Některé příběhy se rodí z touhy. Jiné z bolesti. A pak jsou takové, které vzniknou z hladu. Ne toho tělesného, ale hlubšího, temnějšího a neukojitelného. Pohřběte kosti mé v půlnoční půdě je románem právě o takovém hladu. O touze po svobodě, po lásce, po moci nad vlastním životem. O ženách, které v různých stoletích stojí před stejnou otázkou: kolik jsou ochotné obětovat, aby už nikdy nemusely žít podle pravidel druhých?
Autor:
Vydavatel:
Distributor:
Původní název:
Překlad:
Žánr:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
V. E. Schwabová
booklab
Slovart
Bury Our Bones in the Midnight Soil
Romana Bičíková
fantasy
624
černobílý
brožovaná s ořízkou
říjen 2025
978-80-276-0891-1
první
Zdroj: Slovart
Tři ženy, tři století, jeden osud
V. E. Schwabová zde rozehrává temný, melancholický příběh, který se pomalu vine napříč staletími a postupně odhaluje, že některé osudy jsou propojené silněji, než by se na první pohled zdálo. Nejde o knihu, která by se snažila čtenáře ohromit efektními zvraty nebo rychlým tempem. Je to vyprávění, které se zakusuje postupně, tiše, vytrvale a s nečekanou intenzitou, a které staví především na atmosféře, emocích a hlubokých vnitřních proměnách svých hrdinek.
Pohřběte kosti mé v půlnoční půdě je temná fantasy, která propojuje tři příběhy tří žen žijících v odlišných stoletích. Každá z nich vyrůstá v jiném světě, s jinými možnostmi a omezeními, přesto je spojuje stejný vnitřní neklid, touha po změně a postupná cesta k nadpřirozené proměně. Ačkoli se jejich osudy zpočátku jeví jako oddělené, postupně se proplétají a odhalují, že všechny cesty vedou k tomu stejnému: k upírství, k proměně a k otázce, zda je věčný život skutečně darem, nebo spíš prokletím.
„Čas nás kousek po kousku vydlabává, a všechno, co nás činilo lidskými, odumírá. Naše laskavost. Empatie. Schopnost se bát nebo milovat. Postupně to z nás opadá, až nám nakonec zůstane jen touha lovit, ubližovat, sát a vraždit.“
V roce 1532 sledujeme osud mladé Maríe v Santo Domingu. Je divoká, cílevědomá a odmítá přijmout život, který jí byl přidělen. Svět, ve kterém žije, jí nabízí jen velmi úzký prostor pro svobodu, a tak když se setká s tajemnou ženou a dostane nabídku, která by jí mohla otevřít dveře k jinému životu, učiní rozhodnutí, které jí slibuje svobodu, ale zároveň ji nenávratně změní.
Roku 1827 se příběh přesouvá do Londýna, kde žije Charlotte. Mladá dívka svázaná přísnými pravidly společnosti, která nepřipouští žádné vybočení z normy. Zakázaná vášeň a touha po jiném životě ji přivedou k setkání s krásnou vdovou, jež jí nabídne únik z dusivého světa konvencí. Cena za tuto svobodu je však vysoká, a Charlotte zpočátku netuší, jak hluboké následky její rozhodnutí přinese.
Třetí dějová linie se odehrává v roce 2019 v Bostonu. Alice nastupuje na vysokou školu s nadějí na nový začátek. Kromě cizího prostředí se potýká s vlastní nesmělostí, nejistotou a starými ranami, které si nese z minulosti. Jedno noční setkání však její život nasměruje zcela jinam, k pátrání po odpovědích, pravdě a pomstě.
Zdroj: Slovart
Touha, proměna a cena nesmrtelnosti
Ústředním motivem románu je touha v mnoha podobách, touha po svobodě, po lásce, po moci nad vlastním osudem, ale také hlad, který je zároveň fyzický i existenciální. Upírství zde není romantizováno ani idealizováno. Naopak je vykresleno jako stav neustálého nedostatku, sobecké nutkání brát, přežívat a pokračovat za každou cenu. Je to existence, která vyžaduje oběti, a ne vždy je jasné, kdo je nakonec skutečnou obětí.
„Mají pro nás i jiná jména, samozřejmě,“ pokračuje. „Pán noci. Krvesaj. Zrůda. Upír. Ale to jsou všechno slova stvořená jazykem smrtelníků. Nedokonalá, neúplná. Chybí jim poezie, brutalita, ladnost. Ne,“ dořekne. „Jsme růže.“
Výrazným tématem románu je proměna, nikoli jen ta nadpřirozená, ale především ta vnitřní. Každá z žen se mění postupně, nenápadně, a ne vždy směrem, který by bylo možné označit za lepší. Proměna zde není vysvobozením ani splněným přáním, ale cestou plnou ztrát, bolesti a rozhodnutí, která nelze vzít zpět. Minulost se vrací v ozvěnách, které nelze umlčet, a každá volba si vybírá svou daň. Tato proměna se neodehrává náhle, ale pomalu, s každým dalším rokem, který postavy prožijí navíc. Smrt zde nepředstavuje hranici, nýbrž něco, co je postupně odsouváno, až se téměř vytrácí. Jenže s jejím ústupem mizí také to, co činilo život lidským. Čas postavám bere empatii, schopnost milovat i cítit vinu, až zůstává jen hlad. Nesmrtelnost tak není vítězstvím nad smrtí, ale pozvolným odcizením.
„Je to opravdu život,“ konstatuje on, „pokud jej nevyváží smrt? Nebo je to právě jeho pomíjivost, co ho činí krásným?“
Jazyk temnoty a ticha
Styl psaní patří k největším přednostem knihy. Jazyk je bohatý, poetický a obrazný. Autorka si mistrně pohrává s rytmem vět, s náladou i s detaily, které vytvářejí silnou atmosféru. Tempo vyprávění je pomalejší, což dává prostor emocím, historickým souvislostem i hlubšímu prožitku jednotlivých příběhů. Každé období má svůj vlastní tón a atmosféru, která odpovídá době i vnitřnímu světu postav.
Postavy nejsou psané tak, aby si je čtenář bezvýhradně oblíbil. Často činí rozhodnutí, s nimiž nelze souhlasit, a jejich jednání bývá sobecké či kruté. Přesto jim lze porozumět. Schwabová je vykresluje s empatií a důrazem na historický a společenský kontext, ve kterém žijí. Velmi silně zde vyniká role ženy v jednotlivých stoletích, od naprostého nedostatku svobody v 16. století, přes společnost v 19. století až po zdánlivě svobodný, ale stále komplikovaný moderní svět.
Pohřběte kosti mé v půlnoční půdě je temná a myšlenkově bohatá fantasy, která pracuje s upírským motivem jinak, než je běžné. Nenabízí romantickou idealizaci ani snadné únikové čtení, ale pomalé, intenzivní vyprávění o hladu, touze a ceně svobody. Schwabová staví na atmosféře, emocích a dlouhodobém dopadu jednotlivých rozhodnutí. Je to kniha pro čtenáře, kteří mají rádi výraznou atmosféru, silné motivy a postavy, jež nejsou černobílé ani snadno sympatické. Pokud hledáte příběh, který vás nebude šetřit, ale zároveň vás odmění hloubkou, promyšleností a silným emocionálním dozvukem, Pohřběte kosti mé v půlnoční půdě je velmi silná a povedená volba.
