Baba Jaga není jen nejmodernější přezdívka Johna Wicka, ale jedna z největších mytologických legend slovanských pověstí. Jedná se o starou ženu žijící v horách či hlubokých lesích, kde má postavenou chaloupku a pomocí černé magie s podivnými zvířaty loví malé děti. Mohli jsme vidět spoustu jejích podob, ať v pohádce o Jeníčkovi a Mařence, nebo její slavné ztvárnění v Mrazíkovi. Polské vývojářské studio The Parasight se rozhodlo dát této postavě nový kabát a vytvořilo hru Blacktail.
Malá schizofrenní holčička ztracená v lese
Tímto popiskem by se dal pravděpodobně začít příběh, který vás v Blacktail čeká. Dívka jménem Jaga trpí panickou hrůzou z toho, že by kdokoliv mohl spatřit její tvář, jelikož se cítí být zohavená. Proto nosí na svém obličeji masku. Ani to jí nebrání běhat po lese a zápasit se vzpomínkami, jež jí našeptává hlas v hlavě. Jaga navíc trpí menší amnézií a pamatuje si jen, jak se svými přáteli a sestrou běhala v lese, když z nějakého důvodu ztratila je a s tím i své vzpomínky. Naštěstí k hledání není sama, pomáhají jí dva hlasy v její hlavě. Jeden je samozřejmě její, jemný, nevinný holčičí, přesto znějící moudře. Druhý nepoznává, je to cizí hlas nějaké ženy, jenž Jagu ponižuje, a přesto jí pomáhá sarkastickými poznámkami v cestě kupředu. Onen neznámý hlas vychází ze samotné hrdinky, z nějaké její „podstaty“, a ačkoliv je sama zmatená, poslouchá jej.T
ím pádem není nic lepšího než si připravit luk, obalit si ruce látkou a vydat se za dobrodružstvím, nehledě na okolní situaci. Sympatická, ačkoliv lehce otřelá zápletka v titulu perfektně funguje a rozklíčovávání příběhu i objevování tajů minulosti je velmi uhrančivé.
Survival a lehký horor z prvního pohledu
Hlavní část hry spočívá v tom, že běháte po otevřeném světě, sbíráte vše, na co přijdete, a následně pomocí sesbíraných materiálů vylepšujete Jažiny schopnosti. Nejzákladnější je toulec na šípy. Těch má hrdinka ze začátku pouze devět a neuvěříte, jak rychle je dokážete do nepřátel vystřílet. Na stranu druhou, výroba je okamžitá, klidně i uprostřed boje. Stačí rychle překlikat a vyrobíte si ihned celý toulec znovu. Jen je možné, že vás během toho zabijí, případně vám vezmou podstatnou část životů. To je na craftingu asi i to nejhorší, stále se občas zasekne. Tudíž v moment, kdy vám dojdou šípy a chcete rychle vytvořit nové, je kvůli pohybu kamery nedokážete naklikat a zabije vás tvoreček, do kterého stačí poslat jeden šíp.
Ony potvory, jež vás v soubojích čekají, jsou hororově podané pohádkové bytosti. Houba vypadající jako kobra, medový drak se zlatými křídly střílející ze svého včelího zadku meteority, černí leprikóni s kopím, lidožravé rostliny nebo manoví slimáci. Všichni jsou upravení ne jako pohádkové bytosti, ale přesně takto bych je viděl v hororu – jako lehce odpudivé a děsivé tvory, s nimiž si není radno vůbec nic zahrávat. Horor je prvek, na nějž Blacktail sází, ale ne ve stejné podobě jako většina titulů. Je zde uchopen jako originální pohádky bratří Grimmů, tedy jako příběh pro dospělé, z nějž má jít strach a který má zároveň pobavit i přiblížit divákovi podstatu legendy baby Jagy.
Hra je vytvořena z prvního pohledu. Nevidíte dívčinu podobu, pouze co je před vámi, především ruce držící luk. Osobně nejsem fanouškem prvního pohledu, ve Skyrimu ho nepoužívám, a hned jak Resident Evil Village udělal třetí osobu, používal jsem jen ten. K tomuto titulu má jednu jedinou výhodu, a to díky zbrani. Kdyby nebyl Jažinou hlavní zbraní luk, ale cokoliv jiného, byl by tento pohled zbytečný. Zde je však funkční a plní přímo poslání, jaké mu dali tvůrci.
Blacktail ukáže i kouzla
Co by to bylo za kouzelnický příběh, kdyby hlavní postava jenom střílela z luku. Jaga samozřejmě umí i čarovat. Na své ruce má dřevěnou rukavici, pomocí níž ovládá pár základních triků, které postupně vylepšuje podle toho, jak jí to mana dovolí. Nejčastěji používaným u mě byla kombinace šípu s přidáním „magie“, aby vznikla menší tlaková vlna. Zní to hloupě, ale když na vás běží dvacet leprikónů, tenhle trik oceníte. Nejzábavnějším kouzlem je rozhodně „košťácké“ lákadlo. Jaga před sebe zabodne magické koště, jež láká okolní příšery, což jí dá čas buď na jejich zastřelení, případně na útěk, a věřte mi, že jestli během přípravy hry zvolíte špatně, budete muset utíkat.
Jedna z prvotních voleb, ještě než proniknete do příběhu, je volba obtížnosti. Můžete zvolit Adventure nebo Story mode. Ač to vypadá, že by mezi sebou neměly mít velký rozdíl, opak je pravdou. Story mode je jednoduchá záležitost, při níž proběhnete celou hrou a užijete si dramatický příběh. Adventure mode je šílenost, u níž jsem litoval, že jsem pustil. Největší rozdíl lze spatřit v soubojích, kdy Blacktail z ničeho nic nabere až soulsový nádech a neuvěřitelně jsem se zapotil i přes primitivní ovládání.
Jedinou zbraní, již skutečně Jaga má, je luk a míří se s ním jednoduše pomocí myši. Jenomže zamířit a trefit nepřítele je místy až nadlidský úkol. Pokud to srovnám se Skyrimem, jedná se prakticky o totožné ovládání: zamířit, vystřelit. Když se natahuje luk déle, přijde silnější střela. Jaga má v počátcích hry extrémně pomalé natahování tětivy, a když vás zabíjí pidižvíci, kteří se rojí kolem vás, je to frustrující. Hrdinka totiž nevydrží nic a padne na zadek dřív, než se může zdát.
Stále nevím, jak funguje ukládání
Blacktail má velmi podivný systém ukládání hry. Jedinou možností, jak ze hry odejít, je kliknout na uložit a odejít. Nezačnete ale nikdy na stejném místě, jako jste hru opustili. Vždy začnete u záchytných bodů, což jsou kočky rychlého cestování. Jednoduše, přijdete ke kočce a ta vás teleportuje na jiné místo, povětšinou k chýši, kde na vás čeká kouzelnický kotlík. Nicméně je to nesmysl a hrozná ztráta času, hlavně když se poté musíte dostat na pozici, kde jste hru skutečně zanechali. Automatické ukládání, jež má titul přednastavené, je taktéž nefunkční, aktivuje se jen před velkými postupy v příběhu. Kupříkladu jsem hodinu času strávil sběrem kytek, jídla, dřeva či peří, bohužel mě zabil nadržený čmelák letící kolem a já automaticky ztratil hodinu postupu. Zbytečně.
Hra boduje v grafickém podání. Obrovská přehlednost a barvy, jimiž titul disponuje, uhranou každého hráče. Jde vidět, že se tvůrci soustředili na jednotlivá místa, aby vše do sebe zapadalo a nic se nevyrušovalo. Je skvělé se dívat Jažinýma očima na dění kolem, protože je stále co objevovat a prozkoumávat. Nehledě tedy na kouzelné bytosti, ať už ty přátelské, nebo zlé. Vizuál má Blacktail dokonalý, a i ti, již by jej chtěli kritizovat, budou chybu hledat skutečně dlouho.Ještě snad o trošku lepší než grafika je dabing a soundtrack. Dabing je bezchybný.
Hlasy, které ve hře uslyšíte, plní přesně svou úlohu a více vás zapojí do probíhajícího příběhu. Drama, horor, humor, sarkasmus, perfektně namluvené. Pak je tu ten soundtrack. Já povětšinou nejsem fanoušek vokálů, děsí mě. Blacktail ale přesně věděl, jak si s nimi vyhrát. Dramatické, hluboké, napínající, perfektní. Zvuk, jaký vás v lese obklopuje, je až přirozený a s vizuálem utvořily ohromnou dvojku, co vám nedá spát.
Kdyby Blacktail neměl pár technických chyb v hratelnosti, byla by to skvostná hra, jíž vůbec nic nechybí. Skvělý soundtrack, parádní vizuál a úžasný příběh, díky němuž se baba Jaga stane jednou z vašich nejoblíbenějších fantasy postav, vystřeluje počin mezi největší překvapení loňského roku. Až mě mrzí, že jsem jej nehrál dříve, než jsem dal dohromady svoji TOP 5. Navíc obsahuje českou lokalizaci, což pomůže především těm, kteří neholdují cizím jazykům. Připravte se tak na výpravu po kouzelném lese a zamyslete se nad tím, s kým tam vyrážíte, protože baba Jaga z Blacktail vás okouzlí.
