Dead Space ve své době představoval vítané oživení žánru survival horroru. Třebaže jeho premisa by se by dala s trochou cynismu shrnout jako „Resident Evil VE VESMÍRU“, přidal k ní dostatek inovací, aby působil svěžím dojmem. Nepřátelé náchylní na ustřelení končetin, občas překvapivě promyšlené detaily, halucinující hlavní hrdina, surová industriální architektura nakažené lodi… fanoušci sci-fi hororů tu byli jako doma. Roku 2011 proto vyšlo pokračování Dead Space 2, které původní hru posunulo po všech stránkách dál – zlepšilo grafiku, rozšířilo hratelnost, přidalo na příběhu, a zároveň neubralo nic na brutalitě ani děsu. Pojďme si tedy trochu zavzpomínat na tento fenomén (a potichu doufat, že se stejně jako první Dead Space co nejdřív dočká zaslouženého remaku).
Noční můra ještě nekončí
Po událostech prvního dílu to vypadalo, že pro hlavního hrdinu Isaaca vše dopadlo dobře. Zastavil hrozbu nemrtvých nekromorfů, zničil jejich zdroj, Marker, a navíc se mu podařilo z toho všeho vyváznout živý. Jeho raketoplán dokonce našla záchranná výprava, ale svědek posledního incidentu, který má kromě toho signál z Markeru zaznamenaný v mozku, je cenný hned pro několik skupin najednou. Prozatím ho tedy vláda Země – EarthGov – drží pod zámkem na titanské kolonii Sprawl, aby z něj vydolovala co nejvíc informací.
Když hra začne uprostřed dalšího úniku nekromorfů, Isaac je najednou na roztrhání (doslova), a najít někoho, kdo mu chce pomoct a zároveň nestihl zešílet, dá docela práci. On sám má kromě toho trochu problémy s příčetností a průběžně se mu zjevují halucinace nejen jeho mrtvé přítelkyně Nicole. I když by proto bylo ideální se prostě sbalit a odletět, nenechte se zmást – musíte zjistit, co s vámi je, a nějak zarazit celou nákazu. Chopte se tedy znovu plazmové řezačky, bude to masakr.
Opravdový vesmír, opravdový strach
Dead Space 2 se drží žánru sci-fi survival horroru z pohledu třetí osoby s důrazem na správu zdrojů. Jeho specifikum tvoří plně diegetické rozhraní, tzn. všechny důležité údaje se dozvíte přímo ve hře. Menu představují hologramy, počet nábojů vám ukáže přímo vaše zbraň a zdraví můžete sledovat na Isaacových zádech.
Nekromorfové, tedy zdejší varianta nemrtvých, jsou ve srovnání s klasickými zombíky mnohem odolnější a nejlépe se jich zbavíte oddělením končetin. Váš arzenál se proto skládá povětšinou z futuristických opravářských nebo těžebních nástrojů, které vás však nenechají na pochybách, že ignorovat BOZP se v tomto světě nevyplácí. Kromě zbraní máte ještě bonusové schopnosti stáze (lokálního zpomalení času) a (tele)kineze, použitelné jak k boji, tak k řešení jednoduchých puzzlů.
Po svém předchůdci, Systém Shocku, zdědil Dead Space příběh vyprávěný audiology, systém automatických obchodů a pracovní lavice, na nichž si můžete vylepšovat své vybavení. Kromě boje vám hru zpříjemní různé mechanické úkoly (jste přece inženýr…) a úrovně probíhající v nulové gravitaci či ve vakuu – s odpočtem zbývajícího kyslíku a realisticky přidušenými zvuky.
Zdroj: Electronic Arts
Braňte se více způsoby
Oproti první hře vás ale potěší několik vylepšení. Stáze se nově postupně dobíjí, takže s ní nemusíte příliš šetřit. Kineze doznala asi největšího zlepšení a nyní s její pomocí můžete sbírat různé povalující se tyče i ustřelené nekromorfské končetiny, kterými lze přibodávat nepřátele ke stěně, ať neplýtváte náboji. Nulová gravitace už vás nově nenutí pohybovat se pomocí skoků, ale dostanete místo toho pořádné raketové botky. Isaac se také od minulé hry konečně rozmluvil a nebudete už tolik trpět dojmem, že jste jen cizí poskok. Kromě toho, pokud si dupnete párkrát za sebou, váš hrdina začne tak pěkně katarzně nadávat.
Na druhou stranu je chtě nechtě potřeba uznat, že ta atmosféra už tu prostě není. Ishimura se svými stísněnými chodbami, mlhou či hlukem a všudypřítomnými potenciálně nebezpečnými ventilačními šachtami udržovala hráče neustále v napětí. Rozbitá světla kreslila stíny na zeď, ticho lodi vyplňovalo skřípání kovu a hráč si u každého rohu dvakrát rozmyslel, co zpoza něj může vyskočit.
Sprawl je naopak prostornější, světlejší a vzdušnější, navíc spawny nepřátel jsou mnohem méně zákeřné (i když na Ishimuru, kde momentálně probíhá úklid vší té krve, se také na chvíli podíváte). Díky silnější stázi/kinezi pro vás nedostatek nábojů nepředstavuje až zas takový problém a vybalancovaný původní arzenál zbraní/nářadí doplňuje pár nových, celkem silných přírůstků.
Své udělá také fakt, že Dead Space 2 obsahuje mnohem více přeživších, chybí napětí i paranoia z původní hry a mluvící protagonista občas odlehčí atmosféru. Zde se alespoň vývojáři snažili a větší akci vyvážili také většími lekačkami, ale odklon od survival horroru je patrný a Dead Space 3 tento posun dokonal.
Zdroj: Electronic Arts
Pár drobných vad na kráse
Nejvíce asi zklame zacházení s dodatečným obsahem, zvlášť pokud hrajete na PC. DLC Dead Space 2: Severed, které přidává vlastní kampaň a odemyká bonusové místnosti v hlavní hře, absentuje úplně. DLC se silnějšími skiny pro zbraně a obleky jsou odemknutá defaultně a jejich obsah je přístupný již od začátku… což vám v prvních úrovních celkem neférově pomůže. Multiplayer, který umožnil dvěma týmům se střetnout jako lidi proti nekromorfům, přišel v prosinci roku 2023 o servery, a tak už si jej nezahrajete. Malou útěchou vám alespoň může být, že na rozdíl od třetího dílu vám pro hraní stačí Steam bez nutnosti mít účet na Originu (RIP, teď už EA App).
Dead Space 2 byl ve své době skvělé dílo – první hru posunul téměř po všech stránkách, a navíc nám umožnil si znovu zahrát za našeho oblíbeného vesmírného inženýra. Dnes už ho sice co do grafiky i hratelnosti překoná remake první hry, ale dokud se svého remasteru nedočká i DS2, měli byste si ho zahrát alespoň kvůli příběhu.