Bulánci: Speciální jednotky – recenze

Sdílet
Sdílet
Sdílet

Nastává Druhá polštářová válka (a pokud nevíte, oč jde, honem si stáhněte původní Bulánky, ať si doplníte vzdělání) a veškeré polštářstvo táhne do boje. Zatímco řadoví vojáci se již dávno chopili zbraně a čekají na nepřítele, velitelé si z nich vybírají ty nejschopnější a sestavují jednotky, které se vyznamenají na bitevním poli. Vítěz ale samozřejmě může být jen jeden.
Hra Bulánci: Speciální jednotky je (spolu se sbírkou bulánčí poezie) jednou z odměn, které SleepTeam přichystal podporovatelům kampaně pro zafinancování nových Bulánků. Čekání na tento remake si tak můžete zpříjemnit s přáteli několika partiemi karetní hry, tematicky hrané třeba na posteli.

Přípravy na bitvu

Před každého hráče se na začátku kola rozdají čtyři karty do čtverce rubem nahoru, které představují jeho bojovou jednotku. Ze zbylých karet se vytvoří dobírací balíček a jedna se položí vedle jako základ balíčku odkládacího. Následně se hráči podívají na dvě karty ze své jednotky, ty blíže k sobě, a zapamatují si je, než je vrátí na stůl opět rubem vzhůru. Začíná hráč, který se toho dne probudil poslední.
Na začátku kola se hráč podívá na horní kartu odkládacího balíčku, a pokud chce (tedy pokud má tento nový příchozí dobrou bodovou hodnotu), může si ji přidat do své jednotky. Jinak si líže z dobíracího balíčku, ale pokud se mu nelíbí ani tato karta, už se nemůže vrátit k té z odkládacího. Následně si hráč buď kartu zařadí do své jednotky (tím, že ji vymění za jednu z vyložených, kterou zahodí na odkládací balíček), anebo ji odloží na odkládací balíček a otočí jednu ze svých karet lícem vzhůru. Následně je na řadě člověk po jeho levici.
Jakmile poslední hráč otočí svou čtvrtou kartu, kolo končí a přejde se k bodování.

Konečné zúčtování

Základ je jednoduchý, číslo v rohu každé karty představuje její bodovou hodnotu. Výsledné skóre tedy tvoří jejich součet, avšak přicházejí na řadu ještě dodatečná pravidla.
Uplatní se například karta diplomata – ta má sama o sobě hodnotu nula, ale dva diplomati způsobí, že se celková hodnota jednotky násobí dvěma. Postupka, tedy čtyři karty s po sobě jdoucími čísly, zase přidává dalších osm bodů k jejich součtu.
Pokud má někdo v jednotce dva stejné vojáky, počítají se za tři, a bodová hodnota karty se tedy vynásobí třemi. Tři stejní vojáci se počítají jako čtyři. Čtyři stejní vojáci znamenají automatickou výhru a zisk dvou knoflíků; pokud se toto povede více hráčům, vyhrává ten s nejvyšší hodnotou. Výhra jen pomocí vyššího celkového součtu přináší jeden knoflík, případná remíza znamená, že bod nedostane nikdo. Hraje se do pěti bodů, případně dle dohody mezi hráči.

Něco málo k strategii

Základním kartami je sedm sad vojáků po čtyřech, v hodnotách 0–6. Kromě nich se objevují další, červené karty.
První z nich je mina – mina vyložená v hráčově jednotce automaticky znamená prohru. Pokud je tedy v bližších dvou kartách a hráč o ní ví, měl by se jí zbavit co nejrychleji. Dále se může objevit duch, který zbyl po mrtvém vojákovi. Duch nedělá nic, pouze zabírá místo v jednotce a nepřináší žádné body. Poslední červenou kartou je nepřítel, ten ubírá z celkového součtu dva body. Stejně jako u miny platí, že tyto vetřelce bude nejlepší okamžitě vyměnit.
Ve hře jsou také dvě bonusová pravidla pro pokročilé hráče. Prvním je, že karta minéra (vojáka s hodnotou 3) ochrání hráče před účinkem miny. Druhé pak umožňuje na konci kola oživit ducha, tedy nahradit jej náhodnou kartou z balíčku. Pravidla sice tvrdí, že toto je nepovinná záležitost, ale základní hra není náročná na pochopení, takže není důvod si ji takto ochudit.
Přítomnost červených karet znamená, že horní polovina vaší jednotky je potenciálně nebezpečná. Zariskujete a budete spoléhat na štěstí, anebo raději opatrně vyměníte všechno neznámé? Karet je ve hře poměrně málo, a tak je někteří profesionálové mohou zkusit i počítat. To není zakázáno.

