Ještě před pár lety měl kyberpunkový žánr tendenci se postupně vytrácet z povědomí společnosti. Na nohy jej postavila teprve až modernizace skrze počítačovou hru od polského studia CD Projekt Red. Zatímco žánrové knihy prezentují pokročilé technologie ve futuristických městech, Cyberpunk 2077 pracuje s ústředními tématy v daleko přízemnějším prostředí, které se váže na dnešní sociální svět.
ANNO: Mutationem se v určitém směru navrací do starých kolejí žánru a rekonstruuje kyberpunk tak, jak ho známe z dřívějška – více scifiózní. Řeč je zejména o vznášedlech, velkém výskytu robotů či hologramů. Na druhé straně se ubírá k dnešním lidským zvykům a tendencím (stejně jako 2077), pročež by svým způsobem mohla být pro hráče něčím novým. Přesto se však v různých médiích a na různých herních platformách objevují rozporuplné recenze. Jedni uživatelé hru doporučují osmičkami, druhým by k verdiktu postačilo pět prstů. Pojďme se společně podívat, jak to vidíme my.
Pohlcující ulice neonových měst
Trochu mě zamrzelo, že ANNO: Mutationem hned zpočátku vystřílelo všechny své náboje, během prvních cca 4 hodin vás provedlo čtyřmi těmito městy a po zbytek hrací doby vložilo důvěru v jednorázové bojové lokace, které nemají ani zdaleka takový wow efekt a působí lehce stereotypně. Ne že byste se neustále pohybovali ve stejném prostředí, o tom není řeč ani v nejmenším. Jednou bojujete na špičkách budov nočního města, podruhé bráníte podzemní civilizaci, jindy zase procházíte obrovskou lodí uprostřed moře. Jsou to spíše velmi podobné objekty, které se neustále opakují – žebříky, krabice, skříně, světla atd. Tohle a další budete potkávat všude, ať už tam rostou stromy nebo rezaví železo.
Pokračujte ve vyšlapaných stopách a neztratíte se
Soubojový systém nenadchne, ale ani neurazí
Výše jsem zmiňoval nízkou variabilitu boje, která jde ruku v ruce s malým výběrem nepřátelských jednotek. Působilo to na mě, jako by hra spíše spoléhala na hráčovu zapomnětlivost a střídavě recyklovala jednotky, s kterými jste již v minulosti bojovali. V každém případě se alespoň těch pár nepřátel dá velmi dobře odlišit. Např. v RPG Mist of Noyah jsem se potýkal s naprosto opačným problémem. Zatímco nepřátelé měnili vizuální podobu, jejich bojové mechaniky byly pořád to stejné dokola. A podáte-li to takhle, je na tom ANNO: Mutationem vlastně docela dobře.
Kde soudruzi udělali chybu?
Nuže, tolik k tomu, jak se to s hrou ANNO: Mutationem má a jak vnímám její určitá pozitiva a negativa. V podstatě souhlasím s tvrzením, že v jistých směrech nevyužila svůj plný potenciál a občas zkrátka pocítíte lehké zklamání. Jinak jde ale o dobrý kousek na trhu, který se o vaši zábavu dokáže postarat, zejména pokud nemáte přespřílišné nároky. Na Steamu hru koupíte za 20,99 €.
