Přibližně dva a půl roku uběhlo od vydání pátého dílu závodní motorkářské série RIDE 5 od italského vývojářského studia Milestone. V ní se tvůrci primárně zaměřili na vyladění jízdního a fyzikálního modelu, který ale stále svým zpracováním spíše cílil na milovníky simulátorů, a nebyl tak přístupný pro úplné začátečníky. Vývojáři se nicméně tento trend rozhodli změnit a novinka v podobě nového dílu RIDE 6 nabídne dva typy herních režimů, přičemž jeden z nich cílí na úplné nováčky a druhý zase na ostřílené a zkušené hráče závodních simulátorů. RIDE 6 nicméně není jen o jízdním a fyzikálním modelu. Tvůrci lákají také například na nový kariérní režim, který nabízí větší volnost. O co přesně jde a jestli se nový díl povedl, vám ukáže naše dnešní recenze.
RIDE Fest sází na větší volnost, ale má i své slabiny
Jak už jsme v úvodu naznačili, vývojáři u RIDE 6 kompletně překopali kariérní režim. Zatímco pátý díl nabídl vesměs klasickou kariéru v podobě menších šampionátů v jednotlivých výkonnostních třídách, šestka se rozhodla jít cestou větší volnosti a flexibility pro hráče. Kariérní režim s názvem RIDE Fest je rozdělen do několika kapitol, v nichž si postupně můžete vyzkoušet všechny typy motorek. Každá kapitola obsahuje několik výzev, mezi nimiž najdeme klasické závody, jízdu na čas, závod jeden proti jednomu či menší šampionáty. Za splnění každého jednotlivého eventu posléze získáte určitý počet hvězdiček, které vám pomohou odemknout další kapitoly ve hře. Velkou výhodou je, že pro jejich odemčení a pro postup hrou není úplně nutné splnit všechny výzvy. Potřebný počet hvězdiček pro postup totiž většinou získáte již po dvou až třech splněných eventech dané kapitoly, přičemž v pokročilejších fázích můžete toto sbírání kombinovat v několika kapitolách naráz a jednoduše vybírat si, co se vám líbí a která výzva je už naopak nad vaše síly a schopnosti. Možnosti jsou různorodé, což jako nápad u RIDE 6 cením. Vývojáři samozřejmě cílí primárně na to, abyste každou kapitolu splnili pokud možno na 100 %, ovšem, jak už jsem naznačil, pro postup hrou a dostání se v podstatě až na samotný konec to nutné vyloženě není.
Musím se, ač nerad, alespoň v krátkosti zmínit i o cílech každé výzvy, kde vidím asi největší slabinu celého kariérního režimu. Všechny výzvy mají svůj primární cíl, který je nezbytný pro postup dál, ale také mají tzv. bonusový cíl, jehož splněním získáte nějaké ty hvězdičky navíc do svých statistik. Bohužel, hlavní cíle, především pak v prvních pár hodinách, ale i dále, jsou stavěny tak, aby jejich splnění zvládl i úplný nováček. Rozhodně nepočítejte s žádným extra odměňováním za vítězství či stupně vítězů, i když tento jev se sem tam objevuje v bonusových cílech. Primární cíl, většinou za 20 hvězdiček, po vás vyžaduje skončit alespoň na nějakém průměrném místě, většinou na 5.–6. místě, což v podstatě znamená na pozici, nebo jen o pár pozic výš, než byla ta, ze které jste startovali závod. Ačkoliv se to může pro někoho zdát jako banalita, nad kterou ohrnuji nos, faktem je, že vás RIDE 6 díky tomu žádným způsobem nenutí do nějakých větších a riskantnějších soubojů, jelikož, jak už jsem psal, hlavní úkol má vždy pevně daný svůj cíl a cokoliv lepšího vás většinou nijak neodmění. Ve hře najdete mnoho příkladů, kdy hlavní úkol cílí například skončit v první pětce, avšak bonusový cíl vás nutí spíše zajet nejrychlejší čas, dosáhnout určité rychlosti či dokončit závod bez penalizací a vůbec se neohlíží na to, zda jste závod vyhráli či nikoliv. Já chápu, že Milestone chtěl hru zpřístupnit širšímu publiku, ovšem nejsem si jistý, zda zvolil šťastné řešení. Jestli je to pro vás negativum či naopak pozitivum asi záleží od toho, jestli jste dlouholetý fanoušek série RIDE, nebo se ke hře dostanete úplně poprvé. Pro mě osobně je to spíše krok vzad a rozhodně si myslím, že přístupnost šla vyřešit i jinak. Ostatně ve hře je přítomna i široká škála asistentů či adaptivní umělá inteligence, jejíž chování se přizpůsobí vašim výkonům na trati. Škoda, no.
