White Shark Taiko jsou herní sluchátka s japonským názvem, ale čínským výrobcem. Ten je řadí do takzvané Premium Line, v níž se nachází jeho vlajkové produkty. S doporučenou cenou nastavenou na necelých 50 eur (zhruba 1200 korun) ovšem spadají do budgetového segmentu, který okupují třeba sluchátka z oblíbené série HyperX Cloud od Kingstonu. Na následujících řádcích se vás pokusím přesvědčit, že i v konfrontaci s takto silnou konkurencí White Shark obstojí se ctí.
Hodně muziky za… však to znáte
Levná sluchátka nezavedené značky mohou u zákazníků budit prvotní nedůvěru. V tomto případě ovšem reálně nepodloženou. Lze ostatně vyjmenovat spoustu různých značek elektroniky, které za přívětivou cenu dokáží nabídnout solidní kvalitu.
Abych mohl White Shark Taiko výstižněji popsat, budu se jako o referenci opírat o sluchátka HyperX Cloud II. Jde zatím o nejdéle prodávaný model z výše zmíněné řady, který si získal velkou popularitu, a lze tedy předpokládat, že s ním řada čtenářů bude mít osobní zkušenost. Připomínám, že když byly Cloud II před devíti lety uvedeny na trh, stály zhruba dvojnásobek toho, co White Shark Taiko, a dodnes je potřeba kvůli nim sáhnout do kapsy pro pár stovek navíc.
Klasická konstrukce přináší slušnou míru pohodlí
Obě zmiňovaná sluchátka se vzájemně silně podobají již na úrovni konstrukce, která odkazuje k typickým řešením rozšířeným už někdy v 70. letech minulého století. Distinktivními prvkem Taiko jsou velmi měkké a zároveň tlusté náušníky ve tvaru užšího oválu. Ty nemusí sedět lidem, kteří mají rozměrnější ušní boltce, nicméně sám je mohu označit za pohodlné.
Sluchátka mají už z výroby nastavený adekvátní tlak hlavového mostu, takže se příjemně nosí a zároveň jsou stabilní. Tendence padat se u nich neprojevuje ani při prudkých pohybech hlavou.
Ovšem pozor, White Shark Taiko jsou ideální spíše pro lidi s méně objemnou hlavou (jsou tedy ještě o něco menší než HyperX Cloud II). Já do této cílové skupiny tak úplně nespadám, takže jsem si musel hlavový most vytáhnout až úplně na doraz, aby mi sluchátka dobře seděla. Příjemně mě ovšem překvapilo, že je i tak mohu pohodlně nosit spolu s VR headsetem Quest 3 upevněným na bateriovém popruhu BoboVR M3. Taiko jsou zároveň velmi lehká (cca 270 gramů i s přívodním kabelem, ale bez USB adaptéru a mikrofonu), a ani při energickém hraní Beat Saberu jsem s nimi nepociťoval žádné nepohodlí.
K počítači či jakémukoli jinému zařízení lze sluchátka připojit metrovým kabelem zakončeným čtyřpinovým jackem. Přímo na tomto kabelu se nachází jednoduchý ovladač s vypínačem mikrofonu a potenciometrem pro regulaci hlasitosti. Většina hráčů ale nejspíš využije připojení přes USB, k němuž slouží přibalený adaptér s dalším ovladačem hlasitosti (tentokrát elektronickým, ovládajícím přímo připojené PC) a rovněž cca metrovým kabelem. V balení ještě najdeme odnímatelný mikrofon a adaptér na samostatné třípinové jack zdířky pro sluchátka a mikrofon.
Kvalita zpracování neurazí, ale odpovídá ceně
Je jasné, že zařízení prodávaná za nízké ceny šetří náklady hlavně na použitých materiálech a složitosti výrobního procesu. Od sluchátek v cenové kategorii do cca 2000 korun tedy nelze čekat oslňující kvalitu zpracování. V tomto ohledu White Shark Taiko nijak nepřekvapují, ale zároveň nezavdávají příčinu si na něco vyloženě stěžovat.
