Ve světě grafických románů najdeme žalostně málo děl zabývajících se těžkými tématy, jako jsou alkoholismus, drogy, šikana či existenciální krize. Ano, některá z nich se sice objevila i ve slavných značkách Marvel a DC Comics, ale ty je nikdy nezpracovaly tak důvěrně, abychom si z nich mohli něco odnést. Podobným způsobem na to jdou české komiksy, které se těmto motivům zdařile vyhýbají. Občas se však objeví nějaký ten šedý kůň a upozorní na sebe svou neobyčejností natolik, že přiláká čtenáře z různých řad. Takovým případem je titul Zeki od české autorky a ilustrátorky Liliany Nyklové, vystupující pod přezdívkou Lili Draw, zaměřující se na složité rodinné vztahy, šikanu a hledání sebe sama.
Autor:
Kresba:
Autor obálky:
Vydavatel:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
Vydání:
Lili Draw
Lili Draw
Lili Draw
samonáklad
180
barevný
brožovaná
2025
první
Zdroj: Lili Draw
Citlivá duše proti zbytku světa
Hlavní hrdina Zeki to nemá v životě jednoduché. Odmalička je introvertní, tichý, uzavřený a bojí se vyjádřit svůj názor. Pro svou citlivou povahu je často svými spolužáky zesměšňován, a to i ze strany svého konzervativního otce. Zlom nastává ve chvíli, kdy se Zekimu zčistajasna obarví vlasy na bílo. Postupně se ukáže, že za touto událostí se skrývá mnohem víc, než si Zeki myslí.
Když jsem poprvé četl anotaci, očekával jsem realistické rodinné drama plné emocí, urážek a zloby. Nakonec jsem sice dostal všechno, ale zdaleka ne v takové podobě, jak jsem si představoval. Lily Draw k tématům přistupuje s respektem a péčí, ale v některých případech je zlehčuje a podceňuje. Hlavní příčinou je zejména kresba, jejíž lehce dětské zpracování trochu podkopává význam celého díla. Jednoduché tvary postav a výrazná mimika sice působí přirozeně, ale zároveň oslabují některé vážnější momenty. Pokud tedy nejste fanoušci mangy a anime, pravděpodobně vás styl kresby příliš neoslní. Navzdory těmto nedostatkům však první polovina příběhu pracuje se složitými tématy poměrně zodpovědně. Se Zekiho těžkou situací se lehce ztotožníte a jeho motivace pochopíte, jako by byly vaše vlastní. O to více zamrzí, že v závěru tento znepokojivý motiv během několika stránek vyprchá a nahradí jej jiný. Ten není zakomponován příliš dobře a hlavní hrdinové k němu přistupují jako k něčemu, co je vlastně běžné, jen se o tom nemluví.
Hezkým, ozvláštňujícím doplňkem je původní scénář, který naleznete na konci komiksu. Autorka se v něm rozepisuje o své první verzi, jež měla být mnohem temnější než ta, o níž tu zrovna čtete. Škoda jen, že právě tento náčrt je o dost zajímavější a propracovanější, než se na první pohled zdá. S řadou kosmetických úprav, lepším doladěním motivací postav a narativních nuancí by šlo o kousek, po němž by sáhlo více čtenářských rukou. Ačkoli to zní působivě, zápletka okolo Zekiho vlasů by se vypařila a nahradilo by ji ambicióznější a temnější téma, které by se hodilo spíše pro creepypastu. Výsledný produkt není špatný, ale oproti původnímu náčrtu působí obyčejně a nevyspěle. Nenabízí nic, co by čtenáře výrazněji zaujalo, a po jeho dočtení se vám pomalu a jistě vykouří z hlavy.
Jedna velká dysfunkční rodinka
Leckterý hnidopich by mohl upozornit na nezvučnost a bizarnost výběru jmen protagonistů. Ačkoli se děj odehrává v naší malé zemičce, jména jako Zeki, Taner nebo dokonce Merry nepůsobí zrovna česky. Ve srovnání s jinými jmény, jež v komiksu zazní, působí poněkud rušivě. Na druhou stranu se více vryjí do paměti a chytře tak zvýrazní ústřední postavy, především jejich povahy a činy.
Protagonista Zeki nemusí sednout všem. Jeho citlivá povaha a dobrá duše si ale získají srdce těch, kdo se s šikanou či psychickým týráním setkali. Zeki totiž není jen terčem posměchu pro své spolužáky, ale také trnem v oku svého otce. Hrdinova cesta za poznáním je nelehká a projde si nemalými zkouškami, které prokážou jeho odvahu. Zekiho kamarádka Merry je typický „tomboy“, jaký se objevuje snad v každém americkém filmu či seriálu pro puberťáky. Nicméně je hezkým přínosem a emocionální podporou, díky níž si ji čtenáři snadno a rychle oblíbí. Nevyužitou figurou je ale David, spolužák Zekiho a Merry, který v první polovině příběhu zastává funkci vedlejšího antagonisty. Jeho role postupně degraduje a z celé party hrdinů vychází spíš jako obyčejná oběť, která v příběhu ani nemusela být.
Velkou pochvalu si autorka zaslouží za ztělesnění Zekiho rodičů, maminky Klaudie a otce Tanera. Oba jsou dost zakomplexovaní jedinci se složitou minulostí, jež se markantně projevuje na výchově jejich jediného syna. Vztah těchto postav je střetem submisivity a dominance. Klaudie je ušlápnutou, leč milovanou manželkou a matkou, která své dva „chlapáky“ miluje nejvíc na celém světě. Taner je oproti tomu milující manžel a, pokud se to tak dá vůbec nazvat, otec, jehož inklinace k alkoholu, perfekcionismu a konzervativní povaze ničí vše, na čem mu záleží. Proto je ve výsledku smutné, že právě tyto dvě postavy působí z celého komiksu realističtěji než samotný hrdina a jeho kamarádi.
Zdroj: Lili Draw
Nadějné dílo s menšími rezervami
Titul Zeki od české ilustrátorky Lily Draw je povedeným komiksem pro milovníky mangy a těžkých témat. I přesto, že jde o zajímavé dílo, není autorčin počin něčím, k čemu byste se s radostí vraceli. Potenciál zaručeně má, ale celkové zpracování by bylo ideální jako forma povídky, novely či dokonce creepypasty. V komiksové podobě působí příběh možná až příliš optimisticky a moc se tím netají. Závěrečný happy end nepřekvapí a také nenadchne. Jde o lehce nadprůměrné dílo, které si pozornost zaslouží, ale potřebovalo by ještě vypilovat a rozšířit, aby se z titulu Zeki stal nezapomenutelný zážitek.
Česká komiksová scéna si může do své sbírky přidat nový přírůstek, a to Zeki od ilustrátorky Liliany Nyklové. Ta přišla s komplexním tématem, jehož zpracování je vskutku netradiční. Chytře si pohrává s motivy, postavami, ale ve výsledku jejich roli a význam podkopává. Není to typický komiks, na nějž byste normálně narazili, ale pokud hledáte něco neobvyklého, praštěného, ale zároveň hlubokého, zkuste dát Zekimu a jeho autorce šanci.
