Britský lord Waldemar chystá oslavu svých 80. narozenin. Kromě pozvaných hostů se ale do jeho sídla dostali také nějací ti nepozvaní. A rozhodně nehodlají odejít s prázdnou. Chopte se role detektiva a jeho pomocníka a pokuste se vypátrat co nejvíce zákeřných lupičů… nebo dokažte, že v sídle žádní nejsou. To je váš hlavní úkol v deskové hře Tea Time Crime, kterou na naše stoly přineslo legendární studio Piatnik.
Když se spojí neznámý autor se zkušeným ilustrátorem…
Ačkoliv Tea Time Crime na první pohled působí jako cizojazyčná hra, nenechte se zmást. Studio Piatnik své hry vydává bez textu, díky čemuž jsou jazykově nezávislé. V krabici pak najdete pravidla, která jsou napsána v několika světových jazycích, mezi nimiž nechybí ani ten náš. Titul vytvořil Dirk Barsuhn, jehož jméno jste zatím mohli vidět pouze na hře Ananda a o působivé ilustrace se postaral Felix Wermke (Zoo New York, 80 Days, Tiny Epic Pirates nebo Pot Pourri). Tea Time Crime je určen pro 2–4 hráče od 10 let, kterým jedna partie zabere přibližně 30–45 minut.
Veskrze abstraktní záležitost
Krabice hry a její příběh lákají na detektivní zápletku hodnou románů sira Arthura Conana Doyla. Honosné sídlo britské smetánky plné lákavých soch, obrazů a dalších artefaktů, detektiv a jeho pomocník – je jen málo prostředí, která by mohla být ikoničtější, než-li toto. Tea Time Crime je ale ve své podstatě zcela abstraktní deskovou hrou. Vaším úkolem bude pohybovat pěti destičkami detektiva a pomocníka po mapě sídla tak, aby svými baterkami osvětlovali co nejhodnotnější místnosti.
Jakmile se nějakému hráči podaří obodovat všech pět destiček detektiva a jeho pomocníka, hra končí. Každá místnost je ohodnocena jinak, přičemž platí jednoduché, ale funkční pravidlo, že čím složitější je místnost odhalit, tím více bodů za ni dostanete. Výjimkou potvrzující toto pravidlo jsou ale některé žetony zakrývající místnost, na nichž se nachází zloději, které jste se svými detektivy během propátrávání domu nalezli. Ti svojí hodnotou přepisují původní hodnotu místnosti (vždy k lepšímu), ale pouze tehdy, pokud se detektivovi podaří na zloděje posvítit ze správného směru. Tento prvek přináší do Tea Time Crime příjemnou míru nepředvídatelnosti, díky které není možné si partii hned od začátku „spočítat“.
Copak ukrývá tato místnost?
Na začátku partie před sebe každý hráč položí desku sídla, na níž je pět řádků a pět sloupců místností. Poté si zamíchá svých pět destiček detektiva a pomocníka a náhodně je lícem dolů vyloží na pole tvořící diagonálu sídla. Zbylé pozice pak (také náhodně a lícem dolů) obsadí destičkami kostek a lupičů.
Celá hra je řízena pěti kostkami. Ve svém tahu jimi hodíte, a ve stylu kultovního Vládce Tokia můžete libovolný počet kostek až dvakrát přehodit. Poté si zvolíte jednu z padnutých hodnot a musíte si vzít všechny kostky, na kterých tato hodnota je. Jejich počet udává sloupec ve vašem sídle, a jejich hodnota řádek. Dohromady vám tedy jednoznačně určují jednu místnost, kterou musíte aktivovat.
Obsahuje-li místnost neodhalený žeton, ihned jej otočíte. Na druhé straně může být detektiv s pomocníkem, lupič nebo namalovaná kostka o nějaké hodnotě. V prvních dvou případech tím váš tah končí. Pokud je ale na druhé straně kostka, dáte ji mimo sídlo (čímž odhalíte bodovanou místnost pod ní) a někdy v budoucnu ji můžete použít pro navýšení počtu kostek o nějaké hodnotě. Obsahuje-li aktivované pole již odhalený žeton, můžete jej přesunout na jakékoliv volné pole v sídle.
A tebe dám tady, a tebe dám támhle…
Najít správnou pozici pro své žetony, je v Tea Time Crime tím nejdůležitějším. Každý žeton s detektivem a pomocníkem má na sobě nakresleny dvě nebo čtyři baterky mířící do různých směrů. Abyste za tento žeton mohli dostat nějaké body, musí všechny baterky mířit na prázdnou místnost nebo lupiče.
Aby to nebylo příliš jednoduché, destičky lupičů na sobě mají čtvrtkruh světla, který označuje, z jakých směrů na něj pouze musí detektiv nebo pomocník svítit. Vaším cílem je tak správně šoupat svými žetony tak, abyste co nejdřív (a co nejhodnotněji) obodovali své detektivy. Tento mechanismus dělá z Tea Time Crime velmi příjemnou logickou hádanku, kterou si přitom díky krátkým a snadným pravidlům můžete zahrát jako oddechovku s kýmkoliv.
Tobě to teda vychází!
Bohužel je s tím spojen i jeden neduh hry, kterým je vyšší podíl náhody. Kvůli náhodnému rozložení destiček na začátku partie se totiž může stát, že jeden z hráčů hned od počátku bude mít snazší pozici, a lupiči a detektivové budou se svými baterkami rovnou na pozicích, na nichž je potřebuje mít. S touto náhodou je bohužel těžké bojovat. Hra je však dostatečně krátká na to, že jí to odpustíte.
Druhým prvkem náhody jsou samozřejmě kostky. Tím, že si musíte vzít všechny kostky jedné hodnoty, jste občas nuceni vzít si kombinaci, se kterou vlastně nemůžete nic dělat. Oceňuji, že tvůrci na to mysleli a zavedli do hry několik způsobů, jak náhodě pomoci. Prvním je možnost dvakrát přehodit libovolné kostky. Jasně, nejde o mechanismus nijak inovativní, ale geniálně jednoduchým způsobem náhodu snižuje. Druhým skvělým prvkem jsou žetony kostek, které budete během průzkumu sídla nalézat a která vám umožní si jen pro vás navýšit počet kostek o nějaké hodnotě. Ještě lepší je, že když vám nepadne nic dobrého, můžete se rozhodnout jeden tah vynechat a za to si ze zásoby utracených žetonů kostek vezmete jeden zpět, abyste jej mohli znovu použít.
Co mi tam zbylo?
Tea Time Crime není hrou, v níž byste přímo nějak zasahovali do tahu soupeře. Přesto ale nabízí příjemnou míru interakce. Jak je to možné? Kostky, které si nevyberete, se totiž zpřístupní všem vašim soupeřům. Ti si mohou také vybrat jednu z padnutých hodnot a aktivovat místnost ve svém sídle. Nebo vynechat tah a za to si vzít zpět žeton kostky. Úplně, jakoby hráli aktivně oni, jen mají k dispozici menší výběr kostek.
Díky tomu jsou všichni hráči neustále zapojeni do hry, a v Tea Time Crime nenaleznete žádné velké prostoje. A i kdyby aktivnímu hráči padly samé hodnoty, které nemůže využít, stále si můžete vzít zpět jeden žeton kostky. A to se hodí!
Proč ty kostky vypadají tak zvláštně?
Trochu mě mrzí, když různé komponenty hry obdrží nejednotnou péči. Začněme již od krabice. Chápu, že její šířka a délka jsou dané velikostí mapy sídla, a nemám s tím problém. Ale na to, jak jednoduchou a „malou“ hrou Tea Time Crime je, má krabici obří. Hlavně na výšku. A tak vám poměrně velký objem police zabere hra, která je sice příjemnou rodinnou zábavou, ale objemově zabere dvojnásobek toho, co by musela.
Studio Piatnik použilo na komponenty pevný karton. Kvituji s povděkem, že žetony se dobře berou z mapy sídla a příjemně se s nimi pohybuje. Kostky jsou ty nejobyčejnější lehké kostky, přičemž jedna strana obsahuje speciální symbol. Ilustrace místností a lupičů jsou moc hezké, a hra díky nim na stole vizuálně rozhodně zaujme. Oproti tomu žetony kostek se mi vizuálně příliš nelíbily, ilustrátor jim rozhodně nevěnoval takovou péči jako místnostem. Celkově jsem ale se vzhledem hry spokojena.
Tea Time Crime je rodinnou deskovou hrou, v níž se v roli detektiva a jeho společníka vydáte prohledat sídlo starého britského lorda. Pomocí chytrého využití kostek se budete snažit pohybovat svými detektivy po mapě sídla tak, aby dokázali osvítit ty nejhodnotnější místnosti (nebo dokonce samotnou královnu lupičů). Jde o příjemnou abstraktní zábavu, kterou mohu doporučit zejména začínajícím hráčům.
