Dlouhé roky jsem při čtení ságy tápal (na první tři pokusy konkrétně). Četl jsem o Geraltových cestách a prstem jsem po stole maloval neviditelné čáry, zoufale jsem hádal, kde přesně leží Brokilon vůči Cintře a jak dlouho trvá cesta z Kaer Morhen do Wyzimy. Andrzej Sapkowski, při vší úctě k jeho géniu, měl k mapám vztah asi jako Geralt z Rivie k portálům. Nenáviděl je a ignoroval, což mě jako čtenáře posedlého detaily často frustrovalo. Ale teď, díky nakladatelství Kniha Zlín, konečně držím v rukou dílo Zaklínač: Kontinent. Pro mě to není jen atlas. Je to bible. Je to kniha, která vzala mé vágní představy a změnila je v hmatatelnou realitu. Konečně vidím svět, jaký milujeme, v pevné formě, a moje fanouškovské srdce nad tím plesá způsobem, který se těžko popisuje slovy. Tohle je ten chybějící dílek, na který jsem čekal dekády, a díky Alainu T. Puysségurovi, že ho dal dohromady.
Autor:
Kresba:
Autor obálky:
Vydavatel:
Distributor:
Svět:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
Alain T. Puysségur
Johann Blais a kol.
Alexia F. Cadou
Kniha Zlín
Albatros Media
Zaklínač
Tomáš Havel
152
barevný
pevná vazba
říjen 2025
978-80-7662-944-8
9788076629448
první
Zdroj: Albatros Media
Konečně jsem našel řád v Sapkowského chaosu
Musím si přiznat, že orientovat se v politické a geografické mapě Kontinentu pro mě bylo vždycky peklo. Sapkowski psal příběhy, ne učebnice zeměpisu, a já jsem se v tom často ztrácel. Tato kniha však pro mě odvedla neskutečnou mravenčí práci. Autoři vzali každou zmínku, kterou jsem v knihách četl, každý popis cesty a bitvy, a vložili ji do kontextu, který mi konečně dává smysl. Vidím Severní království v jejich plné, rozdrobené kráse a hrozivý stín Nilfgaardu na jihu tak jasně jako nikdy předtím. Je pro mě fascinující sledovat, jak vlastně hranice vypadají, a konečně chápu strategický význam řeky Jarugy, který mi unikal. Jako fanoušek, co se snažil pochopit logistiku bitvy u Brenny, vnímám tuto knihu jako rozluštění Enigmy.
A to jsem prosím na první straně. Kdyby šlo totiž jen o technické mapy, asi bych byl spokojený, ale Kontinent je pro mě vizuálním skvostem. Ilustrace, které doprovázejí kartografii, mi doslova vzaly dech. Oceňuji, že to nejsou ty známé game-art obrázky od CD Projektu (které mám rád, ale už je znám nazpaměť), ale že mají svůj vlastní, unikátní styl, který mi více sedí k atmosféře knih. Připadá mi to syrovější, temnější, více slovanské (od Francouze, ha). Především erby jednotlivých království, v těch vidím péči, která hraničí s posedlostí. Listovat touto knihou je pro mě jako procházet se soukromou galerií. U každé stránky se musím zastavit a zkoumat detaily, protože to prostě nejde jen tak prolétnout.
Skladbou knihy se totiž podíváme do celého kontinentu, včetně historie. Jak přišli elfové, co je Konjunkce sfér, příchod lidí, doba lidí, školení zaklínačů, a to je vše teprve začátek. Pak se totiž noříme hlouběji, a to do mého osobního zájmu, samotných království včetně zajímavých míst, jež mají v sáze místo nebo jen důležitou zmínku, aby se složila ta pořádná mozaika, co vlastně všechno onen Kontinent, především Severní království, skrývají, protože je toho vážně hodně.
Zdroj: Albatros Media
Zaklínač: Kontinent a jeho království
Když to vezmeme nějakým shrnutím, tak zde máme Kaedwen, Redanii, Aedirn, Nilfgaard a Temerii. Tato čtveřice asi nikoho nepřekvapí, ale co víte o Cintře, Mahakamu, Lyrii a Rivii, Cidaris či Koviru a Povissu? Minimum, že? A tato kniha vás krásně zasvětí. Pro mě byl ale top strop a srdcovka teprve v poslední kapitole zvaná Hranice Kontinentu. Poušť Korath, Dračí či Siné hory, Velké a Severní moře nebo poušť Korath. Tam už totiž člověk musí skutečně tápat jako v Tir ná Lia a dnešní kniha vám to vše krásně servíruje jako na podnose. Proč je to důležité?