Už ve chvíli, kdy je vytáhnete z prosté kartonové krabice, je jasné, že s luxusním produktem si nikdo Taiko nesplete. Jejich dominantním materiálem je laciný, lehký plast, byť konstrukce mostu je kovová. Přívodní kabel s textilním opletem je tenčí a na omak méně kvalitní než ten, jímž jsou vybaveny HyperX Cloud II. Takže bych si určitě dával pozor, aby neskončil někde přivřený nebo zamotaný. Všechny konektory jsou povrchově pozlacené, ale lze očekávat, že se na nich nenachází skutečné zlato a jde spíše o estetický než praktický prvek.
Na druhé straně můžu říct, že dílenské zpracování vypadá obstojně a už jsem rozhodně držel v rukách sluchátka, která působila daleko fórověji. Kdybych měl hádat, co se může na White Shark Taiko první pokazit v důsledku mechanického namáhání, tak bych vedle zlomeného kabelu očekával prasknutí plastových sliderů na koncích hlavového mostu.
Před zkázou jistě nepůjde zachránit umělá kůže na náušnících a vnitřní straně hlavového mostu. V důsledku přirozeného stárnutí a kontaktu s lidským potem nakonec polyuretanová vlákna zkřehnou a materiál se začne loupat. Samozřejmě, tento problém se zdaleka netýká jen sluchátek Taiko, a ani náušníky z jiných materiálů nevydrží věčně. Můžete namítnout, že ke sluchátkům zvučných značek se snadněji kupuje náhrada, ale v tom případě budu kontrovat poznámkou, že za cenu náušníků k nějakému prémiovému modelu můžete u White Sharku koupit celá sluchátka.
V tuto chvíli samozřejmě nemohu s čistým svědomím říct, kolik toho White Shark Taiko vydrží. Abych to věděl, musel bych recenzi sepisovat třeba až po roce používání. Nebo bych musel mít k dispozici více testovacích kusů, abych je bez obav mohl podrobovat cílené tortuře. White Shark ovšem na všechna zařízení z řady Premium Line nabízí rovnou pětiletou komerční záruku, což by mělo veškeré obavy ohledně životnosti sluchátek rozehnat.
Zvuk je čistý a řízný
White Shark Taiko jsou naštěstí velmi silná v tom, co je u sluchátek úplně nejdůležitější, tedy v kvalitě zvuku. Jejich 53mm měniče se starají o čistý a poměrně vyvážený zvukový profil. Basy jsou náležitě řízné, ale ne přehnaně dunivé, a nepohlcují ostatní zvuky. Herní zvukové efekty, jako je střelba či výbuchy, tedy vyniknou. Osobně mi živý, vzdušný a poměrně detailní přednes White Shark Taiko vyhovuje více než ten, jímž disponují HyperX Cloud II. Ty mají dunivější basy, ale znějí poněkud ploše a přidušeně kvůli výraznému útlumu v oblasti vyšších tónů.
Se zvukem Taiko jsem byl spokojený u všech her, které jsem zkoušel. Značnou část jejich testování jsem přitom strávil u Hellblade II, jenž si na pečlivém zvukovém designu určenému pro sluchátkovou reprodukci zakládá. Údernost basů a detailnost podání se ale stejně tak projevila při sledování akčních scén ve filmech. Výstřely či údery znějí dostatečně rázně a zároveň si člověk užívá různé jemné ambientní detaily, jako jsou kroky ve sněhu, šustící listí a tak podobně.
Přebal sluchátek slibuje podporu virtuálního surround systému 7.1 při připojení přes USB. Nicméně není jasné, jestli je patřičný převodník obsažený přímo v přibaleném USB adaptéru (zdá se, že nikoli), nebo zda jde o propagační trik a sluchátka jednoduše podporují prostorový zvuk vytvořený softwarově. Zkoušel jsem jak připojení přes jack, tak přes USB a nezaznamenal jsem mezi nimi žádný postřehnutelný rozdíl, jde-li o podání prostoru.