Kariérní režim RIDE Fest můžeme nápadně přirovnat k sérii Forza Horizon nebo závodní hře The Crew Motorfest od Ubisoftu, jen s tím rozdílem, že titul nenabízí žádný otevřený svět, což je možná taky trochu škoda. Milestone mohl zkusit podobně zaměřenou hru, jakou je právě Forza Horizon a rozhodně by to výsledný dojem určitě zlepšilo. Já osobně bych si motorky z otevřeného světa bezpochyby vyzkoušel. Ve výsledku bohužel dostanete sice volnost, ale volnost v podobě slepenců různých závodů, v nichž jen sbíráte hvězdičky a odemykáte si další závody. Nápad dobrý, ale provedení trochu pokulhává. Bez jakékoliv inovace, bez pokusu o revoluci, prostě nic. Kromě kariéry je samozřejmě k dispozici také možnost vytvoření vlastního šampionátu či rychlého závodu v singleplayeru, ale nezapomnělo se ani na online multiplayer, včetně podpory split-screenu. RIDE 6 si tedy můžete bez větších problémů užít i ve dvou hráčích na jednom počítači nebo konzoli, což chválím.
Jízdní a fyzikální model více zohledňuje nastavení asistentů a je o něco přístupnější
Abych však přístupnost u sportovní hry RIDE 6 jen nekritizoval, najdou se i oblasti, kde se přístupnost k širší skupině hráčů bezesporu povedla. Tím je jednoznačně fyzikální a jízdní model, který oproti RIDE 5 a RIDE 4 působí mnohem svěžeji. Ať už si zvolíte arkádový jízdní režim s asistenty, nebo se dáte na profesionální cestu, oceníte mnohem stabilnější jízdu. Ano, stále je nutné na zdejší styl najít svůj recept, jelikož každý druh motorky vyžaduje určité chování a cit v ovládání. V tom se naštěstí pro nás nic nemění. Obecně se ale dá říct, že jízda s jakýmkoliv strojem je v RIDE 6 o něco stabilnější a je jedno, jestli v ruce držíte ovladač nebo cokoliv jiného. Motorky díky tomu nepůsobí tak těžkopádně, což mohlo v předchozích dílech mnoho hráčů odradit a celkově vzato s tím úzce souvisí i méně situací, kdy skončíte i se svým strojem nevysvětlitelně na zemi. Na stranu druhou se určitě najde skupina, které nebude tento přístupnější jízdní model vyhovovat a budou za toto Milestone do vydání dalšího dílu proklínat. Mně ovšem, i jakožto hráče simulátorů, jízda v RIDE 6 bavila a za vyladění jízdního modelu, na který sice stále bude potřebovat určitý cvik, ovšem na stranu druhou nebude hráče ihned frustrovat, dávám tvůrcům palec nahoru.
Když už jsme zmínili ty motorky, tak také RIDE 6 hraje po vzoru svých předchůdců na vysoký počet licencovaných značek a modelů. Tentokrát se můžeme těšit na zhruba 280 licencovaných motocyklů, od 21 výrobců v sedmi kategoriích, přičemž výsledný počet se dle slov vývojářů se všemi DLC v budoucnu zvýší až na více než 340 motorek. Jedná se samozřejmě o úctyhodné číslo a v oblasti licence tato závodní hra rozhodně nezaostává. Musíme ale asi brát fakt, že velký počet reálných strojů už v sérii RIDE funguje dlouhá léta a jedná se už o takový zlatý standard, který nás už zřejmě tolik nepřekvapí. I tak ale před vývojáři klobouk dolů, a pokud se rádi projíždíte a zkoušíte různé stroje, bude se vám i tento díl rozhodně zamlouvat.
Velkého nárůstu se dočkaly tratě
Podíváme se blíže i na závodní okruhy, které jsou kombinací reálných závodních okruhů, jako Red Bull Ring, Imola či Suzuka, a smyšlených, jako je legendární americký Blue Wave. V případě závodních tratí jde o číslo 45, což je velký nárůst oproti předchůdci, který obsahoval kolem 35 okruhů. Velkolepou premiéru si zde navíc odbyly off-roadové tratě, jež se v závodní sérii RIDE nachází vůbec poprvé a doplňují klasické asfaltové silnice a okruhy. Jejich prozatímní počet se zastavil na čtyřech, ale i zde lze očekávat, že s příchodem dalších balíčků bude jejich počet mnohem vyšší.
