B.J. Blazkowicz byl a navždy bude symbolem série Wolfenstein. Nicméně nikdo nejsme nesmrtelní a písek času se přesýpá v hodinách každému stejnou měrou. Nejinak tomu je i ve hře Wolfenstein: Youngblood, kde Blazkowicz se svou milovanou Anyou zestárli a mají dvě dcery. Ty Anya čekala s BJem už v rámci předešlého dílu série, Wolfenstein II: The New Colossus.
Všechny cesty vedou do Paříže
Hra se odehrává v alternativní historii (tak jako předešlé díly) v osmdesátých letech 20. století v nacisty okupované Paříži. Blazkowicz v rámci času někam zmizel a říká se, že se připravuje na finální úder, a to dost možná i v Paříži, jak uvádí některé tajné zdroje. Nicméně jeho dcery mu jsou urputně na stopě a nejen to. V Pařížských katakombách se formuje nový odboj, který je připraven zasáhnout a pomoci dcerám slavného „Postracha Billyho“ najít jejich otce.
Zdroj: igdb.com
Silné ženy v protinacistickém odboji
Jak může být patrné, když máte rodiče, jakými jsou B.J. a Anya, můžete zapomenout na obyčejné hraní s hračkami. I když budete milováni nadevše, hned od mala začnete s trénováním způsobů boje a likvidace nacistů. Stejně to mají Jess a Soph, které jsou pečlivě trénovány, a to každá ve „své kategorii“. Jedna se učí bojovat nablízko a druhá spíše z dálky, a to jen proto, aby vytvořily skvělý nezastavitelný tým.
To je vlastně i určitý náznak toho, co hra vlastně přináší. Wolfenstein: Youngblood není přímým herním pokračováním Wolfensteina v klasickém slova smyslu. Ve hře je totiž nově kooperativní prvek, který je doplněn o RPG prvky. Jde tedy o úplně nový herní zážitek v podání a prostředí Wolfensteina.
Kooperaci je zde věnován silný důraz, prakticky hrajete hlavně v rolích dvou sester. Nicméně pokud k sobě nemáte parťáka, můžete se do nacisty okupované Paříže vrhnout sólo. Ovládání druhé postavy se pak ujme počítač, čímž se však samozřejmě ochuzujete o onen zážitek, který hra nabízí.
AI v tomto ohledu však nijak nevyčnívá, a i když se váš AI parťák bude snažit, smysl pro poziční boje a nějaké alespoň základní taktické uvažování či snaha o získání výhody mu prostě chybí. Také se vám bude stávat, že se AI bude plést před vaši hlaveň a bude od vás ochotně schytávat vypálené střely do zad. Během boje se mi také stalo, že počítačem řízená sestra prostě jen stojí a pozoruje, co se děje.
Nicméně tohle je nešvar i obyčejných vojáků, kteří se kolikrát snaží někam schovat, ale najednou mají asi nějaký mozkový zásek, strnou a jen počkají, než je sundáte. I když se to neděje často, při hraní si toho prostě všimnete, což kazí celkový zážitek a dobrý dojem. Oproti předešlému dílu série jde tedy o poměrné zhoršení.
Zdroj: igdb.com
Buddy pass pro hru s kamarádem
Bethesda, zdá se, myslela velmi prozíravě, a tak pro hraní ve dvou stačí, aby hru vlastnil jen jeden z hráčů. Do hry pak můžete pozvat vašeho kamaráda/ku skrze Buddy pass. Jedinou podmínkou je vlastnit Deluxe Edici, která je samozřejmě oproti klasické verzi dražší.
Ve hře je pak i herní režim Quick Match, který vás bez větších okolků hodí do náhodné hry bez toho, abyste si mohli cokoli navolit – mapu, zkušenost kolegy atd. Bez pochyby se jedná o svižný a rychlý prvek hry. Nicméně se může stát, že se napojíte ke hráči, který hraje příběh již poněkolikáté, a tak prakticky jede a všechno zabíjí, a vy jen koukáte a chodíte za ním jako pejsek na provázku. Případně se může stát i pravý opak – napojíte se k začátečníkovi, který bude připomínat ještě hůře řízené NPC a bude jen koukat, co se to vlastně děje.
Naštěstí si však můžete navolit herní režim a misi, v čemž hra neklade žádné překážky. Trochu doladit by to však chtělo.
Zdroj: igdb.com
Seber všechno, co jde, a vylepši, co chceš
V ulicích Paříže je však namísto obyvatel nebo nepřátel spíše více nejrůznějšího smetí a harampádí. Na každém rohu se dá něco sebrat ze země – munice, zbroj, mince, doplňky zdraví a různé sběratelské předměty.
Vývojáři zdá se chtěli ještě více hru přizpůsobit určitým „moderním“ prvkům, a tak zakomponovali i bohatý (opravdu hodně bohatý) loot. Tento loot je také klíčem ke zdokonalování postav, což se v celé sérii Wolfenstein objevuje taktéž poprvé. RPG systém umožňuje vylepšovat speciálními schopnostmi a předměty jak těla „holek v akci“, tak i jejich vybavení, čímž si člověk výrazně personalizuje herní styl, aby mu sedl.
Žádný pokrok nebo vylepšení se však neobejde bez klasických až lehce arkádových bodů a bonusové měny, které se získávají za splněné mise, sebrané součástky nebo za prostý pokrok vaší úrovně.
Každá postava se může pochlubit zajímavými schopnostmi, které lze dále rozvíjet podle aktuálně dosažené úrovně. Nechybí tak samozřejmě možnost se rychleji pohybovat s těžkými zbraněmi, sebrat loot na delší vzdálenost, nosit více munice, mít účinnější první pomoc atd. Vzhledem k tomu, že už nejsme ve světě klasického Wolfa, se zde nabízí i možnost aktivovat dočasné zneviditelnění apod.
Vaše zbraně, jak bylo již psáno výše, si můžete taky vylepšovat k obrazu svému. Můžete vylepšit kadenci, přesnost, účinnost nebo tradičně kapacitu zásobníku.
K těmto vylepšením se můžete propracovat i skrze vedlejší mise, které si budete moci vybírat na vaší základně v pařížských katakombách.
Zdroj: igdb.com
Grafika a ozvučení
Po grafické stránce se nedá hře nic moc co vytknout, v tomto ohledu drží svůj standard již z předchozích dílů. Grafika je líbivá a skvěle odpovídá dnešní době. Krom lehkých nahodilých bugů se tedy jedná o velmi povedené dílo. Hra je plná barev, stínů, detailů, různých parádiček a krve, jak to máme díky předchozím dílům série rádi.
Bohužel si tato grafika sebou nese i určité technické nedostatky a problémy, což se týká i interakce s různými předměty. To se odráží bohužel v celkovému požitku z hratelnosti.
Ozvučení je taktéž velice povedené, dabing odpovídá postavám. Nechybí samozřejmě i různé úsměvné nebo trefné rozhovory. Nicméně stejně jako již ve Wolfenstein II: The New Colossus, ani zde se to neobešlo bez různých narážek, které by se daly označit za propagaci feminismu.
Wolfenstein: Youngblood je povedená hra vsazená do alternativního světa Wolfensteina. Nacistická Paříž 80. let je opravdu povedená, je vidět důraz na preciznost a detaily. Hratelnost nicméně silně trpí v rámci umělé inteligence a je primárně zaměřená na hru s jiným živým hráčem. Z celkového hlediska se jedná o průměrný titul, která se snaží vytáhnout ze světa Wolfensteina maximum a zasadit ho do moderně pojaté hratelnosti.
