Proč na geek webu chcete psát práci o životě Zikmunda Lucemburského? Nebojte, nechceme. Liška ryšavá od spisovatelek Lisy Henry a Sarah Honey je prvním z nezávislých příběhů tzv. Aguillonských dobrodružství, která jsou další vlaštovkou queer chill fantasy příběhů. Nedočkáte se tak válek jako u Moci, Vyvrhela nebo Makové války, ale pohodové četby jako v případě Legend a latéček. Na náš trh český překlad přinesla nakladatelství conQueer a Fantom Print, který nám právě tuto recenzi svěřil. Jak si tedy stojí příběh Idiota, elfa, trpaslice, orka, minidraka a dvou princů?
Autor:
Autor obálky:
Vydavatel:
Svět:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Lisa Henry, Sarah Honey
Stephanie Westerik
Fantom Print
Aguillon
Alexandra Petáková
320
černobílý
brožovaná
prosinec 2023
978-80-7594-142-8
první
Parodie na parodii bez parodie s parodií kolem parodie
Tou nejhlavnější a nejdůležitější postavou je zloděj Loth, který skončil ve vězení s ještě jedním neznámým mládencem. Mají spolu takové menší rozpory, ale jinak spolu na prvních třech stranách knihy docela dokáží žít. Možná je to i tím, že jsou oba dva zrzaví. Z ničeho nic jim ale do cely vběhne prapodivná banda, která má jediný cíl – osvobodit zrzavého prince z vězení a dovést ho k jejich kontaktu.
Nebyl by to samozřejmě Loth, kdo se nebojí říct, že on je tím princem, kterého hledají. Partička má bohužel samozvaného velitele, skutečného narcistního blba toužícího po slávě Scotta, elfa Calariana, k němuž si nejde udělat vztah, protože je to fakt hezký anarchista, trpaslici Adu, která je ze své rasy natolik raritně k vidění, že je to zlatý bludišťák v celém fantasy světě, a orka Davea, který má svého vlastního draka o velikosti prstu. No není to ta nejlepší skupina pro záchranu nejdůležitější osoby v království?
Určitě je vám po rychlém představení postav jasné, že tohle není ledajaká fantasy, ale spíše komedie. Není to však úplně pravdou. Kolem parodického tématu se spíše krouží, nicméně vybraný svět má své vlastní zákonitosti, politiku, režimy, vládce, přírodu i bytosti. Na první pohled po přečtení synopse je tak spíše škoda toto dílo rovnou pohrdavě zamítnout, že to bude kravina. Ona tedy je, ale v tom lepším slova smyslu.
Zdroj: Fantom Print
On ten Loth je Liška ryšavá
Hlavním tahounem je rozhodně zloděj Loth. Ten je nejenom vyčůraný, ale zároveň i svým způsobem nositelem ne úplně trapného humoru – opakem vyniká především Scott. To je vážně idiot. Občas máte pocit, že se usmějete nad někým bez základního vzdělání. Nicméně zloděj a skutečný princ dají dohromady velmi zvláštní tandem, kterému jejich zachránci spíše sekundují, než aby dělali cokoliv jiného, vyjma tedy pár zvratů.
Problém, na nějž kromě parodického tématu s velkou pravděpodobností čtenář narazí, je sexualita. Mezi Lothem a princem to jiskří, a ne málo. Autorky navíc umí psát velmi explicitní, sexuální a vulgární scény, za které by se nestyděla E. L. James (autorka těch různých Padesáti odstínů). Na můj vkus to bylo až lehce za hranicí. Nebojím se ale přiznat, že to bylo spíše aktem mezi dvěma muži než mezi tradičním heterosexuálním párem. Těchto scén tam bylo na velikost knihy hodně, a tím myslím přehršel. Kdyby se ponechala ta jedna úvodní a vše mezi nimi nebylo jen o provokaci, souložení a zrzavosti, příběhu by to rozhodně prospělo.
Nemění to ale nic na tom, jak velice rychle a občasně až netypicky se děj ubírá. Kniha má lehce přes tři sta stran, ale mé velké písmo a malý formát, takže rychlým čtenářům zabere jedno odpoledne, ani možná to. Příběh je totiž přímočarý, s pár hezkými zvraty i vtipnými okamžiky, a hlavně se snaží vybočit ze zajetých tradic svého žánru netypičností, v rámci níž se snaží jít vyloženě proti zajetým stereotypům. Viz vlastně elf, který je anarchista. Tolkien by se v hrobě sice obracel, nicméně do dnešní doby se může jednat o jeden velký přelomový krok pro žánr fantasy.
Takovým hezkým detailem, možná až anachronismem, se dá také nazvat propojení současnosti a středověké literatury. Rozumějte tak, že bojujete meči, luky, šípy, spíte na slámě, nosíte vědra do vany, abyste se mohli vykoupat, ale vždy je čas dát si pěstičku s kamarádem, aby se všem dobře pracovalo. Je to hrozně jednoduché a zároveň příjemné, když právě opět vítězí určitá nekonvenčnost a odlehčenost od těžkých politicko-válečných příběhů.
Aguillonská dobrodružství – Liška ryšavá asi nikdy nebude tou nejlepší fantasy knihou, která kdy spatřila světlo světa. Ani nebude v TOP řekněme čtyřech stech. Ve svém oboru ale rozhodně zazáří. Jednoduchá zápletka, jež příjemně a velmi svižně graduje, zajímavé popisy postav i komediální prvek si získají hromady čtenářů. Sexuálnost sice může být u někoho problém, jinde zase příjemné zpestření, nicméně kolem ní se kniha netočí, takže nikomu není bráněno tyto pasáže přeskočit. Autorky z Aguillonských dobrodružství vydaly ještě dvě nezávislá díla, tak doufám, že se k nám také dostanou, protože takové oddychové četby není nikdy dost.
