Nintendo Switch - cover

Nintendo chce prostřednictvím soudu vymazat emulátor Yuzu

29. 2. 2024
Zdroj náhledu: Nintendo

Když se společnost Nintendo začala roku 1983 etablovat na americkém trhu s populární hrou Donkey Kong, filmové studio Universal ji zažalovalo pro údajné porušení ochranné známky k filmovému hitu King Kong. Nintendo spor slavně vyhrálo, zatímco jeho sok odešel s ostudou. Nedlouho poté ovšem japonská společnost vyrostla v herního giganta a ve sporech o duševní vlastnictví se začala ocitat prakticky výhradně na straně žalobce. Aktuálně Nintendo podává žalobu na společnost Tropic Haze, tvůrce populárního emulátoru Yuzu, na němž jde pohodlně hrát velké množství her pro Switch. Na své straně přitom nemá jen dostatek peněz na špičkové právníky, ale také silné argumenty.

Emulovat je legální, ale…

Zaskočení fanoušci sice zatvrzele opakují, že podle soudních precedentů je vývoj neautorizovaných emulátorů v Americe legální (nedochází-li ke kopírování programového kódu), nicméně tím se zcela míjí s podstatou žaloby. Nintendo totiž vývojářům z Tropic Haze vyčítá především to, že jejich emulátor slouží k obcházení protipirátské ochrany a pro hraní ilegálních kopií her od Nintenda je také primárné využíván. Americký zákon Digital Millennium Copyright Act (DMCA) přitom produkty určené k překonávání ochrany proti kopírování zcela explicitně zakazuje.

Na jaře minulého roku zasáhlo Nintendo proti emulátoru Dolphin, který umožňuje hrát tituly ze starších konzolí GameCube a Wii. Vyčítalo mu, že jeho kód protiprávně obsahuje kryptografické klíče nutné ke spouštění her. Tvůrci Yuzu zvolili jiný přístup a nechávají uživatele, aby si kryptografické klíče (takzvané prod.keys) i firmware Switche stáhli sami z vlastních konzolí. Ani to se ovšem Nintendu nelíbí. Podle něj takto stále dochází k ilegálnímu obcházení protikopírovací ochrany a návody poskytované tvůrci Yuzu toto jednání usnadňují.

Aby toho nebylo málo, právníci Nintenda se snaží dokázat, že Yuzu má z pirátství přímý finanční prospěch. Poukazují na případ, kdy na internet ještě před vydáním unikla kopie hry The Legend of Zelda: Tears of the Kingdom, kterou si následně stáhlo asi milion uživatelů. Ve stejné době mělo dojít k rapidnímu nárůstu počtu podporovatelů projektu Yuzu na Patreonu. Ti se totiž podle všeho snažili získat přístup k nejnovějším buildům emulátoru, který by jim hraní očekávané a opěvované hry umožnil. Podobný únik dříve postihl také Metroid Dread.

Medvědí služba fanoušků

Tvůrci Yuzu se samozřejmě formálně od pirátství distancují a již v minulosti oznamovali, že nebudou do svého emulátoru dodávat podporu pro oficiálně nevydané hry. Sami uživatelé jim však v tomto směru život lehčím nedělají, protože se v internetových diskuzích hraním pirátských kopií mnohdy vyloženě chlubí.

Z technických důvodů nicméně na Yuzu vlastně ani není možné hrát legálně zakoupené hry z původních nosičů. Nintendo pak v rámci své agresivní protipirátské politiky blokuje uživatelské účty lidem, u nichž přihlášení z emulátoru detekuje. Právníci mají zpravidla za to, že využívání stažených ROM souborů je protizákonné ve všech případech – i tehdy, když hráč zároveň vlastní legální kopii.  

Situace zkrátka nevypadá pro Yuzu příliš dobře. Současný spor má také potenciál zásadně ovlivnit celou emulátorovou scénu (samotný Switch umí emulovat i konkurenční program Ryujinx). Nintendo požaduje nejen tučnou náhradu škody a úplný konec emulátoru, ale mimo jiné také převzetí jeho webových stránek a účtů na sociálních sítích. Vývojářský tým Yuzu mezitím na Discordu oznámil, že celou záležitost momentálně nedokáže komentovat a nemá jiné informace než samotný text žaloby.

Na jednu stranu lze chápat, proč Nintendu vadí emulátor umožňující spouštět hry pro stále aktivně podporovanou konzoli. Na straně druhé ovšem milovníci videoher těžko mohou uvítat jakýkoli výsledek sporu, který by neoficiální emulátory posunul z šedé zóny do té černé. Taková situace by nejspíše zásadně ublížila dostupnosti starších her, z nichž mnohé nejsou a nejspíše nikdy nebudou sehnatelné běžnými komerčními cestami. Herní společnosti sice přísahají, že uchovávání herní historie věnují dostatečnou péči samy, ale například loňský výzkum Video Game History Foundation ukázal, že takové tvrzení je velmi daleko od pravdy.  

Miroslav Libicher

S videohrami má zkušenosti už více než čtvrt století. Začínal u klasik pro DOS a arkádových automatů na poutích. Ačkoli se dlouho vyhýbal konzolím, preferuje spíše akčnější druhy her a příliš si nerozumí s multiplayerovými a kompetitivními tituly. Zajímá ho herní historie v různých světových regionech. Na hry přitom nahlíží především jako na kulturní artefakty, jejichž hlavním cílem je poskytovat hráčům nové zkušenosti a vyvolávat emoce.

Sledujte nás:

© 2024 Gaming Professors, Všechna práva vyhrazena.