Abych to tedy nějak shrnul, jízdní model v novém díle je zase o jeden krůček blíže k arkádě, což může trochu ze židle zdvihnout některé zaryté fanoušky. Osobně jsem však za tento krok rád. Ano, je to sice větší arkáda než v minulosti, ovšem podle mého názoru se RIDE 6 nachází přesně tam, kde má být. V žádném ohledu to nepřehání. Hráče na jednu stranu stále netahá úplně za ručičku, ale na stranu druhou ho v začátcích ani nijak nefrustruje. Spíše bych řekl, že se Milestonu povedlo vytvořit jen větší ‚‚pracovní okn֥o‘‘, při kterém si můžete leccos dovolit a hra vám hned nezačne házet zbytečné klacky pod nohy. Já osobně považuji titul za přístupný jak pro milovníky závodních arkád, tak i pro ty, co mají rádi a preferují spíše simulátory. Každý si tam v aspektu jízdního a fyzikálního modelu dokáže najít to své. V kombinaci s větším počtem tratí a taktéž novinky v podobě off-roadového závodění je zážitek ještě o to lepší.
Vizuální stránka neurazí, ale umělá inteligence je stále trnem v patě
V krátkosti se zastavím také nad vizuálem, který oproti předchůdci dostál určitých změn a vylepšení. Sice se stále nejedná o žádné grafické orgie, ale také vyloženě neurazí. Některé scenérie jsou spíše průměrné, avšak pokud se vám naskytne ideální nasvícení a počasí, dokáže RIDE 6 nabídnout i hezké panorama. Za to bezpochyby vděčíme Unreal Engine 5, který ze hry asi dokáže vymačkat i to, co v ní není. Určitě musím vyzdvihnout také povedenou optimalizaci. Hra mi za zhruba 20 hodin čistého herního času ani jednou nespadla a i snímková frekvence byla po celou dobu testování stabilní.
Trnem v patě je tak trochu stále umělá inteligence, jejíž kvalita mi příliš po chuti nebyla ani u předchozího RIDE 5. Počítačem řízení protivníci vám opět dokáží zkomplikovat život ve chvíli, kdy vjedou do vaší závodní stopy, i když se řítíte po rovince plnou rychlostí. Už sice nejsou tolik nepředvídatelní a nekonzistentní, jako tomu bývalo v minulosti, avšak stále to není úplně ono. Například jsem ani u RIDE 6 nezaznamenal, že by AI způsobila kolizi mezi sebou. Jejich bezchybnost byla až do nebe volající a pokud už nějakou kolizi způsobili, bylo to většinou jen s vámi. Na tomto aspektu by Milestone měl ještě trochu zapracovat. Je to o něco lepší, ale stále ne dostatečně dobré. Tím bych dnešní recenzi asi ukončil a vrhnul se na naše klasické závěrečné zhodnocení.
RIDE 6 to na trhu se závodními hrami nebude mít vůbec jednoduché. Na jednu stranu se tvůrcům povedlo vytvořit větší pracovní okno s motorkami, na které navazuje mnohem větší přístupnost pro nové hráče a lépe zvladatelné řízení, jež vás nebude už tolik frustrovat, jako v minulosti. Do toho přidejme i novinku v podobě off-road tratí a bezmála 300 licencovaných strojů. To vše nicméně zabíjí nový kariérní režim v podobě RIDE Fest, které chybí nějaký ten život a důvod strávit u hry několik dlouhých desítek hodin či se snažit o kariérní postup. Toto bohužel není Forza, kde se dokážete vyblbnout v otevřeném světě. Tím nechci říct, že je RIDE 6 špatným kouskem. Za mě osobně si sedmičku zaslouží, a to především za onen jízdní model a novinky v podobě závodění na šotolině. Je to však sedmička s velkým vykřičníkem a varováním, že by to u dalšího dílu chtělo nějakou tu revoluci, než jen přešlapování sem a tam. A komu tedy titul doporučit? Pokud vám z nějakého důvodu připadal RIDE 5 těžký, budete u RIDE 6 trpět mnohem méně a bude pro vás zajímavou závodní hrou. Pokud ale jste zarytý fanoušek, nemusí vám některé změny být úplně po chuti a vám doporučujeme vyčkat buď na nějakou slevu, nebo tento díl klidně přeskočit.
