Představte si staré, opuštěné panství zahalené v mlze. V jeho zdech se skrývá tragický příběh a neklidný duch, který touží spočinout. Vy a vaši přátelé nejste náhodní návštěvníci, jste skupina nadaných spiritistických médií, která se jedné bouřlivé noci sešla, aby uspořádala seanci. Vaším úkolem není nic menšího než navázat kontakt s oním světem a odhalit tajemství dávné vraždy. Toto není zápletka gotického románu, ale ústřední motiv jedné z nejatmosféričtějších a nejkrásnějších kooperativních her, jaké kdy spatřily světlo světa. Mysterium. Hra, která dokazuje, že nejlepší zážitky u stolu nepotřebují slova. Je to zážitek plný fantazie, napětí a společného tvoření příběhu, kde je empatie důležitější než logika a kde jeden jediný obrázek dokáže vydat za tisíc slov. Já mám to štěstí a výsadu vám přinést recenzi přímo na váš monitor, stejně jako mi hru vydavatelství asmodee přineslo do obýváku.
Otevírám a dělám WOW
Už samotné otevření masivní a nádherně ilustrované krabice je malým rituálem. Její obsah je bohatý a okamžitě vás vtáhne do světa tajemna. Dominantou je bezesporu zástěna pro ducha: masivní kartonová clona, která nejen, že skrývá duchovy tajné informace před zraky médií, ale zároveň slouží jako tematická kulisa celé hry. Z jedné strany ponurý výjev panství, z druhé praktický organizér pro všechny karty. Srdcem a duší celé hry je však obrovská sada karet. 84 karet vizí představuje naprostý klenot. Jedná se o velkoformátové karty s dechberoucími, surreálnými a snovými ilustracemi, které připomínají díla Salvadora Dalího zkřížená s atmosférou filmů Tima Burtona (detailnější popis nemám, moc se omlouvám).
Každá karta je malé umělecké dílo plné detailů, barev a snad i emocí, které slouží jako jediný komunikační kanál ducha. Dále v krabici najdete sady karet pro ducha a média, které se dělí na tři kategorie: postavy (alias vrazi), lokace (místa, kde dojde k vraždě) a předměty (vražedné zbraně). Jak říká náčelník Kámen. Mohl jsem říct zločin, ale řekl jsem vražda. Nicméně každá sada má specifické barevné odlišení a styl. Nechybí ani herní komponenty pro samotné hráče, ať už jsou to dřevěné figurky ve tvaru křišťálových koulí pro média, sada žetonů jasnozřivosti pro hlasování a samozřejmě herní plán v podobě hodin, které neúprosně odměřují čas do konce seance. Vše je vyrobeno z kvalitních materiálů a graficky dokonale sladěno, aby zážitek byl co nejvíce pohlcující.
Usedáme a připravujeme Mysterium
Příprava seance v Mysteriu je pečlivý proces, který vás postupně ladí na správnou vlnu. Nejprve je třeba učinit nejdůležitější rozhodnutí večera: kdo se stane duchem? Tato role vyžaduje kreativitu a schopnost myslet v obrazech. Je to role zodpovědná, ale zároveň nesmírně odměňující. Kdo by nechtěl šikanovat spoluhráče. Jakmile je duch zvolen, usadí se za svou zástěnu a skryje se tak před zraky ostatních. Ostatní hráči se stávají médii, každý si vybere svou barvu a vezme si odpovídající křišťálovou kouli a sadu žetonů jasnozřivosti.
Duch poté tajně a náhodně vylosuje kombinaci tří karet (postavu, lokaci a předmět) pro každé médium zvlášť a umístí je na určená místa za svou zástěnou. Je to velmi důležité, protože každé médium má svou vlastní, unikátní sadu, kterou musí odhalit. Na stůl se vyloží herní deska s hodinami, ručička se nastaví na začátek a vedle se připraví náhodný výběr karet postav, lokací a předmětů. Duch si zamíchá balíček karet vizí a dobere si na ruku sedm karet. Séance, lov, odhalování může začít.
Vyčerpávající, ale není to všechno!
Cílem hry je projít dvěma hlavními fázemi. V první, delší fázi, musí každé médium postupně odhalit svou trojici karet, tedy vraha, místo a zbraň. Pokud to dostatečný počet médií stihne dříve, než hodiny odbijí sedmou hodinu, postupuje se do finále. V něm duch napoví, která z úspěšně vyřešených trojic byla ta skutečná, a pokud většina hráčů správně uhodne, všichni společně vítězí. Ano, pokud vám to nedošlo, hrajete všichni společně i s duchem.
Samotná hra probíhá v kolech symbolizovaných hodinami. V každém kole se duch snaží jednomu či více médiím napovědět, která z vyložených karet (např. postav) je ta jejich správná. Nemůže mluvit, vydávat zvuky ani gestikulovat. Jeho jediným nástrojem jsou karty vizí. Z ruky vybere jednu nebo více karet a položí je před médium, kterému chce napovědět. Poté si dobere zpět do sedmi karet. Média poté začnou horečně diskutovat. „Proč mi dal tuhle kartu se schodištěm a pavučinou? Má ten kuchař na obrázku v ruce nůž, který připomíná ten pavoučí tesák? Nebo je to spíš o té modré barvě, která dominuje kartě s námořníkem?“ Takový Dixit trošku jinak. Hráči se snaží najít společné téma, barvu, symbol, emoci, prakticky cokoliv, co by je mohlo navést na správnou stopu.
