Říkáte si, Vládce džinů, zní to přitažlivě, ale chci knihu tohoto typu? Rovnou vám řeknu, že ano. Autorem je známý P. Djelí Clark, držitel Alex Award, Nebuly nebo ceny Locus. Tento spisovatel se proslavil především povídkami a právě tituly A Dead Djinn in Cairo (Mrtvý džin v Káhiře), The Black God´s Drums (Bubny černého boha) nebo The Secret Lives of the Nine Negro Teeth of George Washington (Tajný život devíti černošských zubů George Washingtona) mu zajistily obrovskou podporu ve fantasy a sci-fi komunitě. Kniha Vládce džinů, kterou u nás vydává nakladatelství Host, je jeho prvním oficiálním románem a jde vidět, že to nepsal žádný amatér, ale spisovatel s vizí, kterému však ještě plně nesedlo románové psaní.
Autor:
Vydavatel:
Svět:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
P. Djelí Clark
Host
Alternativní historie
Jakub Němeček
456
černobílý
pevná/vázaná
srpen 2022
978-80-275-1162-4
první
Zkušený autor jde znát
Na začátek vám dám dvě doporučení. Knize Vládce džinů předcházejí dvě volně dostupné povídky, bohužel obě v angličtině, ale myslím, že dneska už není problém je přečíst. První z nich se jmenuje A Dead Djinn in Cairo (Mrtvý džin v Káhiře) a druhá The Angel of Khan el-Khalili (Anděl Khan el-Khalili). Román jako takový funguje zcela samostatně, ale pro plné proniknutí do tohoto světa vám doporučuji si je přečíst – jsou kratší, avšak neuvěřitelně bohaté. Otevře vám to celý svět plný steampunku a arabské mytologie.
Vládce džinů vás přenese do Káhiry roku 1912, kde agentka Fátima el-Šaráwi pracuje jako vyšetřovatelka egyptského ministerstva alchymie a kouzel (to zní skoro jako Harry Potter, že?). Dostane velmi důležitý úkol, musí vyřešit vraždu představitele bratrstva věrného al-Džáhizovi. To byl mystik, který změnil celý chod historie, protože odkryl závoj mezi světy a nastolil věk džinů a magie. Bohužel, hned jak to udělal, zmizel. Má však spoustu následovníků a ti jsou schopni pro svého „boha“ udělat cokoliv.
Tady ale přichází ona geniální část. Jsme v Egyptě v roce 1912, v době, kdy je v této zemi hromada Angličanů, kteří se zde usadili ať už jako podnikatelé, nebo kolonizátoři. Fátima se setkává s množstvím problémů, a to včetně toho, že mnoho Angličanů je zabíjeno, a její záhada se stupňuje čím dál více. Navíc jsme v Egyptě, tedy v arabské zemi, a Fátima je žena ve funkci. Každý její krok je tedy kontrolovaný a v případě neúspěchu i velmi propíraný. Zní vám to jako jednoduchá detektivní zápletka? Ani náhodou, jedná se pouze o kořen u rostoucího stromu.
Vládce džinů ukazuje tradiční kulturu a hromadu moderních výdobytků s magií
Alternativní Káhira je jedním slovem dokonalá. Mísí se v ní tradiční egyptská kultura, náboženství či styl oblékání s moderními výdobytky techniky, včetně vzdušných tramvají nebo robotům podobných sluhů. V ulicích se prochází džinové, což je něco, za co si opět zaslouží autor pochvalu. Ty postavy jsou skvěle vykreslené a jsou lidské i nelidské zároveň. Kupříkladu džin Zagros je divný bibliofil ale víte, že z něj jde cítit ještě něco jiného.
Káhira je vykreslena lépe, než vypadá v současnosti. Pro ty, co v ní byli, je asi jednoduché si představit městský ruch, který tam panuje, a ti, kterým davy vadí a chtějí se tomu vyhnout, budou mít pocit stejné nevolnosti, jako by tam byli. Město je živé, drsné, surové. K tomu všemu je zde onen skok do alternativní historie. Společnost je tolerantnější, kolonizátoři jsou sice stále v Egyptě, i když to už nejsou kolonizátoři, ti jsou překonaní. Stále je zde ale rasismus, chudoba nebo horší postavení žen ve společnosti.
Ostatně právě postavení žen je zvláštní tkaninou, již je Vládce džinů protkán. Fátima je bojovnice za rovnoprávnost pohlaví jako spousta jiných žen v současných arabských zemích. Nosí tedy „západní“, mužské oblečení. Na stranu druhou je tu její parťačka Hadía, která by si mohla založit butik s hidžáby. Nepřehnané, nezfeminizované, perfektní. Většinu prostoru v knize mají právě ženy, a ačkoliv by to některé trošku konzervativní čtenáře fantasy mohlo vyrušovat, Vládci džinů to jen prospívá. I přes momenty, kdy Fátimu máte za neschopnou a Hadíu za blbku.
Kniha je jako bodání do sršního hnízda s jasným čekáním na výsledek
Vládce džinů je jako přímý sociální komentář, který se neštítí žádného moderního tématu. Queer hrdinky, divné prostředí arabského světa, které západním i českým čtenářům moc neříká, nebo hodně odkazů v alternativní historii k reálné. Pokud se orientujete, užijete si příběh hodně, pokud ne, občas si zatápete a bude vás to štvát.
Stejné to bude i s detektivní zápletkou. Ta se rozjede na plné obrátky, ale je zároveň lehce klišoidní (patent podán, nemazat), plná klasických obratů, kdy už v půlce knihy víte, že vrahem je zahradník. Jen se k tomu musíte dalších dvě stě stran prokousat. Jde vidět, že autor nikdy nenapsal dlouhý román, ale že se věnoval především povídkám. Na delší romány je očividně nevypsaný, ale věřím, že v případných dalších dílech už tato nezkušenost nepůjde vůbec postřehnout.
Musím ještě přiznat jednu věc, hrozně moc jsem se bál překladu. Jelikož jsem znal povídky, vím, že P. Clark píše skoro až odborně a místy lehce chaoticky. Naštěstí se překladu ujal Jakub Němeček, grafik a překladatel, jehož zkušenost je viditelná na každé straně knihy. Ostatně některé jeho překlady jsme pro vás i recenzovali, např. Gwilaninu harfu a jiné povídky nebo Plameňáka na konci léta. Překlad je precizní a kvalitní a vy si můžete přenos do češtiny vychutnat na 100 %.
