Way of the Hunter – nedýchej a střílej

Sdílet
Sdílet
Sdílet
Vždy mě těší, když se na herní trh uvede videohra z Česka nebo ze Slovenska. Výjimkou nebyla ani Way of the Hunter vytvořená šikovnými slovenskými ručičkami a moje srdce hráče jenom plesalo – pozorně jsem sledoval všechny nové zprávy a trailery, co byly s touto hrou spojené. Projekt se mi nesmírně líbil a byl jsem moc rád, že se jeho hodnocení dostalo do mých rukou. Finální produkt vývojářů Nine Rocks Games, který vydal THQ Nordic, tak hodnotím následovně…

Myslivci jsou polygloti

Pro začátek, s mysliveckým titulem jsem se střetl poprvé, a proto jej nemohu porovnávat s podobně laděnými hrami. Po zapnutí Way of the Hunter mi do očí nejvýrazněji vyskočila slovenština, což na mě působilo jako pohlazení na duši. Samozřejmě nechybí ani čeština a spousta dalších jazyků, od angličtiny po jazyky z Asie, například japonštinu. Ještě před rozborem samotného hraní se nejdříve zastavím u nastavení hry, protože si s ním autoři celkem hezky vyhráli. Máte v něm možnost přizpůsobit si kvalitu obrazu, citlivost myši, změny kláves či hlasitost zvuku a nechybí množství dalších funkcí důležitých při lovu divoké zvěře nebo vysvětlivky pro hráče s ovladačem. Dominantou hry je jednoznačně singleplayerový příběh, který je doprovázen hezkým komiksem. Tvůrci z Nine Rocks Games mysleli i na možnost, že si hru budete chtít zahrát s vašimi kamarády, a proto připravili také multiplayer pro čtyři hráče v jednom lobby.

Americká a evropská příroda přes Unreal Engine

Vývojáři Way of the Hunter deklarují „ten nejvíc autentický zážitek z lokalit inspirovaných evropskými a americkými krajinami ve světě lovu a přírodních krás“. V tomto bodě se s nimi jako velký fanoušek přírody moc neshodnu. Unreal Engine 4 na mém počítači dělal hodně grafických chyb a špatné vykreslování zážitek kazilo. Příroda se ve větších vzdálenostech sice jevila propracovaně, ale když se člověk zakouká na detaily, najde hodně nedostatků. Hra mi zpočátku padala a já jsem byl nucen snížit kvalitu obrazu na minimum. Logickým vyústěním tak bylo ještě horší grafické prostředí, což za vinu přímo hře nedávám. Abych byl co nejobjektivnější, zkouknul jsem video gameplaye ve 4K rozlišení a stejné chyby ve vykreslování a detailech zůstaly. Příkladem je voda, bugnuté křoví v kufru auta nebo objekty v dálce, které zmizí, když se na ně podíváte dalekohledem. I animacím zvířat něco chybí. Jejich běh sice připomíná ten skutečný, ale v některých případech je sekavý, neuspořádaný a nepůsobí moc důvěryhodně. Celkově vzato, od grafického zpracování jsem čekal něco poutavějšího. Jinou písničku zpívá zvuková stránka hry. Různé zvuky zvířat a melodie přírody vás do hry vtahují o něco více a přidávají jí na realističnosti. Zapracovat to ale rozhodně ještě chce na zvukové stránce vaší postavy.

