinující sledovat, jak autoři vzali postavy, které známe z epických a tragických příběhů, a zasadili je do formátu rodinného seriálu, aniž by ztratili svou podstatu. Každá interakce mezi nimi působí přirozeně a ukazuje, že i lovci nestvůr touží po teple domova.
Jednou z nejvtipnějších a zároveň nejchytřejších částí komiksu je způsob, jakým adaptuje herní mechaniky pro dětské chápání světa. V mém třeba nejoblíbenějším příběhu Nejmocnější znamení, kde scénář napsal Tomasz Matera, Geralt učí Ciri základy zaklínačského řemesla, ale s naprosto odlišným účelem, než jsme zvyklí. Znamení Quen, které ve hře zachraňuje život před smrtícími údery, zde Ciri používá jako magický štít proti agresivní huse na dvorku. Pomocí Aardu si zase uklízí dětský pokojíček a pomocí Igni se dá dělat kvalitní marshmallow v pelíšku. Nejmocnější znamení je ale samozřejmě láska, nehledě na to, co kdo říká.
Zdroj: Imago
Malá zaklínačka je emoční zásah přímo do srdce
Nutno upozornit, že kniha je sérií hromady příběhů, které rodiče se svými ratolestmi mohou zažívat skoro na denní bázi. Co dělat, když má vaše děťátko noční můry? Vezmeme ho přece k sobě do postele. Jak ho podpořit, když mu něco nejde? Co dělat, když nás s ním něco trápí, ale nevíme, jak mu to máme říct? Jak zvládnout profesionální čajový dýchánek jako zkoušku trav? Jak naučit bruslit? Jak moc bezpečné je jezdit na klouzačce v parku? Jak vyhrát závod na saních? Upřímně jsem díky tomu neskutečně dlouho přemýšlel, pro koho je knížka vlastně určená.
Jasně, je pro děti. Ale reálně, bych si troufnul říct, že je to spíše vtipný manuál nemanuál pro rodiče, kteří chtějí, aby jejich děti měli alespoň trošku rádi to, co mají oni sami. Má malá Ciri třeba ráda kouká do mé knihovny, a zatímco čteme snad každou existující pohádku a říkanku, musím říct, že ji zaujala i Malá Zaklínačka, díky všem těm komediálním scénkám a gagům, které se v knize nacházejí a kde vlastně některé momenty jsou i jak z reálného života. Nicméně to je ten moment, kdy si říkám, že je i pro rodiče. Jasně, nikdo z nás nemá asi hrad, čarodějné schopnosti, dva meče na zádech a nepronásleduje ho Divoký hon, ale každý přál Geraltovi a Ciri štěstí a tady se jim ho konečně dostává. S herním designem, známými zaklínači, čarodějkou, a především na místě, kde je všechno vždycky krásné… na Kaer Morhen.
Ani jeden z těchto příběhů by nefungoval, kdyby nebylo nádherného vizuálu od Giady Carboni. Její styl je hravý, barevný a plný života, což je v ostrém kontrastu s obvyklou vizuální stránkou Zaklínače, ale právě proto to tak dobře funguje. Ilustrace jsou plné detailů a emocí, které dělají postavy přístupnými i pro nejmenší čtenáře, aniž by působily infantilně pro ty dospělé. Je to ideální vstupní brána pro novou generaci fanoušků. Zatímco my hrajeme hry a čteme krvavé romány, naše děti mohou začít tady, u bobování s Vesemirem a buzením Marigolda. Malá zaklínačka tak dle mého není jen kniha, je to most mezi generacemi fanoušků, postavený na pevných základech lásky k tomuto univerzu. Dodám opět hernímu a knižnímu. Netflix neexistuje.
Ostatně i jediné, co jsem se dílu rozhodl vytknout, je právě onen formát příběhů. Jasně, normálně by to asi nevadilo, ale zde nejsou ukončovány na stránce nebo dvoustranně. Někdy trvají tolik, někdy zase tolik. Formát je extrémně nesourodý a mně to vadí. Maličkost, ale je tam. Jo a chybí tam Triss. Proč asi.
Malá zaklínačka je dílem, které překypuje láskou k předloze i k samotnému aktu rodičovství. Je to vzácný úkaz, že ne všechno, co vzniká, slouží k vydělávání peněz. Pro hráče je to balzám na nervy po dohrání depresivních konců, pro rodiče zrcadlo jejich vlastních každodenních bojů a pro děti nádherný úvod do světa fantasy. I když puristé mohou namítat, že to není ten pravý drsný Zaklínač, pro mě je toto rozšíření univerza o lidský a hřejivý rozměr naprosto vítané. Geralt jako táta je role, která mu sedne překvapivě nejlépe a navíc, jen vážně nelida by mu tenhle happy end, nebo ne, život, nepřál.
