Každý patrně slyšel o kráse a náhlém zániku Pompejí, římského města, které bylo roku 79 n. l. během několika hodin pohřbeno pod popelem a pemzou po výbuchu Vesuvu. Budovatelská strategie Pompeii: The Legacy si klade otázku, co kdyby to nebyl konec, ale začátek? Co kdyby právě z popela jedné z největších katastrof antického světa vyrostlo nové město, nové impérium a nová rodová legenda?
zdroj : Siscia Games
Trocha antické historie
Možná to byla ironie osudu, ale Pompeje nebyly žádnou zapadlou osadou, šlo o živé, bohaté město plné vil, lázní, chrámů, obchodů i taveren. Právě díky tragédii se však zachovaly v jedinečné podobě jako „zmrazený“ obraz každodenního života antického Říma, od honosných fresek až po obyčejné nápisy na zdech. Z těchto dochovaných exponátů badatelé i po letech stále přicházejí s novými a podrobnějšími poznatky o životě tamních obyvatel. Samozřejmě se nabízí otázka, proč Římané město znovu nevybudovali. Důvodů bylo hned několik. Především šlo o obrovský rozsah zkázy, kdy celé území bylo zasypáno několik metrů silnou vrstvou sopečného materiálu, jehož odstranění by vyžadovalo nesmírné úsilí a prostředky.
Zároveň se ukázalo, že oblast je nebezpečná a nestabilní, protože Vesuv zdaleka neřekl poslední slovo a Římané si to dobře uvědomovali. Pro Římany, kteří měli k dispozici mnoho jiných vhodných míst k osídlení, nebyl tak návrat praktickým řešením.
Navíc se změnily i hospodářské a společenské vazby. Obyvatelé, kteří katastrofu přežili, se usadili jinde a město postupně upadlo v zapomnění. I když zapomnění není tak úplné přesné označení. Samozřejmě se objevilo i mnoho spekulací o trestu bohů a prokletém místě, kdy bude po všech stránkách lepších nepokoušet osud a nechat místo svému osudu.
Ambiciózní strategická hra od nezávislého studia Siscia Games se snaží o něco, co se v žánru budovatelských strategií nevidí často. Nesnaží se pouze simulovat město, ale celý jeho životní cyklus, a to od znovuzrození přes růst až po politickou, ekonomickou a vojenskou dominanci. To vše zasazené do autentického historického rámce římské říše, s důrazem na atmosféru, pomalé tempo a dlouhodobá rozhodnutí. Je zde tedy pohled do alternativní historie skrze budovatelskou strategie, která na první pohled působí nenápadně, ale s každou další hodinou hraní odhaluje překvapivou hloubku.
Sluší se bezesporu zmínit, že antickému světu v podání strategií (i když ne přímo v budovatelském pojetí) dlouhá léta dominuje herní série Total War. Mezi další tituly z tohoto období pak můžeme zmínit Imperator, či povedené taktické RPG s tahovými souboji Expeditions: Rome. Mezi méně úspěšné tituly, které se pokoušely probojovat se antickým Římem, pak můžeme zařadit Hegemony Rome. Samozřejmě pak nemohu opomenout nejnovější přírůstek do „ANNO rodiny“, kterým je Anno 117: Pax Romana, vizuálně skvostná budovatelská strategie, která vás zavede nejen do srdce Říma.
zdroj : Siscia Games
Alternativní historie s Pompeii: The Legacy
Nyní ale zpět k Pompeii: The Legacy, která se momentálně nachází ve fázi předběžného přístupu. Hra je zasazena do období zhruba dvaceti let po ničivé erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Pompeje neleží úplně ladem, některé části města přežily, jiné jsou v troskách, ale celek je daleko od své bývalé slávy.
Můžete si vybrat z kampaně, kde si projdete celým obdobím vašeho působení od počátků po konkurování samotnému Římu. Sandbox, kde se soustředíte čistě na budování, prosperitu a rozšíření vlivu a přitom se nemusíte starat o příběh. A Creative mode, ve kterém máte neomezeně surovin, absolutní svobodu a čistě si jen stavíte.
Na začátku si vyberete z několika rodů, z nichž každý má rozdílné přednosti od bonusů k diplomacii, k obchodu nebo také neduhy jako méně prostoru ve skladech v důsledku špatné logistiky nebo stále nespokojení farmáři. V roli vůdce rodu pak připlouváte do oblasti Pompejí. Vaším cílem není pouze město postupně obnovit, ale vybudovat z něj prosperující centrum římského světa.
Na rozdíl od mnoha jiných strategií, zde nejde pouze o anonymního správce. Hra pracuje s myšlenkou rodového odkazu. Váš rod má jméno, postavení, reputaci a postupně se skrze generace zapisuje do dějin. Čas plyne, vládci stárnou, umírají a jejich místo přebírají potomci, kteří přicházejí s vlastními vlastnostmi, silnými stránkami i slabinami. Tento generační prvek výrazně ovlivňuje tempo hry i způsob, jakým k ní hráč přistupuje.
Děj jako takový není lineární ani pevně daný. Pompeii: The Legacy vypráví příběh prostřednictvím vašich rozhodnutí. Každý zákon, každá stavba, každá obchodní dohoda nebo vojenský konflikt se stává součástí kroniky města. Nejde o hru s jasným začátkem a koncem, ale o dlouhodobou simulaci vzestupu nebo pádu. Přesto je znát, že se jedná o titul ve fázi předběžného přístupu, protože některé prvky nejsou ještě zcela kompletní.
zdroj : Siscia Games
Vybudujete město, které bude konkurovat samotnému Římu?
