Seriál Monarch: Odkaz monster je zasazen do fiktivního vesmíru nesoucího název MonsterVerse. Jde o svět, ve kterém se napříč projekty (a médii) spojují příběhy točící se kolem Titánů. Tento vesmír je obohacován filmovým a seriálovým obsahem. Dle dostupných informací do kanonického toku času v MonterVerse zasahují i televizní seriály a komiksová vydání. Těm se ale v této recenzi vyhneme a budeme se soustředit pouze na tvorbu filmovou, a primárně na seriál Monarch: Odkaz monster, jelikož tyto projekty aktuálně určují, co je kánon.
Kolosální potenciál s kolísavým provedením
MonsterVerse odstartoval v roce 2014 filmem Godzilla. Jelikož atomová ještěrka patří celosvětově k populární značce, bylo více než rozumné si tohoto Titána nechat a stále využívat. Godzilla sama o sobě má již nespočet adaptací, které se od jejího vzniku odlišují vizí, kvalitou, ale i stylem. Aktuálním „vedlejším“ a zcela distancovaným projektem je série zaměřující se na Godzillu těsně po druhé světové válce. Godzilla Minus One si dokonce odnesla cenu Akademie v roce 2024 za vizuální efekty. Pokračování, které mimo jiné zasáhne i do New Yorku, se dočkáme na konci roku 2026 ve snímku Godzilla Minus Zero.
Když už je řeč o Godzille, je povinností zmínit také Konga. Ten se ve svém vlastním filmu z roku 2017 dočkal zpracování Ostrova lebek. Oba Titáni jsou tedy na Zemi dlouhou dobu a na jedno z jejich setkání lákala právě druhá řada seriálu Monarch: Odkaz Monster. Ta po vzoru první série mapuje dvě časové linie. Jedna je z období minulosti napříč 20. stoletím, kdy se lidstvo poprvé začalo seznamovat s existencí Titánů, a druhá z doby mezi událostmi filmů Kong: Ostrov lebek a Godzilla II Král monster.
Zdroj: Apple
Onen časový záběr dovoluje tvůrcům využít jeden časový paradox, ke kterému se brzy vrátíme. Hlavní výhodou je ale flexibilita příběhu, který díky tomu odpovídá na otázky jak novodobé, tak archivní. Monarch: Odkaz monster je pak rozdílný tím, že oproti filmům, které zmíněné projekty následovaly, tedy Godzilla vs. Kong a Godzilla x Kong: Nové impérium, nesleduje primárně Titány jako takové. Samozřejmě, přítomnost monstrózních bytostí je nutností a jejich prezence je čitelná, ale tím hlavním je odhalování společnosti Monarch, která sehrává v tomto světě důležitou roli.
Bohužel (nebo bohudík), seriál nefunguje jako popkornová kino zábava, u které se radují primárně fanoušci velké destrukce a kolosálního bojování. Monarch: Odkaz monster spoléhá spíše na lidské postavy, jejich strasti a vztah ke společnosti Monarch. Stabilní herecké obsazení sice přináší jisté výhody, ale seriál stále padá na scénáristických rozhodnutích, která dosahují maximálně průměrných pasáží napříč celým seriálem.
Monarch: Odkaz monster přešlapuje na jedno místě
Podobně jako v první sérii se i zde jede na dvojí časové období, a kvůli tomu se tak oba příběhy posouvají polovičním tempem. To by sám o sobě nebyl takový problém, kdyby se příběh posouval. Dávná minulost, kterou jsme prozkoumali již v řadě první, byla zakončena nalezením doktorky Keiko. Její role se podobá té, kterou má Lee Shaw. Monarch: Odkaz monster tak v podstatě recykluje myšlenku z první řady pouze s menší změnou věku.
Jedním ze zajímavých paradoxů, se kterým studio Apple TV přišlo, je obsazení postavy plukovníka Leeho Shawa. Představitelem jeho mladé verze je Wyatt Russell, který spolu s Andersem Holmem (doktor Bill Randa) a Mari Yamamoto (doktorka Keiko) bádají po prvních Titánech. Nicméně Lee Shaw má v seriálu i starší verzi své postavy a tu hraje Kurt Russell. Otec i syn tedy hrají jednu a tu samou postavu, jen z jiného časového období. Monarch: Odkaz monster díky tomu dostal hlavní tváře, které zaručují alespoň známí herci.
Zdroj: Apple
Mladé obsazení z počátku 21. století čítá herce jako Annu Sawai (Cate Randa), Rena Watabeho (Kentaro Randa) či Joa Tippetta (Tim). Ty samozřejmě doplňuje „stará“ garda cestovatelů časem. Problém ale nastává v tom, že obě časové linie většinou řeší ten stejný problém. Tentokrát se hlavní postavy snaží dopídit k tomu, jaká je migrační trasa Titána X. Tento chapadlovitý obr začne dělat problémy a jeho existence dělá vrásky nejen společnosti Monarch, ale také Apex. Jeho chycení a „poslání“ zpět do Axis Mundi, světa mezi světy, který spojuje Zemi a Dutou Zemi, je zcela zásadní. Monarch: Odkaz monster tento mezisvět využívá jako Alfu a Omegu a stojí na něm v podstatě celý děj.
Monarch: Odkaz monster si ale nedělá těžkou hlavu z epizod, ve kterých se sleduje převážně lidské osazenstvo a jejich náladovost. Přestože konflikty mezi jednotlivými postavami působí docela lidsky, jejich odůvodnění je často směšné. V rámci tohoto tématu je potřeba také zmínit rádoby záporné postavy. Hlavouni korporátních organizací sice mají lidskou bezpečnost jako prioritu číslo jedna, ale dělají vše proto, aby lidstvo zakusilo co největší škody. Jejich mentalita boje proti Titánům pomocí větších a větších výbuchů nikam nevedla ve většině těchto případů. Vyvstává tak otázka: Proč jsou lidé v tomto světě tak hloupí?
Děj je zasazen do doby po již několika setkáních lidstva s různými Titány. Z toho vyplývá, že si minimálně jeden člověk určitě pamatuje, že probíhal výzkum jejich chování, pohybu či páření. Ten samozřejmě probíhal jak oficiálně pod hlavičkou společnosti Monarch, tak i neoficiálně tvrdou cestou doktora Billa Randy. Odpovědi na většinu otázek tak mají všichni zúčastnění na dosah, ale jejich mizerná komunikace, doprovázená tunelovým viděním, jim brání dělat jakékoliv rozumné rozhodnutí.
Monarch: Odkaz monster také trpí stále vracejícím se problémem, kterým je svoboda postav a dostupnost všech zdrojů na zlatém podnose. Postavy jsou hledané a ať už jde o stát, či zmíněné korporáty, po žádném „zpacifikování“ se nikdy nedostaví následky. Přestože jedna z hlavních postav klidně vytvoří škody v rámci milionů dolarů, v další epizodě si vesele může pobíhat kolem a není nijak limitovaná. Tohle provedení ještě více prohlubuje hloupost jednotlivých postav a celého fungování jakéhokoliv systému v tomto světě.
Zdroj: Apple
Godzilla jako spása, ale i zkáza
Hlavním lákadlem seriálu Monarch: Odkaz monster je bezpochyby Godzilla. Atomová ještěrka byla součástí první série. Nyní je po boku Konga tou atrakcí, která má nalákat fanoušky stále se rozvíjející filmové série. Avšak realita je taková, že počet scén s Kongem se pohybuje v řádu jednotek. Godzilla jich má nakonec ještě méně. I přes to všechno se zde ostatní Titáni objevují. I když jde o malé příšery, podobné kutálejícím se stonožkám či utíkajícím skarabům, čas od času se nějaká ta vedlejší atrakce ukáže. Nejslibnější je pak samotné finále, kde dojde nejen na potyčku Titánů, ale také na jedno milé cameo odkazující na film Godzilla II Král monster.
Závěr jako takový ukončuje hlavní příběhový oblouk kolem Titána X. Cesta byla pomalá a krkolomná, ale i tak se podařilo dojít do cíle. V návaznosti na spoilerové cameo se finále nebojí skončit v průběhu vedlejší dějové linie. Příslib třetí série může leckteré diváky vyděsit, ale pro fanoušky půjde jistě o radostnou zprávu. Příběhově by se tak mohl ještě více doplnit děj mezi druhým dílem Godzilly a Kongovou sólovkou.
Zda (a kdy) se Monarch: Odkaz monster dočká třetí série, se snad brzy dozvíme. Hlavním ukazatelem bude jistě sledovanost na platformě Apple TV+, kde si projekt aktuálně odbyl svoji premiéru. Je pravděpodobné, že díky popularitě Godzilly v následujících dvou celovečerních filmech vloží studio víru i v tento projekt a třetí řady se za pár let dočkáme také.
Monarch: Odkaz monster i nadále rozšiřuje populární MonsterVerse. Zápletka okolo Titána X je hlavním tématem, nicméně seriál se mu věnuje spíše na pozadí. Většinu času trávíme s lidskými postavami, které často dělají hloupá rozhodnutí před ještě hloupějšími korporáty. Dvě časové osy nabízejí zajímavé paradoxy a přináší alespoň prvek neznáma a nebezpečna. Prezence populárních Titánů, Konga a Godzilly, je pouze okrajová a seriál se na nich jen přiživuje, načež stejně staví na jejich existenci, která je v tomto světě klíčovým faktorem.
