Řekněme si to hned ze začátku narovinu a pěkně zostra: Doom je nostalgie, nervy v kýblu, klasika, legenda, brutální kosení démonů. Další synonyma spojovaná s tímto titulem už snad není třeba jmenovat, nebo bychom tu byli ještě zítra. K této legendární klasice přičichl snad každý správný gamer devadesátek. V roce 1993 jsme se dočkali prvního dílu série Doom od společnosti id Software, o rok později vyšel druhý díl Doom II : Hell on Earth (volná pokračování Final Doom z roku 1996 a Doom 64 z roku 1997) a osm let na to Doom 3. V této retro recenzi si zavzpomínáme na staré dobré časy, kdy ještě hry nebyly pod takovým společenským drobnohledem a řezat démony motorovkou bylo v pořádku.
DOOM
Doom je akční first-person shooter hra a jedná se o první hráčský 3D počin tohoto žánru vůbec. Vývojáři se nebáli odvázat a nasekali do Dooma textury podlah a stropů, víceúrovňové mapy, 2D objekty jako stromy, louče, sloupy apod., které se otáčí stejně jako hráč. Tyto a další vychytávky způsobily, že se Doom stal matricí pro další FPS hry, kterým se přezdívalo „doomovky“.
Zrod legendy
Nám se do rukou dostal The Ultimate Doom (1995), který je aktualizovanou verzí původního dílu Doom z roku 1993. Oproti originálu nám přinesl navíc čtvrtou kapitolu jménem „Thy Flesh Consumed“. Hrajete za elitního mariňáka, který se na Marsu ocitl vlastně za trest, když neuposlechl rozkaz svého velitele a odmítl postřílet civilisty. Nic takového ale na začátku nečekejte. Začínáte rovnou „vhozením“ na Mars. Bez jakéhokoli nastínění příběhu, kterého tu je vlastně dost pomálu. Jedinou vaší starostí je vymlátit všechny démony, kteří vám stojí v cestě. Musíte projít jednotlivé úrovně tak, abyste se dostali živí a zdraví dál, tedy aspoň živí.
Budete muset hledat správnou cestu v často dost spletitých labyrintech, manipulovat s pákami, hledat barevné klíče/karty pro odemčení další části mapy a samozřejmě zabíjet démony všemožných velikostí. Úrovně mají i své secret místnosti, ve kterých můžete najít všelijaká vylepšení, power-upy, orby, nové zbraně, armor, léčení, munici atd. Zkrátka vybavení, které vám pomůže s lehčím a hladším průchodem úrovní. Věřte, že se to vždy hodí, protože jakmile zemřete, přijdete o všechny nalezené zbraně a začínáte zase jen s pistolí a pěstmi. Aby toho nebylo málo, celou úroveň si zopakujete od začátku, pokud jste si svůj postup neuložili. Umírat v Doomovi se zkrátka nevyplácí. Na konci kapitoly se střetnete s bossem. Mimo singleplayeru zde najdete i online multiplayer, ze kterého ovšem tolik odvázaní nebudete.
Doom a dnešní hráči
Z pohledu dnešního hráče lze očekávat, že mladší sáhnou spíše po novějších titulech (Doom 2016 nebo Doom Eternal) nejen kvůli spíše modernější grafice, příběhu, delší hratelné době, ale nejspíš i kvůli ovládání. Doom se ovládá podstatně hůř než akční hry dnešní doby. Spoustě nováčků bude asi nějakou tu chvíli trvat, než si zvyknou, že zde nejde skákat, nemůžete se ani rozhlížet nahoru či dolů a neobvyklý „klouzavý“ pohyb občas těžko brzdíte. Navíc v Doomovi se životy ani armor automaticky neobnovují, takže musíte dávat velký pozor jak na zdraví, tak na to, kam zrovna šlapete. I obyčejná kyselina a láva berou víc, než byste čekali. Na druhou stranu, se spuštěním na svých moderních strojích nebudete mít žádné problémy.
Peklo na Zemi
Po raketovém startu prvního dílu na sebe DOOM II nenechal dlouho čekat, a tak nám bylo naservírováno už za rok další pokračování. Doom II: Hell on Earth relativně lehce zaměníte s prvním dílem, protože vizuálně se hra neposunula o moc dál. Zřejmě v důsledku použití stejného enginu, který zajistil rychlý vývoj. Vývojáři zkrátka neměli potřebu měnit něco, co fungovalo skvěle. Co se ale posunulo k lepšímu, je délka hratelnosti. Už zde nenajdete jednotlivé kapitoly, ale jednolitou kampaň se spoustou úrovní, které jsou rozsáhlejší a zapeklitější. Jestli jste se ztráceli v prvním díle, tady zažijete to pravé peklo. Spletitá bludiště a hordy nepřátel, valící se na vás ze všech stran… to je přesně to, co jsme chtěli. Proto nijak zvlášť nezamrzí, že druhý díl vypadá skoro stejně. Z Marsu se tentokrát přesouváte na Zemi, kde se snažíte překazit invazi démonů. Na démonech se rozhodně nešetřilo a mezi novými kousky najdete ikony jako je Arachnotron, Revenant, Arch-vile, Mancubus aj. Přidejte ještě dvouhlavňovou brokovnici a máte zábavu na desítky hodin.
Doom II se těšil větší oblibě zejména kvůli rozšířenějšímu obsahu, novým zbraním a démonům, lokální kooperaci a celkově větší náročnosti, takže přežít až do konce byla pořádná výzva. Fanoušci zkrátka chtěli větší dávku brutální akce a tu také dostali. Že zde opět není moc příběhu… to není žádné mínus. Abyste si hru Doom II užili, žádný příběh nepotřebujete.