Týmová práce

Pokud se vám nechce hrát pouze proti sobě, k dispozici je také režim kooperace. V něm si náhodně vylosujete postavu padoucha, kterého musíte společně porazit. Tento nepřítel má obvykle sílu v dvojciferných hodnotách a přináší vlastní pravidlo upravující sílu některých karet nebo podmínky vítězství. Hra probíhá podobně jako v základní variantě, jen se konečné skóre hráčovy jednotky porovnává s hodnotou nepřítele a může být upraveno zmíněným pravidlem. Zvítězit takto musí všichni hráči (při hře ve čtyřech pak alespoň tři).
Jako tomu u podobných zábav bývá, ani zde si nesmíte navzájem prozrazovat, co máte za karty, což prověří vaše schopnosti odhadu a telepatie. Zamrzí ovšem, že z původní hry se objeví pouze myš, bulánčí upíři (/zombie) nebo zelená příšera z úrovně V zajetí 8-bitu chybí.

Úskalí adaptace

Při pokusném hraní se opakovala výtka, že hra vůbec neodpovídá duchu předlohy; Bulánky si všichni pamatují jako akční řežbu všichni proti všem, k čemuž by mnohem lépe sedělo něco podobného hře BANG! Až takový extrém snad není nutný, ale stejně je zvláštní, že ve hře chybí způsob (kromě cíleného braní/odhazování karet), jak přímo ovlivňovat ostatní hráče. Každý si tak jede sám za sebe, přičemž až příliš velkou roli v této individuální zábavě má náhoda.
Jak řekl Petr Čáslava při své přednášce na letošním Crweconu, úspěšná karetní/desková adaptace je ta, která typické prvky předlohy vhodně přenese do nového média, aby zachovala původní dojem. Bulánci: Speciální jednotky však místo všeobecné bitky nabídnou spíše takový očesaný poker, v němž místy ani vy sami nevíte, na co vlastně sázíte. Z tohoto srovnání vychází o něco lépe kooperativní režim, který alespoň přidává nové cíle a nutí vás více počítat s kartami ostatních.

Povedená krabička, ale ten obsah…

Zpracování hry je poměrně rozporuplné. Vzhled karet se drží nového barevného kresleného stylu, se kterým jsem osobně neměl problém, ale někteří dávali přednost tomu původnímu. Ať už si však myslíte o výtvarném pojetí cokoliv, samotné karty jsou sympaticky provedené.
Naproti tomu body vítězství s natištěnými knoflíky působí velice nenápaditě. Papírová kolečka jsou už takový zažitý standard, a přitom stejně elegantní (a v rámci možností i ekonomické) řešení by bylo jednoduše použít plastové knoflíky z galanterie.
Krabice je poloprázdná, zabírá ji pouze poměrně tenký balíček karet, uzavíratelný plastový sáček s body a český/slovenský návod, který tak nějak balancuje na dělicí přepážce. Při přenášení proto celé balení nehezky rachtá a obsah si v něm poletuje, jak chce.
GP uvozovky

Bulánci: Speciální jednotky vás nechají poskládat si svou vlastní bojovou jednotku a sbírat body, abyste se stali pány bojiště. Kromě verze všichni proti všem se vám nabízí také možnost kooperace, která osvěžuje hratelnost a docela dobře bojuje proti stereotypu. Pokud jste skalní fanoušci Bulánků, pár partií – ať už spolu, nebo proti sobě – si rádi střihnete, jinak ale bude asi lepší sáhnout po jiné hře.

Klady

karetní verze pro milovníky Bulánků
možnost kooperativní hry
sympatické provedení karet

Zápory

papírové knoflíky
nepovedené balení
nový kreslený styl se nebude líbit všem
minimální možnost ovlivňovat tahy ostatních
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn