Indigo. To slovo slyšel někdy už každý, ale co je to vlastně za barvu? Něco mi říká, že tmavá, a ostatní tím směrem míří taky, super. Ale je to černá, tmavě modrá, tmavě fialová nebo tmavě zelená? Myslím, že modrá, ale jak moc modrá? A i když to vím já, ví to ten, kdo tohle označení pro barvu ve svojí ruce zvolil? To se dozvíte v deskové hře Barvy baví, kterou v září společnými silami v češtině a slovenštině vydaly REXhry a Ludopolis.
Krapet jsme si počkali
Barvy baví jsou titulem, který už má na hřbetu pár křížků. Pod původním názvem Hues & Cues jej v roce 2020 vydalo studio The Op Games, díky němuž se nám dostaly do rukou také tituly, jako je Pošli to dál, Flip 7, Harry Potter: Boj o Bradavice nebo Disney Sorcerer’s Arena: Epické aliance. Autorem hry Barvy baví je Scott Brady (Mňau!, Caution Signs). Titul je určen pro 3–10 hráčů od 8 let a jedna partie jim zabere přibližně 30 minut.
Barvy bez blbinek
Barvy baví jsou párty hrou, která se velice dobře hodí do párty atmosféry. A to i přesto, že při ní nemusíte dělat žádné opičky ani útočit na soupeře kartami. Nečekejte tedy párty hru typu Activity, Chramst! ani Výbušná koťátka. Namísto toho během partie využijete svůj barvocit, kreativitu a odhad soupeřů.
V každém kole se jeden z hráčů stane napovídačem. Ten si vezme kartu, na níž budou čtyři různě barevné čtverečky a u každého z nich souřadnice. Na stole pak před hráči leží obrovská barevná deska, která obsahuje přibližně čtyři stovky různých odstínů, jejichž souřadnice odpovídají souřadnicím na kartě. Napovídač si vybere jednu z barev na svojí kartě a pomocí jednoslovné nápovědy se pokusí co nejvíce hráčům napovědět, co že to bylo za barvu. Ostatní hráči poté umístí jeden svůj ukazatel na odstín, o němž si myslí, že je to ten pravý. Napovídač pak může přijít s dvouslovnou nápovědou, po níž ostatní umístí svůj druhý ukazatel. Vyhodnotí se body podle toho, jak se kdo trefil, a poté hraje další. Celkem jedna partie trvá minimálně tak dlouho, dokud není každý jednou napovídačem, nic vám ale nebrání si ji prodloužit a dát ještě jedno kolečko. Nebo rovnou začít další partii, protože zůstat u jedné je setsakramentsky těžké.
Barvy pro všechny!
Hra má natolik jednoduchá pravidla, že je pochopí opravdu každý: vy, vaše děti, kamarádi, máma, babička, náhodní kolemjdoucí… Je přitom úplně fuk, zda mají hráči zkušenosti s jinými moderními hrami, nebo hráli naposledy člobrdo. Barvy baví mohou bavit opravdu všechny bez rozdílu a jsou skvělou volbou na jakékoliv rodinné nebo přátelské setkání. Zkrátka oddechová aktivita, kterou si můžete užívat půl hodinky nebo klidně celý večer.
Využití na párty velmi pomáhá i obrovský rozptyl počtu hráčů, v němž Barvy baví fungují. Vždy jsem hodně skeptická, když na krabici vidím údaj typu 3–10 hráčů. Jak by hra mohla fungovat dobře ve třech i v deseti? To za mě zvládají maximálně zakreslovačky. Ale párty hry? Vezměte si třeba takový Dixit. To je pro mě skvost mezi párty hrami a titul, kterým jsem hned několik kamarádů dostala k hraní deskovek. Ve verzi Dixit Odyssey je údajně hratelný ve třech i dvanácti hráčích. S tím bych si dovolila nesouhlasit. Ve třech je ta partie příliš jednoduchá a ve dvanácti zcela nepřehledná.
Barvy baví mě ale opravdu baví v celém rozsahu. Ve třech jsou jen lehce upravená pravidla skórování a moc často nevyužijete možnost dát jen jednu nápovědu a na druhou se vykašlat. V plném počtu už jde o zajímavější rozhodování a stále na svůj tah nebudete čekat nijak moc dlouho. Jediné, co je ve větším počtu trochu problematické, je, že ta nejlepší místa se u jednoznačné nápovědy rychle zaplní.
Barvy bodují
Za co vlastně budete během partie sbírat body? Napovídač získává bod za každý ukazatel, který je buď přímo na zvolené barvě, nebo se jí dotýká (i diagonálně, celkem tedy máte devět polí, na která se vám hodí, když soupeři umístí své ukazatele).
Pro hádající je to o ždibec složitější, stále ale nejde o bodování, na něž byste si museli vzít kalkulačku. Trefíte-li se zcela přesně, získáte tři body. Pokud se dotýkáte (opět i diagonálně) toho správného místa, obdržíte body dva. A pokud se dotýkáte polí, která se dotýkají toho určeného kartou, získáte jeden bod. Nemusíte přitom nic složitě odhadovat. Tvůrci totiž do hry přidali jednoduchou papírovou ohrádku, která vám přesně ukazuje, která pole jsou za dva body a která za jeden. Jen tu hodnotu přesného umístění si musíte pamatovat. Ohrádka je tak dalším skvělým prvkem, který dělá Barvy baví natolik přístupnou hrou.
Barvy neladí
Je to tak, herně jsem ze hry nadšená a slaví úspěch s každým, na koho ji vytáhnu. Má ale pro mě velký problém, který v konečném důsledku snižuje moje hodnocení a vlastně i zážitek z hraní. Nevím, zda je to problém jen mojí kopie nebo celého českého, či snad celosvětového tisku, ale… barvy na kartách neodpovídají barvám na herní desce. Vlastně téměř na žádné kartě, ale asi nejhůř to jde vidět na kartě s B2, která odpovídá na desce poli B1 (blízko, ale rozdíl pro bodování to je) a především kartě E29, která je prostě špatně. Na kartě je barva fialová, přibližně vypadá jako pole na desce B30, a to už je prostě moc daleko od té tmavě modré, která to měla být správně.
Při první partii nás tento produkční nedostatek dost překvapil, když moji perfektní nápovědu „čerstvý bobek“ jeden soupeř určil správně jako B2, ale ta barva na kartě, na kterou jsem se dívala, byla prostě B1, což zvolil jiný soupeř. Řeknete si, o nic nejde, rozdíl jednoho bodu… jenže u hry, která je o barvách, bych čekala, že ty barvy budou prostě odpovídat. Takto musíme koukat vždy ne na kartu, ale na společnou desku a všímaví soupeři pak celkem jasně vidí, kterým směrem se koukáte. Když poté dáte nápovědu „růže“, ti, kdo na vás koukali, přesně ví, že mají mířit k růžové, kdežto většina lidí by skrze růži zvolila spíše červenou.
Druhý produkční nedostatek, který mi ale zdaleka nekazí zážitek tak, jako ten první, je, že ohrádka se poměrně snadno rozpadne. Stačí ji chytit za špatnou stranu a můžete skládat znovu. To bych ale hře snadno odpustila. S těmi neladícími barvami už je to horší. Pokud se ale dokážete smířit s koukáním na společnou desku (a nebolí vás z těch 400 barviček hlava), Barvy baví se vám odmění spoustou zábavy.
Barvy baví jsou velmi dobrá párty hra, v níž každý hraje sám za sebe, nemusí dělat žádné opičky, není bláznivá ani v reálném čase a přitom funguje skvěle na párty nebo i poklidnější setkání přátel či rodiny. V každém tahu se jeden hráč snaží co nejvíce lidem jedno- a dvouslovnou nápovědou pomoci určit, který z bezmála čtyř stovek odstínů má na kartě, a ostatní hádají. Jednoduchá pravidla, intuitivní skórování, které odměňuje i tipy „blízko“, minimální prostoje a velký rozsah počtu hráčů se snoubí do titulu, který musí potěšit každého. Barvy baví jsou tak titulem, který bych díky jeho přístupnosti a chytré hratelnosti směle hodnotila o celý stupeň víc, nebýt produkčních nedostatků, které mi trochu kazí zážitek z hraní. Jdou ale naštěstí obejít a pak si můžete Barvy baví skvěle užít.
