Považuji se za hardcore hráče, to ale neznamená, že nedokáži ocenit opravdu povedenou rodinnou hru. Víte, jakou myslím. Takový ten titul, který skvěle vypadá, má téma, kterým některé nadchnete a nikoho neurazíte, pravidla jsou jednoduchá a (především) intuitivní a partie dost rychlé na to, abyste je zvládli ve všední den před spaním a o víkendu to otočili čtyřikrát. Tak, aby mohl vyhrát každý zúčastněný. Zkrátka takové ty tituly, jako je Carcassonne, Splendor, Jízdenky, prosím! a Dominion. Mohly by se mezi ně zařadit i Railroad Tiles, které do češtiny lokalizovalo vydavatelství Albi?
Příšerní Italové
Pamatujete si, jak jsem v recenzi na Osmero psala, že mě často odradí kombinace italského jména na krabici a eurovitě vypadající deskovky? Pak vězte, že existují dvě výjimky, a těmi jsou Hjalmar Hach a Lorenzo Silva. Tito dva pánové stojí za jedním z mých nejoblíbenějších studií Horrible Guild a zatím jsem od nich nikdy nehrála titul, který by mě zklamal. Ať už jde o sérii Railroad Ink, Fotosyntézu, Similo, Posviť si, Evergreen, Výbušné lektvary, Krotitelé kobek, The Great Split nebo Unicorn Fever. Zkrátka co hra, to perla.
Jak napovídá název, Railroad Tiles navazuje na populární zakreslovací hru Railroad Ink. Hru společnými silami ilustrovali Francesco De Benedittis a Marta Tranquilli. Určená je pro 1–4 hráče od 8 let a jedna herní partie jim zabere asi 30 minut.
Šotouši, zbystřete!
Všimli jste si někdy, že drtivá většina rodinných her nemá téma, které by bylo kdovíjak lákavé pro chlapce, nejvíc na světě milující auta a další dopravní prostředky? To jsou samí dinosauři, zvířátka, stavění hradu, vezírova paláce a citadely, nebo tvorba mozaiky na stěně. V podstatě jediná vlaštovka mezi těmi superpopulárními hrami, jsou Jízdenky, prosím!. A ačkoliv tato série nabízí velké množství rozšíření a verzí, všechny se hrají velmi podobně. Milovníci dopravy ale nemusí smutnit, letos totiž získali právě Railroad Tiles.
V Railroad Tiles budete budovat dopravní síť. Na rozdíl od Railroad Ink, ve kterém jste silnice a železnice zakreslovali fixou na mazací tabulku, zde budete ze společné nabídky draftovat dílky, které obsahují až čtyři úseky cesty, přestupní stanici, město nebo louku a občas také ikony vlaků, aut a cestujících. V každém kole si vydraftujete dva až čtyři dílky, o které musíte rozšířit svoji krajinu. Tu si každý hráč buduje sám, a interakce se soupeři tak spočívá v otevřeném draftování, přičemž platí, že čím více si toho v jednom kole vezmete, tím později pojedete v kole následujícím, a budete si tak vybírat z méně možností.
Na začátku partie je před vámi spousta možností, jak si krajinu vybudovat. Jakmile se ale přiblíží konec hry, každý dílek začne být velmi důležitý. Obzvlášť, když vše, co si vydraftujete (až na pár dílků během celé partie), musíte umístit. A to i kdyby vám to ublížilo. Ke konci partie se tak mohou dostavit trochu delší prostoje mezi vašimi tahy, když se soupeři budou snažit vymyslet to optimální rozložení.
Pro všechny
Velkým plusem Railroad Tiles je jejich přístupnost. Negeekovské téma z běžného života naláká řadu hráčů, které fantasy nebo sci-fi titulem zkrátka neohromíte. Pravidla jsou jednoduchá a bodování dostatečně intuitivní na to, aby se ani občasní hráči nezamotali. Partie hezky odsýpá, a bez problémů si Railroad Tiles zahrajete i třikrát za večer. Ze hry máte navíc takový ten parádní pocit, že jste něco pořádného vybudovali, a je úplně jedno, zda prohrajete nebo vyhrajete. Jediné, co trochu kazí přístupnost hry, je ponechaný anglický název. I když dnes všichni alespoň trochu anglicky umí, stále je spousta běžných lidí, které to odradí a ani je nenapadne, že by hra mohla být jazykově nezávislá, nebo dokonce v češtině.
A jak že se to vlastně celé skládá a boduje? Základním pravidlem je, že cesty na sebe musí navazovat. Nemůžete napojit železnici na silnici, aniž byste je oddělili přestupní stanicí. Nemůžete ani ukončit cestu uprostřed louky nebo budovy. A každý dílek, který umístíte, musí ortogonálně sousedit s jiným dílkem.
Body získáte během hry pouze za umístěné vlaky, auta a cestující, a to tím víc, s čím více jinými vlaky, auty a cestujícími je zvládnete cestami propojit. Na konci partie získáte body každou metropoli, tedy skupinu alespoň tří dílků měst. Další body dostanete za každý dílek tvořící váš největší obdélník, svoji dopravní síť tak chcete stavět co nejkompaktnější. Během hry navíc budete získávat hvězdy, pomocí nichž můžete umístit cestujícího místo vlaku nebo auta (a naopak). Pokud vám takové hvězdy zbydou na konci partie, dostanete za ně také body. Poslední část skórování vás o body naopak obere. Hra vám dovoluje mít pouze pět otevřených konců cest. A každý otevřený konec navíc znamená záporný bod. Je to k nevíře, ale občas neopatrný člověk skončí i se 17 konci, a to dost bolí.
Krása dopravní sítě
Velkým lákadlem Railroad Tiles je jejich vzhled. Jasně, krabice na polici v obchodě možná nevystupuje tolik jako jiné tituly, hra je ale ilustrována velmi elegantně. Všechny linie jsou naprosto čisté (což je obrovské zlepšení oproti Railroad Ink, u kterého na konci partie destička často vypadala jako malba tříleťáka), barvy jsou jemné, ale naprosto bezpečně poznáte, co je cesta, co nádraží, co město a louka. Ikonografie je také jednoduchá, ale zcela funkční. Je nesmírně uspokojující si na konci partie prohlédnout, co jste vybudovali.
Jediný problém s ikonami měli někteří moji spoluhráči u dílků úkolů. V pravidlech jsou ale všechny úkoly jednoznačně popsány. A trochu škoda je příliš podobných barev hráčských meeplů, kdy se musím v horším osvětlení více soustředit na to, zda jde o šedého nebo zeleného meeplíka.
A něco navíc
Výhodou Railroad Tiles je, stejně jako u legendárního Carcassonne, že si nikdy nemůžete být jistí, v jakém pořadí dílky přijdou do hry. Desková hra je tak velice taktická a v každé partii postavíte zcela jinou krajinu. Pokud by vám tato variabilita nestačila, máte dvě možnosti. Rovnou v základní krabici najdete pokročilou hru v podobě dílků úkolů, z nichž se pro každou partii vylosují tři z celkových sedmi a v některých tazích je budete muset umístit do krajiny spolu s draftovanými dílky. Radnice bude okolo sebe chtít hodně dílků. Mrakodrap chcete postavit jen v opravdu velké metropoli. Hlavní nádraží nemá cenu stavět, pokud jej nepropojíte s dostatkem dalších nádraží. Stadionem chcete nalákat hodně turistů. Letiště musí být poblíž metropole. Kolem Chrámu chcete klid a mír, takže žádná auta ani vlaky. A k čerpací stanici má vést dlouhá silnice.
Chcete-li hru ještě dále obohatit, rovnou k ní vyšlo celkem osm rozšíření. Stejně jako u základní hry se nenechte zmást anglickými názvy, rozšíření jsou normálně počeštěná. Každé z nich přidává do hry nové prvky a dále prohlubuje její variabilitu. Ani po desítkách partií se vám tak Railroad Tiles rozhodně neomrzí.
Railroad Tiles není jen dílkovou alternativou oblíbené zakreslovací hry Railroad Ink. Především jde o skvělou rodinnou hru s vláčkovým tématem, kterou si díky intuitivním pravidlům, rychlým partiím a krásnému zpracování užije každý. Draftování do hry vnáší příjemný prvek nenásilné interakce, kdy čím více si toho nasyslíte v jednom kole, tím menší výběr budete mít v kole následujícím. Množství úkolů a dostupných rozšíření se navíc postarají o vysokou variabilitu. Railroad Tiles má zkrátka potenciál stát se další stálicí mezi top rodinnými hrami.