Jak jsem již zmínil, základním pilířem hry je bezesporu budovatelská strategie. Stavíte město, spravujete jeho obyvatele, produkci a infrastrukturu. Už po několika minutách je ale jasné, že hra míří mnohem dál než k pouhému kladení domků a silnic. Pompeii kombinuje klasický city-builder s prvky ekonomické simulace, politického managementu a dynastické strategie. Musíte řešit otázku sociálních vrstev obyvatelstva, jejich potřeby a nespokojenost, nastavovat zákony, reagovat na vnitřní konflikty a zároveň sledovat širší dění v římském impériu.
Vedle toho hra obsahuje i vojenské prvky v reálném čase, které sice nejsou dominantní složkou, ale dokážou výrazně ovlivnit vývoj města. Nejde o čistokrevnou RTS, spíše o doplňkový systém, který umožňuje obranu města, potlačování nepokojů nebo rozšiřování vlivu. Musíte se rozhodnout, jak moc se chcete militarismu věnovat a kolik do něj investovat času a hlavně prostředků, a to včetně výzkumu technologií, které postupně otevíráte.
Boj v Pompeii: The Legacy není hlavním tahounem, ale rozhodně není jen kosmetickým doplňkem. Konflikty mohou vznikat z vnitřních nepokojů, politických sporů nebo vnějších hrozeb. Bitvy probíhají v reálném čase a vyžadují základní strategické myšlení, i když v porovnání s čistokrevnými RTS tituly působí spíše jednoduše. I zde je znát, že celý projekt není ještě plně funkční a jedná se v aktuální verzi spíše o základní pilíře pro budoucí plnou verzi.
zdroj : Siscia Games
Kamínkem začít lavinu aneb základy jsou stejné
Základní herní smyčka se na první pohled zdá známá. Začínáte se základním přístřeškem a hlavní budovou, která figuruje ze začátku i jako provizorní sklad. Stavíte obytné domy, zajišťujete přísun potravin, surovin a práce, budujete výrobní řetězce a sledujete, zda město prosperuje. Velmi brzy se ale ukáže, že každý systém je úzce propojený s dalšími a žádné rozhodnutí není izolované.
Obyvatelé nejsou jen čísla. Mají konkrétní společenské postavení a, jak jsem zmínil, také potřeby a očekávání. Chudší vrstvy vyžadují především základní životní podmínky, zatímco bohatší třídy chtějí luxus, kulturu a politický vliv. Pokud jednu skupinu dlouhodobě zanedbáte, projeví se to nespokojeností, kriminalitou nebo otevřenými nepokoji.
Ekonomika je postavena na poměrně realistických výrobních řetězcích. Suroviny je potřeba nejen těžit, ale i zpracovávat, skladovat a distribuovat. Obchod s ostatními městy hraje zásadní roli a může být klíčem k rychlému růstu, ale také zdrojem závislosti. Špatně nastavený import může zruinovat domácí výrobu, zatímco přehnaný export způsobí nedostatek pro vlastní obyvatele.
Velmi zajímavým prvkem je politický systém. Můžete přijímat zákony, které ovlivňují chování obyvatel, ekonomiku i vztahy mezi společenskými vrstvami. Každý zákon má své výhody, ale také negativní dopady. Nic zde není jednoznačně správné nebo špatné, pouze více či méně výhodné v daném kontextu. A pak je tu generační systém, který hru výrazně zpomaluje, ale zároveň obohacuje. Vládci nemají neomezený čas. Každá generace přináší změny, někdy pozitivní, jindy problematické. Z kdysi oblíbeného rodu se tak může s příchodem následovníka stát rod, kterým každý opovrhuje, a to kvůli rozmařilosti mladého vladaře.
Jistě vás napadlo, jak je to se samotnými ruinami „starých“ Pompejí. Zde je to trošku (snad zatím) strohé. Jde pouze o omezenou interakci s ruinami nad rámec základního sběru materiálu. Což je rozhodně škoda. Zasazení a ruiny přímo nabízejí větší hloubku, ať už v rámci urychleného výzkumu díky nalezení nějaké zajímavosti nebo možnosti nalezení nezničených zásob apod.
zdroj : Siscia Games
Pompeii: The Legacy rozhodně neurazí
Grafické zpracování hry odpovídá menšímu nezávislému projektu. Izometrický pohled, jednoduché modely a funkční animace nepůsobí nijak ohromujícím dojmem, ale dobře plní svůj účel. Město je přehledné, budovy čitelné a celek podporuje strategický charakter hry.
Atmosféra je jednou z nejsilnějších stránek titulu. Hudba, zvukové efekty a celkové tempo dokážou navodit pocit života ve starověkém městě. Pompeje nepůsobí jako sterilní simulace, ale jako místo, kde se skutečně něco děje.
Technicky je však znát, že se hra nachází ve fázi předběžného přístupu. Objevují se drobné chyby, občas ne zcela přehledné uživatelské rozhraní a místy nevyvážené systémy. Nic z toho není vyloženě zničující, ale vyžaduje určitou dávku trpělivosti.
Pompeii: The Legacy je bezpochyby ambiciózní projekt, který přináší alternativní historii antických Pompejí do budovatelské strategie. Jedná se o titul s velkým potenciálem, který vyžaduje přemýšlení a chuť ponořit se do komplexního systému, který simuluje víc než jen stavbu města.
