Osud je hra, kterou ne vždy chápeme. Někdo mu nevěří, jiný věří, že každé rozhodnutí, které uděláme, může změnit směr našeho života. A právě o osudu vypráví kniha Vyšívané duše. V tomto příběhu se čtenář dostává do světa, kde magie vláken ovlivňuje životy lidí, kde každý tah a každá volba mohou rozhodnout o štěstí i neštěstí.
Autor:
Vydavatel:
Distributor:
Originální název:
Žánr:
Díl:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Ruby Martinez
Fragment
Albatros Media
An Embroidery of Souls
Fantasy
1.
Josef Kalousek
400
černobílý
měkká
únor 2026
978-80-253-7651-5
9788025376515
první
Zdroj: Fragment
Začátek, který (ne)fungoval
Hlavní hrdinka Jade vidí duše. Je vyšívačkou vláken a její magie jí propůjčuje schopnosti, po kterých touží každý, kdo má dost peněz. Dokáže si pohrávat s lidským osudem – někde přidat, jinde ubrat, a v krajním případě dokonce úplně odvinout nit života.
Všechno se ale změní ve chvíli, kdy zmizí její matka. Na truchlení však není čas. Její matka totiž zastávala pozici hlavní poradkyně královny, a královnu nějaké drama kolem jejího zmizení očividně vůbec netrápí. Jade se tak ocitá v nepříjemné situaci: buď do šedesáti dnů matku najde, nebo sama přijme místo královské vykladačky. A to ještě netuší, že do celého příběhu brzy zasáhne série vražd, které ji donutí konečně začít jednat.
Přiznám se, že začátek tohoto fantasy příběhu mě nijak neoslnil. S Jade se setkáváme ve chvíli, kdy je na audienci u královny, a tahle pasáž pro mě byla vyloženě utrpení. Jsem zvyklá na silné hrdinky, a tady dostáváme vyděšenou holku, která se na konci schůzky z nervů pozvrací. Chápu, kam tím autorka mířila – ukázat nedokonalou, zranitelnou postavu, což vlastně cením… ale upřímně? Jade mi prostě nesedla. Panické ataky měla snad ob stránku a větu „dýchej, to bude dobrý“ jsem měla chuť začít recitovat ze spaní, jak často se v knize objevovala. Už od začátku jsem tak nějak tušila, že tohle úplně fungovat nebude.
Zdroj: Fragment
Láska na první pohled, nebo na sílu?
A pak přichází Lukas. Hlavní mužská postava, která to v životě rozhodně nemá jednoduché. Po smrti otce jeho rodina živoří a on na sebe bere tíhu zodpovědnosti za jejich přežití. Uchýlí se proto k jediné možnosti, která mu zbývá – pokud dopadne vraha, který ohrožuje celé město, zajistí si tím postavení a bezpečí pro svou rodinu.
Jelikož je i Jade donucena začít zabijáka hledat – navíc je přesvědčená, že souvisí se zmizením její matky – jejich cesty se nevyhnutelně protnou. Zatímco Jade mi úplně nesedla, k Lukasovi jsem si dokázala najít o něco lepší vztah. Působí mile, odhodlaně a statečně, takže má rozhodně co nabídnout. S čím jsem ale znovu bojovala, byl jejich vztah.
Upřímně nemám ráda, když se mezi dvěma postavami vytvoří pouto prakticky z ničeho – a přesně to se děje tady. Během pár stran nám kniha servíruje, jak si skvěle rozumí a možná k sobě i něco cítí, jenže já tomu prostě nevěřila. Chyběl mi jakýkoliv smysluplný základ, něco, čeho bych se mohla jako čtenář chytit. Ve výsledku to tak působilo spíš jako čistě fyzická přitažlivost… a to já prostě nebaštím.
Když barvy vypráví příběh
Na druhou stranu si autorka opravdu zaslouží palec nahoru za magii duší. V této knize se duše člověka zbarvují podle jeho vlastností a každá vlastnost má svou jedinečnou barvu. Jade tak vidí barevná vlákna a jejich popis je naprosto kouzelný – skoro jako bychom sami mohli číst lidské nitro.
