Miluju taktická RPG. Je v tom něco krásného, když pečlivě plánujete každý tah, posouváte své pixelové panáčky po šachovnici a nakonec dokonale vymetete bojiště. Je to žánr pro přemýšlivé hráče. Žánr, který má kořeny v klasikách jako Final Fantasy Tactics. Mercenaries Blaze se k těmto kořenům hrdě hlásí. Nabízí propracovaný soubojový systém, tuny možností a poctivou výzvu. A já bych tu teď pěl ódy na skrytou perlu, kdyby ta hra neměla jeden z nejbizarnějších a nejhloupějších příběhů, co jsem za poslední roky viděl.
Zdroj: IGDB.com
Hodně prazvláštní příběh
Takže, o co jde? Království Euros má problém s imigrací. Dobře, to je silné, aktuální téma, které má v umění rozhodně své místo. Jenže způsob, jakým ho hra podává, je tak necitlivý a líný, až je to k pláči. Hned v první bitvě totiž bojujete proti nepřátelům, jejichž povolání je doslova ilegální imigrant. Cože? Vážně? V roce 2025? Ale hra je z roku 2021, takže pohoda. Parta vašich žoldáků jde na příkaz premiéra zpacifikovat skupinu uprchlíků.
A tím to nekončí. Záporáci o imigrantech mluví jako o „špíně“, plánují genocidu a nelidské experimenty. A váš hlavní hrdina Lester? Ten sice občas projeví nějaké náznaky svědomí, ale bez mrknutí oka pošle svého bývalého souseda do pracovního tábora. Když ho pak najde proměněného v monstrum, je sice šokován, ale jeho zděšení trvá asi tak na dva textové boxy. Hra si bere do úst obrovská a komplexní témata, ale zachází s nimi s grácií slona v porcelánu. Je to líné, je to hloupé a celé to působí, jako by scénář psal někdo, kdo se o světě dozvídá z těch nejhorších internetových diskuzí. Jasně, postupně se téma rozkrývá, ale musím říct, že na začátku být prakticky lovcem lidí byl pro mě docela šok, který jsem úplně nečekal.
Dobře, zhluboka se nadechněme a zapomeňme na ten scénář, protože jakmile začnete hrát, Mercenaries Blaze se promění v překvapivě propracované a zábavné taktické RPG. Je to, jako by vývojáři všechen talent a péči, co zapomněli dát do příběhu, nalili sem. Hra je přímočará a bez zbytečných kudrlinek. Žádné chození po městech, žádné zbytečné dialogy. Jen menu, kde spravujete partu, nakupujete vybavení a vrháte se do další bitvy.
Zdroj: IGDB.com
Mercenaries Blaze funguje ve všem ostatním skvěle
A ty bitvy jsou skvělé. Umělá inteligence nepřátel je na překvapivě vysoké úrovni a donutí vás opravdu taktizovat. Systém povolání a schopností je propracovaný. Postavy si mohou měnit třídy, ale naučené schopnosti jim zůstávají, takže si časem můžete vytvořit opravdu unikátní a silné bojovníky. Je tu spousta prostoru pro experimentování a pocit, že vaše rozhodnutí v managementu party mají reálný dopad na bojišti, je uspokojující. Tohle je poctivá, dobře udělaná strategie.
Prezentace je takový nostalgický výlet. Grafika kombinuje 3D renderovaná pozadí ve stylu Final Fantasy Tactics s 16bitovými pixelovými postavičkami. Je to roztomilé, i když na velké televizi můžou být sprity trochu rozmazané. Hudba je na tom podobně. Některé skladby jsou skvělé a jasně odkazují na zmíněnou klasiku, jiné jsou zapomenutelné. Co ale vyloženě bolí, je font a textové boxy. Písmo je ošklivé a text často přetéká mimo určené místo. Je to drobnost, ale působí to neprofesionálně.
Nakonec si stále pokládám otázku, pro koho Mercenaries Blaze vlastně je? Na jednu stranu je to skvělá, propracovaná a návyková taktická hra, kterou si fanoušci žánru užijí. Na druhou stranu je to příběhový a morální odpad, který vás bude urážet svou hloupostí. Doporučení je tedy jednoduché: pokud jste hardcore fanoušci taktických RPG, dokážete kompletně ignorovat příběh a jen se soustředit na souboje a vylepšování postaviček, pak si Mercenaries Blaze užijete. Pro všechny ostatní jsou na trhu desítky lepších her, které vás nebudou nutit kroutit hlavou nad tím, co to ti scenáristi proboha konzumovali. Je to skvělá hratelnost zabalená v příšerném dárkovém papíru.
Run Build Pew! – May the PewPew Be with You
