Žijeme ve zlatém věku karetních her. Žijeme ve zlatém věku roguelike her. A také ve zlatém věku složitých i jednoduchých her. Každý týden se objeví nový klon Slay the Spire a je stále těžší najít něco, co by vyčnívalo.
Ticho. Vzduch v doju je tak nehybný, že slyším tlukot vlastního srdce. Proti mně stojí můj soupeř, jeho postoj je zrcadlem mého. Oba svíráme rukojeť katany, oba čekáme. Ne na povel, ne na signál, ale na ten nepatrný zlomek sekundy, kdy se v jeho obraně objeví trhlina, na ten jediný okamžik, který rozhodne o všem.
Když se o této hře začalo mluvit, přiznám se, že jsem ji původně bral spíše s rezervou. Další malý projekt, co se tváří jako soulslike. Jenomže jsem si vzpomněl, že jsem hrál Tale of Immortal, a do té hry se zamiloval.
Někdy nepotřebujete fotorealistickou grafiku, orchestrální soundtrack a příběh na padesát hodin. Někdy si prostě chcete jen na chvíli sednout a vyčistit hlavu u něčeho naprosto jednoduchého.
Občas narazíte na hru, která je jako droga. Víte, že má své mouchy, víte, že byste možná měli dělat něco produktivnějšího, ale prostě nemůžete přestat. A přesně takový je Nigate Tale.
Miluju taktická RPG. Je v tom něco krásného, když pečlivě plánujete každý tah, posouváte své pixelové panáčky po šachovnici a nakonec dokonale vymetete bojiště. Je to žánr pro přemýšlivé hráče.
Žijeme ve světě herních fantazií. Jsme vesmírní mariňáci, mocní mágové, elitní zabijáci. A pak je tu INFRA, hra, která vás postaví do role stavebního inženýra. Ne, to není vtip. Jmenujete se Mark, vaší jedinou zbraní je foťák a vaším úkolem je inspekce chátrající městské infrastruktury.
Ve světě her, kde se to jen hemží klony Vampire Survivors, je stále těžší přijít s něčím originálním. Většinou to skončí jen jinou grafikou a stejnou hratelností. A pak přijede Choo Choo Survivor a s hlasitým zahoukáním všechna pravidla vykolejí.
V Gunbot Diplomacy se ocitáte v novém postapokalyptickém světě, kde se přežití rovná ovládnutí bitevní arény skrze inteligentní konstrukci vlastního bojového robota. První kontakt s prostředím působí svižně, přímočaře, a přitom překvapivě promyšleně.
Jestliže vás přitahují survival horory s atmosférou beznaděje a zvráceného experimentu, Gore Doctor vás přivítá s otevřenou náručí. Od samého začátku je zřejmé, že se ocitáte v prostředí, které bylo kdysi nemocnicí, ale nyní připomíná místo hrůzy a sadismu.
Někdy narazíte na hru, která je jako umělecké dílo. Je nádherná, má duši, chytne vás za srdce a vy na ni chcete myslet ještě dlouho po dohrání. A někdy narazíte na hru, která vás tak frustruje svými designovými rozhodnutími, že máte chuť prohodit ovladač oknem.
Dnešní titul není hrou v tradičním slova smyslu, ale spíše interaktivním audiovizuálním zážitkem na pomezí aplikace a relaxačního videa. Jeho primárním a neskrývaným cílem je nabídnout útočiště před stresem každodenního života a poskytnout prostor pro zpomalení, meditaci nebo soustředěnou práci.