Celkově byla kniha psaná příjemným, čtivým jazykem a i přes (pro mě) trochu zvláštní začátek se četla dobře. Pomohlo tomu i to, že příběh je vyprávěn z pohledu obou hrdinů – někdy dokonce i v rámci jedné kapitoly. Bylo fascinující sledovat svět očima Jade, která dokáže číst duše a vycítit, co někoho trápí, a hned poté pohled Lukase, který se musí spoléhat jen na emoce odražené v obličeji ostatních.
„Spousta sytě zelené starostlivosti a rozvětvená kaluž vínově rudé lásky natolik intenzivní, až to vyráží dech. Ostrůvky fialové inteligence se celé třpytí a kávově hnědé vlídnosti by tu člověk našel na rozdávání. Zelenou odvahu vidím také v jeho očích, spolu se sytě rudými záblesky hněvu, uhlově šedými záblesky síly a stříbrnými záblesky zdraví. Mezi tím vším jsou však vetkaná ebenově černá vlákna zármutku, která na sebe berou tak hluboký a tmavý odstín, až mě z toho zabolí u srdce.“
Druhá polovina vše zachrání
I když se první část příběhu trošku vlekla, druhá část knihu opravdu zachraňuje a posouvá na úplně jinou úroveň. Konečně jsem si dokázala zvyknout na Jade jako na úzkostlivou, zranitelnou postavu, která neoplývá dokonalostí – a přesto má v sobě něco, co vás nutí sledovat její cestu dál. Děj se konečně pořádně rozjel, přicházejí nové postavy a situace se začínají zamotávat způsobem, který vás nenechá vydechnout. Od druhé poloviny mě příběh chytil tak, že jsem hltala každou stránku a potřebovala zjistit, jak to všechno dopadne.
Rozuzlení ohledně vraha i ztracené matky bylo naprosto uspokojivé a překvapivé. Opravdu jsem nečekala, že se děj stočí tímto směrem, a mé odhady se ukázaly být naprosto mimo. Tohle je přesně ten moment, kdy si čtenář uvědomí, že autorka měla plán od začátku – a i když první část byla trochu pomalejší, druhá půlka vše napravila a přinesla napětí, emoce i špetku nečekaných zvratů.
„Odvaha neznamená neznat strach, ale vydržet vzpřímeně stát, i když tě bázeň stahuje ke dnu. Několikrát tě strach možná přiměl se ohnout, možná k tomu ještě několikrát dojde, ale každý den vidím, že mu vzdoruješ, a právě proto na tvůj portrét patří.“
Rozporuplné pocity
I když jsem obecně velice nenáročný čtenář a většinou si dokážu užít téměř každou knihu, tady jsem měla trochu rozporuplné pocity. Spousta věcí mi nesedla a některé mi dokonce chyběly – třeba mapa světa, která by hodně pomohla, protože jsem se bez ní často ztrácela. Bylo jasné, že svět knihy je propracovaný a zajímavý, ale bez vizuálního vodítka byla orientace velmi náročná.
Na druhou stranu, od poloviny se příběh konečně rozjel a já cítila, jak mě začíná naplno vtahovat. Postavy se začaly projevovat v celé své hloubce, děj se zamotal a napětí stoupalo. Překvapivě rychle jsem se nechala vtáhnout do světa magie a intrik, který autorka vytvořila. Přes všechny mé výhrady jsem nakonec ráda, že jsem Vyšívané duše dočetla, i když se přiznám, že to zprvu nebylo jednoduché.
Vyšívané duše jsou příběhem, který není dokonalý. Stejně jako hlavní hrdinka je chvíli zmatený, jindy zase silný a překvapující. Je to příběh o odhodlání – obě postavy jsou nuceny najít v sobě sílu a popasovat se se svým osudem. Připomíná nám, že život není vždy přehledný a rovný, ale právě v nejistotě a v těžkých chvílích se ukazuje naše opravdová síla. A i když nás občas přepadne strach, nesmíme mu dovolit zvítězit. Každý čin, i ten nejmenší, má svůj význam, a někdy právě nečekané rozhodnutí změní nitky našeho osudu.
