Některé dětské příběhy jsou o dobrodružství, jiné o magii. A pak jsou takové, které dokážou obojí propojit s emocemi, jež osloví nejen mladší čtenáře, ale také dospělé. Zlodějka s bouří na rtech je knihou o ztrátě a naději, o světě, který se rozlomil, a o odvaze pokusit se ho znovu spojit, i když to znamená vydat se na cestu plnou strachu, bolesti a nejistoty.
Autor:
Vydavatel:
Původní název:
Překlad:
Počet stran:
Doporučený věk:
Žánr:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Sophie Anderson
nakladatelství Host
The Thief Who Sang Storms
Jana Hejná
400
10+
dětská fantasy
černobílý
brožovaná
listopad 2025
978-80-275-2771-7
první
Zdroj: nakladatelství Host
Cesta, která začíná ztrátou
Sophie Andersonová vypráví příběh, který je určen čtenářům od deseti let, ale přistupuje k němu s respektem a citlivostí. Je to pohádková fantasy, která se nebojí dotknout vážnějších témat, aniž by přestala být vlídná, přístupná a kouzelná.
Děj se odehrává na ostrově Morovia, jehož tvar připomíná zlomené srdce, a přesně tak také působí. Ostrov je rozdělený nejen fyzicky, ale také lidsky. Na jedné jeho části žijí lidé, na druhé alkonostové, ptakolidé obdaření magickými schopnostmi. Kdysi však tvořili jeden celek. Tragická událost ovšem ostrov rozdělila a alkonosty vyhnala do temného močálu, daleko od domova i přátel.
Hlavní hrdinkou je Konopka, dívka z alkonostského rodu, která touží po tom, aby se u ní konečně probudil dar čarozpěvu, magie spojené s hlasem a písní. Věří, že právě ona by mohla pomoci Morovii znovu se uzdravit. Spolu se svým otcem Slavíkem a ostatními alkonosty však žije ve vyhnanství, které je každodenní připomínkou ztráty.
Když je její otec nečekaně zatčen, Konopka musí sebrat odvahu a vydat se na nebezpečnou cestu napříč ostrovem. Čekají ji močály plné aligátorů, zrádné tůně i děsivé rokliny, ale také setkání, která jí pomohou pochopit, že skutečná síla nemusí vždy pramenit z magie. Postupně zjišťuje, že odvaha, soucitnost a ochota naslouchat mohou být stejně mocné jako kouzla, a že právě ony mohou sehrát klíčovou roli při léčení zlomeného srdce Morovie.
Ale Slavík odvětil, že žádný rozdíl nevnímá. Všechno, na co byl v životě nejvíc hrdý, prý dokázal bez čarozpěvu. Největší síla se totiž ukrývá hluboko v nás samých, ne v naší magii.
Zdroj: nakladatelství Host
Zlomené srdce, naděje a odvaha
Autorka pracuje s tématy blízkými dětskému světu, aniž by je ochuzovala o význam nebo emoci. Ústředním symbolem je zlomené srdce, nejen v podobě samotného ostrova, ale také v přeneseném významu. Rozdělený svět odráží bolest, kterou si jeho obyvatelé nesou po tragédii, a ukazuje, jak dlouho mohou rány zůstat otevřené, pokud se jim nikdo neodváží čelit.
Výrazným tématem je také ztráta domova a vyhnanství. Konopka i ostatní alkonostové přišli nejen o místo, kde žili, ale také o pocit bezpečí a sounáležitosti. Kniha citlivě ukazuje, jaké to je být vytlačen na okraj, a jak hluboce může taková ztráta ovlivnit pohled na svět. Důležitou roli hraje pak i jinakost a předsudky. Rozdělení mezi lidmi a alkonosty nevychází jen z fyzických rozdílů, ale především ze strachu a neochoty naslouchat. Autorka nenásilně ukazuje, že skutečný problém často neleží v odlišnosti samotné, ale v tom, jak se k ní lidé staví.
Silným motivem je i odvaha a osobní růst. Konopčina cesta není jen dobrodružnou výpravou, ale také cestou k sobě samé. Učí se věřit vlastní hodnotě a zjišťuje, že skutečná síla může spočívat v laskavosti a vytrvalosti. Příběh tak nese důležité poselství o naději a uzdravování, i o tom, že některé rány lze zahojit jen porozuměním a ochotou odpustit.
Zadívám se na ni a cítím, jak i mě obestřel ledový stín nedůvěry. Ale pak se mi vybaví vřelost našeho dávného přátelství: hrady z písku, které jsme spolu postavily; písnička, již jsme složily; všechny touhy a sny, s nimiž jsme se jedna druhé svěřovaly; jak jsme poznaly, co si ta druhá myslí, aniž jsme musely pronést jedné slovo.
Pohádka o ztrátě a návratu
Styl psaní Sophie Andersonové je přizpůsoben mladším čtenářům, aniž by čtenáře jakkoli podceňoval. Text se čte velmi dobře, jazyk je srozumitelný, místy až dětsky naivní, ovšem v tom nejlepším slova smyslu. Právě tato jednoduchost dodává příběhu jemnost, upřímnost a pohádkovou atmosféru, díky níž se čtenář snadno ponoří do děje. Autorka pracuje s emocemi citlivě a přehledně. Nesnaží se šokovat ani přehánět dramatické momenty, ale nechává je přirozeně vyznít. Tempo vyprávění je klidné, což dává prostor jak dobrodružným scénám, tak tichým, zamyšleným okamžikům.
Zdroj: nakladatelství Host
Velkou předností knihy jsou také ilustrace, které dodávají příběhu osobité kouzlo. Nejsou pouhou dekorací, ale přirozenou součástí vyprávění. Pomáhají dotvářet atmosféru světa Morovie, podporují fantazii a umožňují čtenářům se u příběhu na chvíli zastavit a nasát jeho náladu.
Postavy jsou psané srozumitelně a citlivě, aby si k nim mladší čtenáři dokázali vytvořit vztah. Nejsou přehnaně složité, ale působí uvěřitelně a lidsky. Hlavní hrdinka Konopka věří, že právě ona by mohla zachránit Morovii a pomoci zacelit rány, které ostrov rozdělují. Zároveň ji ale tíží pochybnosti, její dar čarozpěvu se u ní stále neprojevuje, a tak si není jistá, zda je skutečně tou pravou. Právě tento rozpor mezi nadějí a nejistotou činí Konopku velmi blízkou a pochopitelnou postavou. Její cesta není o náhlém objevení magické síly, ale o hledání odvahy a víry v sebe samu.
Zlodějka s bouří na rtech je citlivá a laskavá dětská fantasy, která kombinuje dobrodružství s emocemi a důležitými tématy, aniž by své čtenáře podceňovala. Nabízí kouzelný svět, srozumitelný jazyk a příběh, který se čte lehce, ale přesto v sobě nese hlubší význam. Knihu lze doporučit především čtenářům od deseti let, kteří mají rádi pohádkovou fantasy s dobrodružnou výpravou a silnou hlavní hrdinkou. Je to příběh o naději, odvaze a uzdravování, který připomíná, že i zlomené srdce se dá znovu spojit.