Cesta lovce je cestou trpělivosti

Vaše putování lovce začíná uprostřed lesa v chatě, ve které se nejprve seznamujete s mysliveckým náčiním. Zde leží pracovní notebook, díky němuž dostáváte různé úkoly a plníte příběhové mise. V přenosné počítačové krabičce dále naleznete obchod se spoustou licencovaných pušek a brokovnicí různého typu, vábničky pro zvěř, dalekohledy, zaměřovače a propustky do okolních revírů. Srub vám slouží i jako místo odpočinku, ve kterém si můžete přetočit čas podle vaší potřeby a také si vybrat jedno ze tří aut k přepravě. To si vyzvednete venku na parkovišti a přesunete se s ním k místu lovu. Přesuny jsou občas zdlouhavé a někdy se jedná o nudnější walking simulátor. Neříkám, že je to úplně špatně, protože správně položená otázka v tomto případě zní: Není chození a čekání základní prací každého myslivce? Mimo přesunu pěšky a autem je možné cestovat i rychle přes mapu, což je velké plus. Rychlé cestování je umožněno jen do některých míst, ale odstraňuje zbytečné zdlouhavé cesty z bodu A na místo B, které byste museli absolvovat s vysokou pravděpodobností pěšky. Možná by to chtělo ještě přidat možnost rychlého cestování k vlastnímu autu, což by hře pomohlo ještě víc.

Hra detailů a chyb

Velkým plusem vývojářů je podrobné popisování zvířecího a loveckého světa v Encyklopedii. Naučí vás různé triky a dají vám spoustu tipů a rad, jak být co nejlepším myslivcem. Vědomosti, které získáte, jsou z velké míry uplatnitelné i ve skutečném životě a téměř perfektně simulují reálný svět. Při lovení a stopování můžete využít lovecký smysl, za pomoci něhož se seznamujete s detaily života divoké zvěře. Podrobně zpracovaný je i záznam smrtelného výstřelu, v němž za pomocí kamery přesně uvidíte anatomii zvěře a škodu, kterou výstřel zapříčinil. Vedle kamery je ohodnocen i samotný odlov a trofej. Zvířata ve hře dospívají, stárnou a je zde vytvořen jakýsi ekosystém. Ten dělá hru mnohem reálnější a nejde jenom o klasické náhodné spawnování zvěře neboli NPC. Stopování postřelené zvěře je poměrně náročnější a časem mě to začalo nudit. Systém chytání zvířat míchá americkou a slovenskou kulturu lovu a spoustu věcí vás o tomto povolání hra naučí. Pár nedostatků jsem už zmínil a teď se vrhnu na ten zbytek. Vaše auto je silově něco jako Rambo a fyzika tu příliš nefunguje. Síla „vnějších štítů“ na vozidle asi žere autu jeho výkon a omezuje i jeho ovladatelnost. Dalším minusem Way of the Hunter jsou různé bugy. Mně např. zmizela brokovnice z inventáře a já se tak nemohl posunout v misi dál. Pak jsem po kouscích vydělával na novou a po několikahodinovém hraní a šetření mi koupě sebrala peníze, ale brokovnici do inventáře nepřidala. V ten moment jsem měl chuť si jít koupit vlastní skutečnou brokovnici. Abych byl férový, je třeba uznat, že vývojáři tento bug časem opravili. Na závěr třeba dodat, že těch nedostatků při vydání hry bylo mnohem více a Way of the Hunter schytal spoustu záporného hodnocení, a to celkem oprávněně. Zmíněné chyby vývojáři postupně opravují a nám nezbývá nic jiného jen doufat, že hra naplní svůj potenciál a poroste v hodnocení nahoru i nadále. Nine Rocks Games, držíme vám v tom palce!
GP uvozovky

Slovenská hra Way of the Hunter vtahuje hráče do světa lovce divoké zvěře. Podrobně vysvětluje tento druh životního stylu a přibližuje slovenskou a americkou mysliveckou kulturu. Propracovanost a realističnost hry, mimo pohybových prvků zvěře a samotné grafické stránky, je na velmi vysoké úrovni. Za trochu vyšší cenu se tak můžete naučit, jaké to je být myslivcem, i když při lovu nějaké ty herní nedostatky naleznete.

Klady

realističnost
herní ekosystém
podrobné vysvětlení
vtáhnutí do života lovce
hezký příběhový komiks
přibližování slovenské kultury
aktivní práce vývojářů
achievementy

Zápory

grafické zpracování
drobné i větší chyby
padání hry
cena
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn