Říká se, že ve válce je dovoleno vše, což někteří berou jako omluvu k páchání zvěrstev. Ovšem válka není pouze o činech a ani o vítězstvích, která si někdo připíše jako zásluhu. Válka je především o stavu mysli, protože pozvolna, nenápadně a o to nebezpečněji mění člověka zevnitř, rozkládá jeho hodnoty, otupuje jeho svědomí a nutí ho dělat tíživá rozhodnutí, pro která by se jinak nikdy nerozhodl. Přesně tam, kde se stírá hranice mezi správným a nutným, se odehrává příběh Alchemised, knihy, která nevypráví o hrdinech, ale o těch, co byli donuceni přežít, i když to znamenalo zradit sami sebe.
Autor:
Vydavatel:
Distributor:
Doporučený věk:
Žánr:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
SenLinYu
CooBoo
Albatros Media
18+
Fantasy, romantická
Barbora Stolínová
1032
černobílý
vázaná s ořízkou
duben 2026
978-80-267-4180-0
9788026741800
první
Vzpomínka je záhadná věc
O této knize toho bylo řečeno již mnoho. Možná jste četli nadšené recenze, varování nebo jste jen zaregistrovali, že jde o fenomén, který hýbe komunitou. Nechtěla jsem proto napsat další slohovou práci, která by jen opakovala, jak temný, silný a bolestivý příběh to je. Chtěla jsem pochopit, proč právě tato kniha dokáže ve čtenáři zanechat tak hlubokou stopu. Odpověď však není jednoduchá, protože je třeba rozebrat souhru mnoha navzájem propletených vrstev.
Osobně jsem nikdy nečetla knihu, ve které by bylo tolik bolesti. Nejen té fyzické ve své syrovosti, ale především té duševní, která se neprojevuje navenek, ale odehrává se uvnitř. Alchemised ukazuje válku bez hrdinů a beze snahy ji zjemnit nebo přikrášlit. I když se v ní občas objeví náznaky naděje nebo lásky, také ty jsou poznamenané bolestí… vlastně o tom celém tato kniha je. Příběh už pravděpodobně znáte, přesto je nutné alespoň krátce nastínit jeho základ.
Helena přišla do cizí země jako nadějná alchymistka, ale jakmile začala válka, využila svůj dar k uzdravování zraněných. Nikdy nebyla válečnicí, ale vždy měla srdce na správném místě… jenže válka neodměňuje laskavost. Nyní je vězeňkyní bez vzpomínek a bez jakékoliv jistoty. Její mysl je prázdná, a přesto v ní zůstává něco důležitého, co se odmítá nechat pojmenovat. Nepřátelé věří, že ukrývá informace, které by je mohly dovést ke zbytku odboje. Aby je získali, svěří ji do rukou jednoho z nejmocnějších nekromantů, jenž má schopnost pronikat do mysli a rozebrat ji natolik, že už možná nepůjde znovu složit. Helena tak musí vydržet krutá mučení ve snaze zabránit, aby její duše pomalu vyhasla.




Zdroj: Albatros Media
Čest je přežít
Celý příběh je vystavěn na práci s časem, který není lineární, ale rozpadlý do několika rovin. Na začátku jsou čtenáři vrženi do přítomnosti, kde už se všechno stalo: vidíte důsledky, ale zatím ještě neznáte příčiny. Helena tápe a snaží se pochopit, co se děje, zatímco vzdoruje fyzickému i psychickému nátlaku svých věznitelů. Ve druhé části se vracíte do minulosti, kdy válka ještě probíhala. Díky tomuto nejobsáhlejšímu a maličko zdlouhavému celku se příběh prohlubuje a skládá dohromady. Postavy, které zpočátku byly jen zmínky na pozadí, dostávají prostor, jejich osudy se propojují a čtenář si začíná uvědomovat souvislosti, které dříve ani nemohl pochopit. Závěrečná část se pak vrací zpět do přítomnosti, kde se všechny linie uzavírají.
Přestože je závěr uspokojivý a nenechává mnoho prostoru pro otázky, protože každá postava dojde svého konce, finální část příběhu může působit místy zkratkovitě a některé skoky v čase jsou prudší. Je v tom cítit určitá vyčerpanost, jako by autorka i samotný příběh došly na hranici svých sil. Jakpak by ne, když kniha čítá přes tisíc stran. Po všem tom utrpení, kterým si projdete, je ovšem zvláštní znovu cítit, že se věci mohou alespoň částečně dát do pořádku. Slunce zase vyjde, i když už nikdy nebude svítit stejně.
Musíme sami sobě přestat ubližovat
Velmi silnou stránkou knihy je také nesmírně zajímavý svět, který autorka vytvořila, a já jí za to tleskám. Přestože příběh vychází z populární fanfikce Manacled, je přetvořen do svébytné podoby. Místo klasické magie ze světa Harryho Pottera dostáváme alchymii s nekromancií, které fungují jako dvě protikladné a zároveň propojené síly. Alchymistická rezonance je tajuplná schopnost, která se pohybuje na hranici vědy a magie, zatímco nekromancie představuje její temnější a výrazně brutálnější protějšek.
Tento systém je promyšlený, ale náročný na orientaci. Zpočátku se na čtenáře valí velké množství pojmů a pravidel. Některé termíny snadno splývají a jejich význam se odlišuje jen v detailech, proto by neškodilo v knize mít přehledný slovníček. Přesto má smysl vytrvat, protože jakmile se začtete a zorientujete, otevře se před vámi komplexní a fascinující svět.
Zásadní je také způsob, jakým autorka pracuje s morálkou. Neexistuje zde totiž jasné dobro a zlo. Strana vedená nejvyšším nekromantem je bezpochyby brutálnější, používá extrémní metody a sahá po prostředcích, které jsou daleko za hranicí přijatelnosti. Ovšem ani Řád věčného plamene, který se opírá o víru, naději a přesvědčení, že je bohové jednou odmění za veškerá utrpení, není úplně bez poskvrny. Ve válce totiž každý nese určitou vinu a dělá kompromisy. Nenávist v tomto případě není emoce, ale koncept i nástroj, který umožňuje přežití.
Vždycky se k tobě vrátím
Právě mezi plameny války se rozvíjí vztah mezi Helenou a nepřátelským velitelem Kainem Ferronem. Nepředstavujte si ovšem romantiku zalitou sluncem a vášní. Ne! I když si tito dva k sobě nakonec najdou cestu navzdory všem překážkám, celý proces nesmírně bolí. Nejenže jsou protivníky i protiklady, nedůvěra a vzájemný odpor je cítit z každého jejich setkání. Postupně se mezi nimi z nucené spolupráce začíná projevovat i jakési porozumění.
Jenže cesta to není přímá. Oba se navzájem zraňují jak fyzicky, tak psychicky, a když už mezi nimi vznikne láska, není čistá ani krásná. Je temná, destruktivní a na hranici naprosté posedlosti. Čím déle ji odmítají, tím silnější je a ve chvíli, kdy ji konečně přijmou, je natolik intenzivní, že je téměř zničí. Helena je vyhladovělá po možnosti někoho milovat a Kaine je ochoten udělat cokoliv, klidně nechat celý svět shořet, jen aby ji ochránil. Jeho prioritou není válka ani vítězství, ale ona.
Přišel k ní a políbil ji a ona ho nechala. V té chvíli ji dokonce ani nenapadlo jej odstrčit. Místo toho si užívala ten hřejivý pocit, že ji někdo drží v náručí.
Zajetí na Spirefellu způsobilo, že se zoufale chytala jakéhokoli náznaku laskavosti, jakéhokoli pocitu něžnosti, který její mozek dokázal vytvořit. Ale tohle nebyla laskavost.
Ferron nebyl laskavý. Jenom nebyl krutý. Nebyl taková zrůda, jaká by mohl být.
A v Helenině pomalu se lámající mysli byla neexistence krutosti dostatečnou útěchou. Jejímu vyhladovělému srdci to stačilo.
Erotická rovina příběhu je jedinečná v tom, že vlastně nikdy není prvoplánová. Pokud čekáte otevřené a detailně popsané scény stojící na fyzickém prožitku, nedočkáte se. Když už k intimním momentům dojde, nejsou o uspokojení těla, ale o potřebě blízkosti a strachu ze ztráty. Autorka je nepopisuje detailně, ale náznakově a téměř opatrně, jako by i samotné vyprávění respektovalo křehkost těchto momentů.
Nemůžeš zachránit všechny
Postav v příběhu není málo, ale díky jejich výrazným osobnostem nebudete mít problém se v nich orientovat. Nejvíce však pochopitelně září ústřední dvojice, jejíž dynamika i charakterové rysy stále nesou silné ozvěny předlohy Manacled, ztvárňující vztah mezi Hermionou a Malfoyem.
Helena je tak coby původní Hermiona nesmírně komplexní postava. Je chytrá, vytrvalá, tvrdohlavá a odhodlaná, ale zároveň křehká. Snaží se zachránit všechny a odmítá si připustit, že je to nad její síly. V některých momentech má dokonce sebedestruktivní sklony nebo působí dost naivně. Ať už vám přiroste k srdci, či nikoliv, po tom všem, čím si musela projít a co přetrpět, jí budete fandit.
Kaine naopak působí chladně, odtažitě a téměř nepřístupně, tedy stejně jako Malfoy. Je to sice padouch, ale jeho největším problémem je, že má svědomí. Je to on, kdo si v průběhu knihy projde největším vývojem, který je pomalý, bolestivý a pravděpodobně vás rozerve vedví. I tak budete vždy stát na jeho straně, děj se, co děj. Je ochoten na svých bedrech nést tíhu celého světa jen proto, aby ochránil ty, na kterých mu záleží, což je nesmírně nebezpečná kombinace síly a zranitelnosti, ze které bude každá čtenářka zákonitě úplně paf.
Slunce zase vyjde
Přestože je Alchemised knihou, o které všichni mluví, neznamená to, že je automaticky pro každého. Obsahuje velké množství náročných témat, která mohou být pro slabší čtenáře těžko stravitelná: násilí v mnoha podobách, zneužívání, psychické i fyzické mučení, manipulace mysli, experimenty na lidech… Některé scény jsou natolik drsné, že vás zasáhnou i v případě, že jste zvyklí číst temnější literaturu. Nejde ani tak o to, jak jsou popsané, ale o to, co ve vás vyvolají: to uvědomění, že se podobné věci mohou dít, že se děly a že se možná někde dějí právě teď.
České vydání od nakladatelství CooBoo je navíc světový unikát, protože obsahuje hned jedenáct černobílých ilustrací od výtvarnice Avendell, které dokonale mapují stěžejní momenty a citlivě vystihují atmosféru příběhu. Pevná vazba s ladící ořízkou je v tomto případě naprostou nutností. Kniha působí robustně a těžce, jako by už na první pohled naznačovala, že vás uvnitř nečeká nic lehkého.




Zdroj: Albatros Media
Tloušťka knihy je bezpochyby impozantní, ovšem v určitých ohledech může být limitující. Vyžaduje čas, prostor a určitou mentální kapacitu. Nabízí se tedy úvaha, zda by rozdělení do dvou svazků nebylo praktičtější. Čtenářům by to možná poskytovalo větší komfort a umožnilo by to příběh dávkovat. Na druhou stranu právě to, že je celý děj uzavřený v jednom jediném svazku, působí jako nepřerušený tok událostí, který vás pohltí a nepustí, dokud nedojdete rozervaní až na konec. Z toho důvodu jsem zastáncem uceleného vydání, protože tento příběh má větší sílu, když vám nedá odpočinout a provede vás celou tou cestou se vším, co k ní patří: se všemi pády, ztrátami, bolestí i krátkými okamžiky naděje.
Přes to všechno má tento tisícistránkový epos zvláštní schopnost nabídnout něco jako naději, ale ne v tradičním smyslu. Čtenářovo srdce, nesčetněkrát probodnuté, bude krvácet a hojit se ještě dlouho po otočení poslední stránky, ale hluboko uvnitř pocítí ujištění, že i po vší té hrůze je stále možné jít dál. Co všechno byste byli ochotni obětovat, abyste přežili? A jaká zvěrstva byste dokázali spáchat, aby přežili vaši milovaní? Pokud nejste připraveni si na tyto otázky odpovědět, Alchemised není pro vás.
Alchemised se nesnaží zalíbit, ale místo toho vás donutí cítit i to, čemu byste se raději vyhnuli. Je to vyčerpávající, intenzivní, bolestná, a přesto fascinující cesta do nitra člověka, který je postaven před nemožné volby. Kniha vás neuchvátí pouze komplexností, ale především emocemi, které ve vás zanechá ještě dlouho poté, co ji dočtete. Právě v té syrovosti a neuhlazenosti je její síla. Pokud jste ochotni nechat se rozložit a znovu poskládat dohromady s vědomím, že už nebudete stejní, odmění vás zážitkem, na který se tak snadno nezapomíná.

















