O Doomu už jsme si řekli své. Je na čase podívat se na zoubek ještě dvěma kouskům, které si rozhodně nemůžeme dovolit opomenout. Ti bystřejší z vás už jistě vědí. Řeč je o dvou volných pokračováních druhého dílu – Final Doom a Doom 64. Doporučujeme se nejdříve podívat na náš článek o počátku této legendární série, který najdete níže, a až poté si doplnit informace zde.
DOOM & DOOM II – zlato devadesátek
Jak už bylo zmíněno v předešlém článku, Doom II: Hell on Earth měl u fanoušků velký úspěch. Druhý díl nám přinesl více obsahu a to bylo přesně to, po čem jsme toužili – více brutálního masakru démonů z pekla. Nebyli by to správní doomaři, kdyby nechtěli víc! Proto jsme se brzy dočkali rozšíření série o dva samostatně spustitelné „datadisky“, které přímo navazují na předešlé díly. Ke spuštění tedy nepotřebujete vlastnit Doom II.
Final DOOM
Final Doom spatřil světlo světa roku 1996. Ne však jako dílo id Software, které tentokrát na vývoj pouze dohlíželo a fungovalo spíše jako konzultant. Výsledný produkt také zalicencovalo svým jménem. Za zrodem skvostu Final Doom stojí skupina TeamTNT. Nečekejte žádné velké změny. Podobně jako nenajdete moc velké rozdíly mezi Doom a Doom II, nenajdete je ani tady. Final Doom totiž nepřináší nic přelomového, ale těží z již vyzkoušených a hráči milovaných mechanik ze dvojky.
Inspirace předešlými díly je hodně znát. Vizuál vypadá prakticky totožně, jen textury jsou vyhlazenější. Najdete tu staré dobré známé nepřátele, jako je všemi milovaný i nenáviděný Cacodemon dále Revenant, Mancubus, Arachnotron, Imp, Hell Knight a spoustu dalších. A co arzenál? Nebojte se, ani tady nenarazíte na změnu. Dvouhlavňová brokovnice, motorová pila, pistole, plasma gun a nesmí chybět ani BFG 9000. Hra se skládá ze dvou obsáhlých částí po 32 úrovních – TNT: Evilution a The Plutonia Experiment. První z nich se pyšní novým soundtrackem. V té druhé zazní klasika z předešlých dílů.
V hlavní roli tentokrát Jupiter
Změna nastává až v lokaci našeho příběhu, který ani tady není moc obsáhlý. Neocitáme se ani na Marsu, ani na Zemi… naše cesty nyní vedou na jeden z měsíců Jupitera, na Io. Zápletka zmiňuje experimenty s teleportacemi, ale novinkou je pekelná vesmírná loď, kterou si lidé sami nevědomky vpustí na základnu. Ve druhé části je otevřeno dokonce sedm pekelných bran, z nichž jednu se nepovede včas uzavřít a démonská invaze začíná nanovo. Bezejmenný mariňák má opět spoustu práce, aby pobil všechny démony a zachránil situaci. Nutno ještě zmínit, že Final Doom vyšel jak pro PC, tak pro Playstation. Ovšem verze pro PS byla dost zjednodušena.
Zdroj: igdb.com
DOOM 64
O necelý rok později (1997) bylo vydáno druhé rozšíření s názvem Doom 64. Tentokrát za vývojem stálo Midway Games. Stejně jako tomu bylo u předešlého příkladu zde id Software figurovalo pouze jako dohled a konzultant. Proč Doom 64? Jednalo se bohužel o verzi hry pouze pro Nintendo 64. Srdce fanoušků, kteří Nintendo nevlastnili, tak zasáhla velká rána. Museli si počkat celých dvacet tři let (do roku 2020), než se Doom 64 dostal i na jiné platformy.
Novota se vyplatila
Věřte, že Dooma 64 si už rozhodně nespletete s žádnými jinými díly. Vizuální podoba je jiná, ale přesto se stále drží konceptu a stylu klasického Dooma. To samé platí pro nepřátele a zbraně. Ve hře sice nenajdete úplně všechny démony, na které jste byli dosud zvyklí, ale většina zde zastoupena je a pár kousků je zcela nových. Démoni mají novou podobu, ale pořád je lze poznat. U zbraní platí to samé. Ty taktéž dostaly nový vzhled a dokonce nové zvukové efekty. Novinkou je démonická zbraň Unmaker.
Nový nepřítel
Budete se tomu možná divit, ale v tomto případě nejde o nepovedené pokusy teleportačního zařízení, které by otevřely brány pekel. Tentokrát se do hry dostává jakási záhadná bytost, jenž na opuštěných základnách UAC dokáže přežít silnou radiaci a oživuje mrtvé zaměstnance i démony, které jsme už jednou zlikvidovali. Náš neznámý mariňák nemá zkrátka nikdy klid. Protože je jako jediný schopen tuto bytost zabít, je vyslán s úkolem ji najít a sprovodit její existenci ze světa. Démony je ale nalákán do pekla, kde je tato bytost nazývána Mother Demon. Poté, co ji zabije, zůstává v pekle jako pojistka toho, že peklo už nikdy nebude představovat hrozbu pro lidskou rasu.
Doom 64 se mi hrál o dost příjemněji než Final Doom. Pohyb se dá lépe kontrolovat, úrovně jsou poskládány tak, že se v nich neztrácíte. Hra je díky tomu krásně plynulá a odsýpá. Nová grafika prostředí, enemáků i zbraní je jakýmsi osvěžením série.