Jakmile se každý rozhodne a položí svou křišťálovou kouli na vybranou kartu, přichází na řadu hlasování pomocí žetonů jasnozřivosti. Hráči mohou vsadit na to, jestli si myslí, že ostatní hádali správně. Za správné sázky postupují na stupnici jasnozřivosti, což jim dává výhodu ve finále. Poté duch odhalí, kdo se trefil. Úspěšná média postoupí k dalšímu úkolu (od postav k lokacím, od lokací k předmětům) a vezmou si kartu jako důkaz. Neúspěšná média zůstávají u stejného úkolu i v dalším kole. Hodinová ručička se posune a začíná nové kolo s novými vizemi.
Pokud se podaří odhalit dostatek trojic, nastává velké finále. Duch si vybere jednu z úspěšných trojic a dá všem hráčům poslední společnou vizi složenou ze tří karet, opět tedy jedna pro vraha, jedna pro místo a jedna pro zbraň. Hráči se na základě této poslední nápovědy a úrovně své jasnozřivosti (která určuje, kolik z těchto tří karet uvidí) tajně rozhodnou a hlasují. Pokud většina ukáže na správnou trojici, záhada je vyřešena a duch nachází klid. A mizí. Navěky. Věků.
Mysterium geniálně pracuje se svým konceptem
Jestli něco počin umí, tak generovat nezapomenutelné momenty. Hrál jsem Drákulu, kde stojíte proti hráčům, ale tohle je něco jiného. Mezi kooperací hráčů a, řekněme tomu, protichůdci hry, jsou ty pocity odlišné. Když budu trošku poetičtější, tak duch prožívá muka tichého svědka, vidí naprosto zřejmé spojení mezi vizí a kartou, ale nemůže nic dělat, jen zoufale sledovat, jak jeho přátelé debatují o naprosto nesmyslných detailech. Je to takové to jako u různých DnD her, kdy vám hráči lezou těžce na nervy, ale nemůžete jim pomáhat.
Buď si užíváte ten zmar, nebo tu obrovskou radost, když média konečně prohlédnou. Naopak média prožívají napětí z hádání, radost ze spolupráce a euforii z úspěšného propojení zdánlivě nesouvisejících obrazů. Hra je plná smíchu, když dojde k absurdním interpretacím, ale i tichého soustředění, když se všichni snaží dešifrovat obzvlášť záhadnou vizi. Je to emocionální horská dráha. Upřímně, je to taková horská dráha, kdy pokud máte v práci tým, jenž holduje deskovým hrám, tohle věřím, že stmelí i kolektiv. Navíc díky obrovskému množství karet a jejich kombinací je každá partie naprosto unikátní. A kdyby přece jen bylo karet málo a ohrály se vám, můžete je jednoduše nahradit kartami z Dixitu.
Přesto je tu jeden nešvar, který vytáhnu, i když jsem nad ním velice dlouho přemýšlel. Všechno totiž naší bandě vyhovovalo, bavili jsme se. Ale nešvary tu jsou. Možná vytahuji nesmysl, ale jeden problém, je role ducha. Tohle není RPG, ale přesto je duch postaven do role, která, pokud na to nemá náturu, ho může velice frustrovat a zážitek mu kazit. Také musíte počítat s tím, že hra obsahuje právě díky duchovi docela velké množství prostojů. Dokonce jsme jednou stihlli i natočit čtyři půllitry, prostě je to problém. Druhá věc, která mi trošku překážela, je subjektivita výkladu, respektive nápověd u karet. Občas se ty myšlenkové pochody nejsou schopny ubrat správnou (jednotnou) cestou. Tudum, dum.
Přesto je ta hra nádherná
Po vizuální stránce je Mysterium absolutní špičkou a dle mého i jedním z nejkrásnějších produktů v deskoherním světě. Práce umělců je fenomenální. Karty vizí jsou srdcem hry nejen mechanicky, ale i esteticky. Jejich snový, detailní a často mnohoznačný styl je přesně to, co potřebujete, aby něco takového fungovalo. Každé prohlížení karet je malým uměleckým zážitkem. I ostatní komponenty jsou navrženy s citem pro detail a atmosféru, od ponurých portrétů podezřelých až po strašidelné interiéry panství. Vše do sebe zapadá a vytváří pohlcující a konzistentní svět, do kterého je radost se na pár desítek minut ponořit.
Mysterium není jen desková hra, je to událost. Je to společný zážitek, který testuje vaši fantazii, kreativitu a schopnost naladit se na myšlení ostatních. Není to hra pro zaryté stratégy, kteří chtějí mít vše pod kontrolou a optimalizovat každý tah. Je to hra pro ty, kteří si chtějí užít večer plný tajemství, smíchu a společného vyprávění příběhu. Díky svému jedinečnému mechanismu, dechberoucímu vizuálnímu zpracování a obrovské znovuhratelnosti se jedná o naprostý klenot, který by neměl chybět ve sbírce žádné rodiny nebo party přátel, která hledá něco víc než jen soutěžení. Pokud jste připraveni naslouchat tichu a nechat promlouvat obrazy, Mysterium vás odmění zážitkem, na který budete ještě dlouho vzpomínat. A pokud ne, tak si alespoň dáte ten žejdlík s přáteli.