Protože textová část knihy není jen vatou mezi mapami. Je to hutný, informacemi nabitý průvodce, který jsem hltal. Autoři se noří do historie Kontinentu, od Konjunkce sfér až po současné politické intriky, a já se dozvídám detaily o ekonomice Koviru nebo vojenské síle Redanie, o kterých jsem neměl ani tušení. Je to "lore" v té nejčistší podobě, destilované přímo z knih, které tak miluji. Pro mě, jako pro někoho, kdo hltal každou Marigoldovu poznámku pod čarou, je toto studnice vědomostí. Kniha mi vysvětlila souvislosti, které mi v románech mohly zapadnout, a dala mi logický rámec pro celé politické pozadí ságy. Naprosto boží.
A myslíte si, že je to vrchol? Ani náhodou. Kdyby šlo jen o mapy a informace, byl bych spokojený, ale vizuální stránka této knihy mě naprosto odrovnala. Je to dokonalé. Už jen úvodní kresby kapitol, stylizované jako nádherné středověké slovanské fresky, mě okamžitě vtáhly do správné, syrové atmosféry. To pravé vizuální obžerství ale přichází s celostránkovými ilustracemi, což je prakticky ryzí malované umění, nad kterým jsem trávil dlouhé minuty. Způsob, jakým je zachyceno Dol Blathanna, Údolí květů, je dechberoucí, ta záplava barev, světla a prostě přírody je přesně taková, jakou jsem si vysnil při čtení povídek. A pak ten brutální kontrast! Když jsem se zase vrátil na temný, ohněm ozářený a hrozivý Chrám věčného ohně, cítil jsem ten sálající fanatismus a strach přímo ze stránky. Upřímně je to top strop nádhera.
Zdroj: Albatros Media
Cenu za držení kánonu získává
Jako purista oceňuji jednu věc nade vše. Zaklínač: Kontinent se drží knižního kánonu. Nesnaží se mi násilně roubovat vizuál Henryho Cavilla nebo herní mechaniky do světa, který jsem si vysnil při čtení. A to je pro mě neskutečně osvěžující. Konečně vidím reprezentaci světa tak, jak jsem si ho představoval já, než se z toho stal globální multimediální fenomén. Samozřejmě, inspirace je všudypřítomná, ale identita této knihy je pro mě unikátní. Je to návrat ke kořenům, k textu, k atmosféře povídek a románů. Je to kniha pro mě, pro člověka, který ví, že Geralt nenosí dva meče na zádech neustále. Takže Lauren, škubni si, tohle si nezničila.
Abych ale nebyl jen nekritický, musím přiznat, že tu vidím jeden potenciální háček, i když je spíše o očekávání než o kvalitě. Asi jediný škraloup, který si na tom najdu, je ten, že ve své podstatě jde o shrnující encyklopedii. Nedostanete tu žádný nový příběh, žádnou tajnou povídku, kterou Sapkowski schovával v šuplíku, ani revoluční odhalení, které by měnilo kánon. Je to kompilace toho, co už pozorný čtenář zná, jen v nádherné grafické formě. Pro někoho, kdo má „lore“ načtené pozpátku i ve spánku a čekal by něco víc než jen uspořádání faktů a map, to může být obsahově málo. Je to zkrátka studnice vědomostí, ale vody v ní je přesně tolik, kolik jí bylo v původní sáze, ani o kapku víc. Je to kravina, ale zmínit se to musí.
Pokud se považuji za fanouška Zaklínače (a to se považuji), neměl jsem na výběr. Dílo Zaklínač: Kontinent jsem potřeboval. Ne proto, abych si jej přečetl a odložil, ale proto, aby se stal mým společníkem při každém dalším návratu do tohoto světa. Je to chybějící dílek mé skládačky, moje mapa k pokladu. Kniha je splněným snem, který jsem ani nevěděl, že mám, dokud jsem ho neotevřel. Je to milostný dopis jedné z nejlepších fantasy ság všech dob a důkaz, že tento svět je tak bohatý, že v něm mohu bloudit navěky, a teď už se u toho ani neztratím.