Taiko jsou uzavřená sluchátka a jako taková neumí vytvořit příliš širokou zvukovou scénu. Zvuky tedy zdánlivě vychází spíš zevnitř vaší hlavy než z vašeho okolí. Ve spojení s dobrým softwarem ale virtuální prostorový zvuk evidentně reprodukovat dovedou. Při hraní Dead Horizon na Questu 3 jsem neměl problém podle šramotu poznat, odkud se na mě nepřátelští zombíci ženou.
Nasazená sluchátka příliš nevypouští zvuk do okolí, takže při jejich používání nebudete rušit, ale v hlučnějším prostředí sami můžete být rušeni. Schopností pasivní zvukové izolace patří Taiko někam k horšímu průměru.
Kvalita mikrofonu neurazí
Odnímatelný mikrofon velmi dobře splňuje nároky, jaké na něj lze klást. Nahraný hlas působí přirozeně a nezkresleně. Udávaná citlivost mikrofonu je –42 dB. To by měla být víceméně střední hodnota, s níž lze dosáhnout kompromisu mezi zachycením detailů a eliminováním nežádoucího šumu.
Reálně se mikrofon jeví spíše jako méně citlivý, což je ale dobře, protože se není potřeba bát, že by chytal nežádoucí ambientní ruchy. Nikdo nemá rád, když musí u hraní poslouchat něčí plačící dítě, štěkajícího psa a jiný hluk z domácnosti. Zkusil jsem tedy na mikrofon zaznamenat svůj hlas v pokoji, kde bylo nejprve hlasitě puštěné rádio a posléze v mé blízkosti hučel ventilátor čističky vzduchu nastavený na maximální otáčky. V obou případech byly tyto ruchy na nahrávce slyšet zcela minimálně a nerušily mluvené slovo.
Ke konzoli si Taiko raději nekupujte
Podle informací na krabici jsou White Shark Taiko kompatibilní s konzolemi PS4, PS5 a Xbox, nicméně se podle všeho jedná o další trik. Jelikož jsou sluchátka připojitelná přes jack do ovladače, jsou tímto způsobem kompatibilní prakticky s čímkoli. Jenže zvuk z ovladače je na konzolích od Sony i Microsoftu velmi komprimovaný a nekvalitní, takže se jedná spíš o nouzové řešení.
Pokud chcete sluchátka připojit přes USB, je situace opět poněkud komplikovaná. Pokud se nepletu, Xbox povoluje jen oficiálně licencované příslušenství s rozhraním USB, což Taiko není (na krabici taky příznačně nenajdete oficiální Xbox logo, jen přibližnou napodobeninu původního loga z roku 2001). Každopádně mohu říct, že minimálně na Xboxu One X, na němž jsem to mohl testovat, připojení přes USB nefunguje.
S připojením PlayStationu 5 jsem problémy neměl, ale v tomto případě se kompatibilita vztahuje pouze na samotný zvuk. Vůči pokynům z ovladače na sluchátkách zůstává konzole netečná. Nejsem si jistý, kolika hráčům by při hraní na konzoli vyhovoval diskomfort spojený s užíváním drátových sluchátek s poměrně krátkým kabelem. Avšak zvukový profil White Shark Taiko je podstatně příjemnější než ten, jímž disponují (bezdrátová) sluchátka Sony Pulse 3D tvořící oficiální příslušenství k PlayStationu 5.
White Shark Taiko jsou dobrou volbou pro PC hráče, kteří nechtějí za sluchátka utrácet mnoho peněz a zároveň nejsou ochotní dělat velké kompromisy ohledně kvality zvuku. Díky nízké hmotnosti je mohou ocenit také někteří uživatelé virtuální reality. Jen je třeba mít na paměti, že sluchátka nemusí sedět uživatelům s objemnější hlavou a že od nich vzhledem k ceně a použitým materiálům nelze realisticky očekávat mimořádnou výdrž.
