The Walking Dead: Season 2 – ovlivněte si zombie film

Sdílet
Sdílet
Sdílet
Svět nemrtvých a těch nejhorších lidí. The Walking Dead: Season 2 se rozhodlo opět přinést to nejdrsnější, co by nás v postapokalyptickém světě mohlo potkat. Hlavní tváří je znovu holčička Clementine, která po událostech prvního dílu stojí tváří v tvář tomu nejhoršímu, co z lidstva zbylo. Jak to všechno probíhalo a jak další díl dnes už kultovní série The Walking Dead vlastně dopadl?

Druhý díl začíná přibližně rok a půl po událostech prvního. Svět je v rozkladu, lidé jsou monstra, dokonce ještě větší než všude chodící zombie, kteří touží jen po jedné věci, a to někomu sežrat mozek. Největší touha je vlastně potom najít domov a co nejvíce konzerv k přežití. Stále totiž platí jedna podstatná věc, člověk člověku vlkem, a to i v situacích, kde by slušnost a ochota měly být na prvním místě.

V tomto světě žije i malá holčička jménem Clementine, která se stává pomalu, ale jistě tou nejvíce psychicky odolnou osobou na celém světě. Bohužel pro ni, její vzor a přítel Lee Everett to do pokračování nedotáhl, a tak si malá dívka musí najít nové kamarády nebo opatrovníky, kteří by jí pomohli přežít. Přece jenom není moc horších věcí než být na všechno sám.
Bohužel příběhově je to skoro to samé co jednička, a pokud jste ve světě The Walking Dead aspoň trošku zběhlí, nepřijde vám, že by se někde stalo něco úplně nového nebo zajímavého. Je to sice jako číst napínavou knihu, ale tak nějak podvědomě tušíte, jak by to všechno s jednotlivými postavami mohlo dopadnout, a je to sakra škoda.

The Walking Dead: Season 2 držela pouze lajnu

Jestli studio Telltale něco zvládlo, tak je to skutečně nechat všechny se zamilovat do malé Clementine. Ta je sice jako malá občas docela naivní, ale i tak je postavená do role, kde jí všichni starší naslouchají a brzy v ní snad všichni vidí i určitý vzor. Autoři se ale stále drželi při zemi. Clementine je použita spíš jako lepidlo, aby se přeživší mezi sebou nepozabíjeli nebo aby hyenismus ustoupil aspoň trošce spravedlnosti.
Samozřejmě by to mohlo být dáno tím, že se na ní podepsal i vztah s Leem a ona se snaží ostatní si držet aspoň trošku od těla, bohužel to není tak jednoduché. Malá dívka, ačkoliv už je protřelá přeživší, přece nemůže zvládnout všechno sama. Kdyby nepotřebovala jíst, určitě to zvládne – bohužel, jídlo, vodu a místo k žití potřebuje každý. Její psychická vyzrálost a zrychlené dospívání ale působí naprosto skvěle.
O ostatních postavách, které se objevují, se to natolik říct nedá. Hodný chlap, otec rodiny, poblázněná jiná malá dívka, odměřená frajerka, šílenec nebo starý známý. Bohužel děj jde natolik rychle, že vy se nestíháte do jiné postavy ani pořádně zakoukat nebo si ji aspoň trošičku zamilovat. Nakonec se tak musíte spokojit s Clementine, která tahá celou hru více než dobře. Navíc se postavy častokrát chovají vcelku nelogicky a to vás hrozně deptá. Kdyby to dělala malá holka, prosím, ale u dospělého chlapa nebo doktora si jenom klepete na čelo.

Rozhodnutí je ve hře pouhá iluze

První díl vyloženě působil dojmem, že celou dobu tvoříte příběh. Na vašem rozhodnutí záleží a bez vás se neudělá skoro nic. The Walking Dead: Season 2 tohle zvládl také, ale skončíte vlastně tím, že 90 % všech rozhodnutí, která ve hře uděláte, je k ničemu. Všechna ta důležitá totiž dokážete naprosto přesně odhadnout a poté už musíte udělat aspoň to, co si myslíte, že je správné.
Ony ani na konci ty volby nedávají smysl, protože ovlivňují jenom vaše přátelství s jinými postavami. Prakticky všechno, co je důležité, se stane v posledních deseti minutách hry. Tam si musíte rozhodnout to, co je hlavní, a to, co není, jinak to nedává ani moc smysl. Skončíte tak v pouze pár volbách, zda máte zachránit tu či onu postavu, abyste nakonec zjistili, že jste vlastně vůbec nemuseli.
Příjemným zpestřením jsou quick-time eventy, které se ale objevují pouze sporadicky. Na druhou stranu, umí ukončit váš život poměrně rychle. Pouze v pár chvilkách během celé hry tak můžete zemřít a jsou to asi také jediné momenty, kdy stojí za to, dávat skutečně pozor. Jinak se dá spousta dialogů projít i dlouhým mlčením a můžete si pouze užít osmihodinový film, který se před vámi odehrává.

Když už film, tak musí dobře vypadat

To, co se ale povedlo, je vizuál. Ten upoutá svou jednoduchostí. Velice věrně podporuje komiksovou předlohu, byť většina animací není rozhodně na nejvyšší kvalitě. Oproti prvnímu dílu se tak bohužel nic neposunulo. Nicméně to stále dobře vypadá, baví a krásně to podkresluje celou hru.
Co mi skutečně ale překáží, je zvukový doprovod. Kníkání malé holčičky, když se o něco snaží, je rozhodně přirozené, ale je to natolik rušivý element, že vás vždycky vytrhne z nějakého momentu, kdy se na hru skutečně soustředíte.
GP uvozovky

The Walking Dead: Season 2 je příjemnou hrou, která perfektně doplňuje první sérii a rozvíjí příběh malé Clementine, snažící se přežít ve světě všech možných monster, od zombíků po lidi. Nedosahuje sice kvalit prvního dílu, ale jedná se o velice nadprůměrnou hru, i když si v ní moc nezahrajete a spíše se kocháte příběhem.

Klady

Clementine, která táhne celou hru
drsná atmosféra postapo světa
lze importovat uloženou hru z prvního dílu
zajímavé spektrum postav

Zápory

spíše kosmetické volby
občas nelogické chování postav
málo možností si skutečně zahrát
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn