Siege the Day – postavte si svou vysněnou pevnost

Sdílet
Sdílet
Sdílet
Hidden Tower Studios, které má za sebou počiny jako Tatari, Builder nebo MMA Arena, je tu s další hrou jménem Siege the Day. V té si hráči staví pevnosti, do nichž dosadí zbraně a vojáky, a poté se postaví proti jiné pevnosti, s níž bojují. Ta, která vydrží více, zvítězí. Jednoduchý námět, jednoduchá hra, jenom to provedení je horší a naše recenze se vám to pokusí co nejvíce ukázat.

Příběh nehledejte, ani ho nečekejte

Siege the Day má sice svou singleplayerovou kampaň, ale v ní žádný příběh absolutně nečekejte. Jedná se o jednotlivé mise, které jdou za sebou jedna za druhou, přičemž se postupně zvyšuje jejich obtížnost. Zároveň ale je také nutno dodat, že čím dále se ve hře dostanete, tím více prostoru máte i na svoje vlastní vylepšování, takže to, že se hra stává těžší a těžší, dokážete sami vybalancovat.
Nejtěžší je především začátek. V něm máte na ničení nepřátelských hradů tu nejzákladnější zbraň ze všech, katapult. Ten nejenže je napůl k ničemu, ale zároveň jako základní zbraň nemá ani pořádné užití, protože vaše míření a střílení snad ovlivňují i povětrnostní podmínky, které ve hře rozhodně nejsou.
Ono není tak těžké ty katapulty ovládat. Prakticky zamíříte na směr, kterým chcete, aby váš kámen letěl, pomocí mezerníku nabijete sílu/vzdálenost úderu, kudy chcete, aby kámen letěl, a on se už pak vystřelí sám. Poté stačí počkat pouze pár desítek vteřin, než se znovu nabije a vy můžete vyslat další. Naštěstí jich máte ve své pevnosti určitě připravených více, takže to velice příjemně odsýpá a vy můžete bombardovat svého nepřítele jedním kamenem za druhým.

Stavba vlastního hradu je hlavní předností hry

Ve hře si můžete postavit, kolik hradů chcete. Jsou tam na to speciální sloty. S vybraným hradem poté můžete nastupovat do jednotlivých misí nebo do případného multiplayeru. Na stavbu každého hradu máte body staveb. Bodů je na začátku hry 800, což vás vystačí na nějakou tu zeď, pár střeleckých věží, katapultů, lučištníků, čarodějů a kasáren.
Nutno zde připomenout, že na začátku hry jste velice omezení, nejen co se zdrojů týče, ale zároveň co se týká zbraní. Katapulty na dobývání můžete mít pouze čtyři. To se všechno ale mění postupem času. Čím více misí v kampani odehrajete, tím více zkušeností získáváte a tím se vám odemykají i další kombinační možnosti.
Získáte tak například dělo, několik dalších kouzel, více obranných zařízení atd. K tomu samozřejmě nutno připočíst i různá jiná vylepšení pevnosti, jako pevnější věže, kryty pro jednotlivé budovy uvnitř pevnosti či hromadu dekoračních stromů, které ale mají i své výhody. Kupříkladu přes ně soupeř nevidí – tedy, ačkoliv AI je to jedno, v multiplayeru se to svým způsobem hodí.

Ono totiž nejde pořádně nic vidět

Pokud opomenu kouzlo mlhy, která zahalí vaši pevnost a nejde nic vidět, tak pouze vzdáleně vidíte, jak asi nepřátelská pevnost vypadá a co se v ní dá nalézt. Je tam sice možnost, že se můžete pomocí tabulátoru k nepřátelské pevnosti přiblížit a více si ji prohlédnout, i tak je to ale naprostá zbytečnost. Ono totiž nejde přiblížit úplně, a proto se musíte spoléhat především na dálkový odhad úplně všeho, včetně vašich střel.
Když má nepřátelská pevnost některé své budovy zahalené v dekorativních stromech, můžete si jen tak párkrát vystřelit naslepo a pouze čekat, co se bude dít. V Siege the Day totiž musíte soupeři zničit veškerou palebnou sílu, včetně budov a jednotek. Zatímco se vám tedy během metelesku blesku podaří odstřílet všechny nepřátelské věže a soupeř na vás už nic nemá, musíte stále buďto střílet naslepo, nebo posílat svoje pěšáky, aby doničili nepřátelské zbytky. To je nejenom nudné, ale zároveň obrovská ztráta času a zbytečné čekání.
To, co je ale o nervy nejvíc, je naprosto mrtvý multiplayer. Do něj se můžete dostat, až budete mít level deset, což znamená, že už hru aspoň trošku umíte ovládat a máte pevnost připravenou na dobývání. Bohužel pro vás, je tu problém – neseženete soupeře. Sedmnáctkrát jsem vyhledával zápas, a když si připočtete, že jeden se vyhledává dvě minuty, ztratil jsem 34 minut jenom tím, že jsem hledal lidského soupeře.
Je to ale možná tím, že hra je teprve ve verzi 0.9, takže ještě není úplně dodělaná a soupeři tam časem naběhnou. Nebo je také možnost, že budete mít smůlu natrvalo. Po dvou minutách, co vám hra nenajde soupeře, dostanete opět AI soupeře a, no, je to prostě nuda. Pokud chcete hrát proti počítači, zůstaňte si v kampani. Když se pak podíváte na leaderboard, já jsem se dostal na legendární 48. místo – není tak divu, že jsem nenašel soupeře.

Všechno to ale pěkně vypadá, s kvalitní hudbou v pozadí

To, co na hře musím vyzdvihnout, je ale hudba. Do hry naprosto parádně pasuje a cítíte se místy jako v epickém středověkém dobrodružství. Až tedy na to, že skutečně nejste. Jedná se ale o pohodovou hudbu, která vám jenom vše řádně podkreslí a vy se tak můžete v budování vaší pevnosti skutečně vyřádit a do svého architektonického ducha se krásně vcítit.
Dalším velkým bonusem hry je celý ten vizuál. Skutečně to vypadá nádherně, jako kreslené hrady v dětství, jenom v lepší podobě. Navíc, když odemknete úplně všechny bonusy, fantazii se neklade ani jedna mez, a vy tak můžete mít pevnost svých snů, včetně zahrad, uměleckých soch atd. Tvorba pevností skoro nemá chybu. Pouze vám místy nejdou vzájemně propojit zdi a máte bohužel vytyčené prostředí, do kterého pevnost musíte umístit.
GP uvozovky

Siege the Day je takovou tou hrou, kterou jste si někdy chtěli zahrát, ale vždy se našlo něco daleko lepšího. Skvělý námět naprosto znehodnocuje mrtvý multiplayer, příliš stupidní střílení ze zbraní, kdy nabíjení nedává smysl, a zbytečně obrovské počáteční omezení ve stavbě pevností. Na druhou stranu, všechno to aspoň krásně vypadá, se skvělou hudbou, a pokud vytrváte a projdete si onu parodii na kampaň, můžete si postavit i svůj vlastní Pražský hrad.”

Klady

skvělá hudba
kvalitní vizuál
dobrý námět

Zápory

mrtvý multiplayer
stupidní ovládání zbraní
parodie na kampaň
špatná přehlednost na mapě
0

Nedoporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn