GRID Legends – návrat pošramocené legendy?

Sdílet
Sdílet
Sdílet

Když mi v roce 2019 přistál na monitoru počítače nový díl ze závodní série GRID, který byl kompletním restartem celé série, tak nějak jsem v duchu doufal, že se po nepříliš povedeném třetím díle GRID: Autosport konečně dočkám návratu k absolutním kořenům. Z nejnovějšího dílu se však vyklubal vesměs pouze průměrný počin, který spíše než zábavu nabídl nudné a neustále se opakující závody na velmi malém počtu okruhů, jež po čase bezpochyby přestaly bavit i toho nejtrpělivějšího virtuálního závodníka. Z GRIDU (2019) jsem tak byl v celkovém součtu docela zklamaný, a kromě revolučního systému Nemesis a především skvělého arkádového jízdního modelu, kterým je ale tato série od Codemasters dlouhá léta známá, nebylo nic, co by mě na nejnovějším dílu nějak extra nadchlo a bavilo. Sice jsem GRID (2019) dohrál až do konce, avšak trvalo to zatraceně dlouho a zanechalo to ve mně pochybnost, zda se někdy ještě kvalitního GRIDU dočkáme.

Naděje přišla o dva roky později v podobě oznámení GRID Legends, na které již Codemasters pracovalo a stále pracuje pod záštitou EA. Sice jsem měl v začátcích docela pochybnosti, zda nové pokračování nepřinese některé nehezké prvky, kterými je Electronic Arts známé, ale v duchu jsem si tak nějak říkal, „Je to přece Codemasters“, a ti, když chtějí, ze sebe dokáží vymačkat skutečné maximum, což dokazuje například jejich nedávný výtvor v podobě F1 2021. Navíc vývojáři sami slíbili, že přinesou to nejlepší z celé dosavadní historie série a titul bude tím pravým návratem, po kterém fanoušci tak dlouho volali. Konečně přišel ten den, kdy mohu říci, zda se GRID Legends opravdu povedl tak, jak nám bylo slíbeno, a dokázal si napravit pošramocenou reputaci z posledních let. Pojďte se tedy společně s námi ponořit do světa virtuálního závodění. Naše recenze na GRID Legends je tady!

Příběhový režim? No proč ne

Novinkou a možná také i tím největším lákadlem nového GRID Legends je příběhový režim, který vypráví dramatickou i docela zajímavou story o závodníkovi s číslem 22 a jeho rivalech. Osobně nejsem moc zastánce příběhu v jakékoliv závodní hře, tudíž jsem mu nijak zvlášť nevěnoval pozornost ani zde a ve výsledku jsem od toho ani moc nečekal. GRID Legends mi ovšem ukázal, že to byla chyba, a příběhový režim je v tomto případě zpracovaný na jedničku. Vyprávění pomocí reálných herců ve formě hraného dokumentu vypadá skvěle, a to nejen díky zajímavému příběhu, který tu kvůli spoilerům nebudu rozepisovat, ale především díky kvalitní práci samotných herců. Zpracování vypadá, jako by bylo částečně inspirováno dokumentárním seriálem Formula 1: Drive to Survive od Netflixu, takže bych se vůbec nedivil, kdyby v tomto seriálu hledali skutečně tvůrci nějakou inspiraci. Ostatně proč ne, tento dokument se mi osobně líbí, a to i přes někdy až zbytečně a uměle přehnanou dramatičnost. Pokud vás tedy nebaví jen nekonečné závodění v kariéře, v níž plníte jeden šampionát za druhým, je příběhový režim v GRID Legends příjemným a kvalitním zpestřením celé hratelnosti.

Co se závodů týče, nalezneme v příběhu celkem 36 kapitol. Ty vám dohromady vydrží přibližně na sedm až osm hodin čistého herního času, což je z mého pohledu obstojná doba, i s ohledem na přítomnost plnohodnotné kariéry. Pozitivní vlastností je rovněž to, že jednotlivé závody jsou rozmanité, tudíž ve mně nenastal ten pocit beznaděje, repetitivnosti a nudy jako u staršího kolegy. Kromě klasických okruhových závodů, časovky nebo sprintu obdržel titul také moje oblíbené eliminační závody, po nichž jsem volal třeba ve hře Fast & Furious: Spy Racers Rise of SH1FT3R a jež mi bohužel v mnoha závodních hrách chybí – konečně, alespoň někdo mě vyslechnul a splnil můj sen! Nových typů závodů je ale povícero, a oproti původnímu novodobému GRIDU udělali vývojáři po této stránce několik mílových kroků vpřed. Závodění v příběhovém režimu je navíc doprovázeno dramatickou hudbou, což celou atmosféru rivality ještě více podtrhuje.

Co možná trochu na příběhové kampani zamrzí, jsou docela jednoduché úkoly v jednotlivých eventech. Ve většině případů totiž nemusíte dojíždět na předních příčkách a pro odemčení další kapitoly pouze postačí šesté nebo i sedmé místo v cíli. Je sice pravdou, že čím dále se příběhem prokousáváte, tím jsou požadavky od vašeho týmu směrem k vám větší, i tak ale mohli vývojáři přinést daleko lepší výzvu, jelikož za současných podmínek nebude ani pro mírně pokročilejšího hráče problém dohrát příběhovou kampaň na tu nejvyšší obtížnost. Já jsem kvůli recenzi volil původně střední obtížnost, kterou jsem si po pár kapitolách následně zvýšil ještě o stupínek výše, ovšem příliš jednoduchého postupu jsem se ani po tomto kroku nijak nezbavil.

Díky více typům závodů jsou o něco zábavnější také ostatní režimy

Mezi další typy patří i tzv. multi-class závody, což jsou eventy složené z několika závodních tříd najednou. Co to znamená konkrétně pro vás? V podstatě máte za úkol dostat se pokud možno na první místo, přičemž je nutné předjet protivníky s mnohdy lepším autem. Ve své podstatě jde o jakýsi typ stíhací jízdy, v níž se žádné chyby neodpouští a každé, byť sebemenší zaváhání může váš sen o vítězství – kvůli slabšímu autu – zcela zničit. Aby toho nebylo málo, do série GRID se po letech vrátilo také driftování. Naopak v novém díle nehledejte žádné formy kvalifikace, resp. časovku, od jejíž hodnoty se odvíjí vaše pořadí na startu závodu. Je to možná trochu škoda, ale mně osobně tento aspekt vůbec nechyběl, a to ani v kariérním režimu, o kterém si něco povíme za chvíli.
Když už Codemasters tolik vychvaluji, musím zmínit rovněž znatelné rozšíření okruhů a šampionátů. Nově se projedete například v Moskvě, Dubaji nebo Londýně. V základní hře nyní navíc najdete okruhy Red Bull Ring a japonskou Suzuku, které byly v původním GRIDU dostupné ve formě placeného rozšíření. Všechny nové tratě a místa zde rozepisovat nebudu, ale bez většího přemýšlení mohu i za toto vývojářům udělit palec nahoru. V neposlední řadě nabobtnalo také množství samotných aut. Nově se projedete v závodních tahačích nebo vyzkoušíte vozy s elektrickým pohonem, doplněné o rychlostní boost. Všechny zmíněné vlastnosti zajišťují, že v GRID Legends je kariéra o něco zábavnější a zajímavější. Stále se také rozděluje na několik závodních tříd a vaším úkolem není samozřejmě nic jiného než se dostat do té nejvyšší a nejprestižnější a vyhrát hlavní cenu.
Výčet herních režimů dále pokračuje tzv. Race Creatorem, kde si můžete zcela nezávisle namixovat jakýkoliv závod s jakýmkoliv autem a na jakékoliv trati. Stručně řečeno se jedná pouze o přejmenovaný Quick Race. Codemasters zřejmě chtěli tímto pojmenováním dát najevo možnost vytváření vlastních závodů, což je sice pravdou, ale oproti ostatním titulům podobného zaměření moc odlišností nehledejte. Pod položkou Social se pak ukrývá multiplayer, pro jehož funkci potřebujete mít zřízený účet EA online, takže nějaké propojení s Electronic Arts tu přece jen je. Samotná hra pro více hráčů funguje dobře a osobně jsem žádné dlouhé čekací doby nezaznamenal. Možná je škoda, že se vývojáři neodhodlali do hry přidat také split screen, který bohužel stále více v závodních hrách absentuje. Věřím totiž, že by jeho implementací mnoha hráčům vypálili oči. Tak třeba příště.

Stále stejně dobrá arkádová hratelnost

Samotná hratelnost a jízdní model jsou velkou chloubou série GRID už od jejího počátku, a jinak tomu není ani v nejnovějším pokračování, ba naopak. Od vydání původní hry v roce 2019 mi přišlo, že Codies dokázali hratelnost a celkové ovládání ještě o malinký kus vylepšit. Celkově se mi GRID Legends hrál skvěle, vše fungovalo tak, jak mělo, a v tomto ohledu nemohu hře nic vytknout. Chování protivníků je také stejně dobré a tvrdé jako minule, za což patří dík především vychvalovanému systému Nemesis. Jestli nevíte, oč jde, odkážu vás na mou recenzi GRID (2019), kde tuto funkci podrobně popisuji. Trochu mě mrzí výše zmíněná obtížnost, která je i v ostatních režimech poměrně jednoduchá, a třeba v kariéře jsem na hard neměl problém všechny soupeře na startovním roštu předjet a následně si vytvořit ještě několik vteřin náskok.
Co se do série GRID také vrací, je vylepšování vašich aut o lepší vnitřnosti, které se následně dělí na tři stupně. Za vydělané peníze si kromě nákupu nových vozů můžete pořídit také lepší motor, výfuk apod. Klasický tuning má však jeden velký neduh, a to takový, že pro jeho odemčení musíte s každým autem odjet určitý počet kilometrů, abyste si odemkli jednu ze tří dostupných tříd. V tomhle bohužel udělali v Codemasters malý krok vedle, a raději bych dal možnost tuningu už na začátku. Zde hrozí to, že si hráči budou raději střádat peníze na lepší auto a vylepšování moc nevyužijí. Peníze, které GRID Legends dává za splněné závody, totiž nejsou malé, nehledě na fakt, že je kromě kariéry získáváte i v příběhovém režimu. Větší smysl by možná dávalo, kdyby se možnost vylepšování odemknula již v příběhu, a ne až v kariéře. Samozřejmě můžete si kariéru rozjet současně s příběhem, anebo se od něj úplně distancovat a vrhnout se rovnýma nohama rovnou do kariéry. V takovém případě byste možná funkci tuningu lépe využili, ale za současné situace si myslím, že většina hráčů naskočí na příběh už jen z čisté zvědavosti.

Parádní optimalizace a obstojný vizuál

Na závěr recenze, jak už to tak bývá, trochu zhodnotím i vizuální stránku a samotnou optimalizaci. Grafiku bych rozdělil na dva body. Prvním bodem je zhodnocení zpracování závodních aut, které považuji za povedené, a ať už se rozhodnete GRID Legends hrát z pohledu řidiče nebo raději zvolíte venkovní pohled, auta na vás udělají perfektní dojem a z jejich zpracování budete nadšeni. Efekty deště a okolí také nijak zvláště neurazí a zvláště noční závody doplněné o ohňostroj vypadají skvěle. Co nenadchne, ale ani neurazí, je prostředí jako takové. Sice se GRID Legends dokázal zbavit ploché, a v některých situacích i nepříjemné mázlé grafiky, stále je však co vylepšovat a za 60 euro bych od Codemasters čekal o malinko více.
Částečnou útěchou může být skvělá optimalizace, která se vývojářům opravdu povedla. Za celou dobu hraní jsem nezaznamenal sebemenší zásek, pád hry či nějaký jiný problém. GRID Legends na sebe neupozornil ani žádným výrazným bugem, který by nějak zásadně ovlivňoval samotnou hratelnost. Z tohoto ohledu tak patří opět vývojářům velké díky.
GP uvozovky

GRID Legends skutečně naplnil to, co sliboval, a oproti staršímu kolegovi je nové pokračování o velký kus napřed. Sice pořád nemohu říci, že by se jednalo o dokonalou hru, která by dosahovala takových kvalit, abych ji mohl považovat za nejlepší díl série, je to však krok tím správným směrem. Pokud Codemasters ještě zamakají, za tři roky nám můžou přinést dokonalé pokračování, které může klidně zadupat svoji konkurenci do země. Za mě sedm a půl bodu z deseti.

Klady

stále skvělý jízdní model a povedené zpracování aut
zábavnější kariéra díky rozšíření obsahu
povedený příběhový režim
přítomnost systému Nemesis
hra běží bez problémů

Zápory

v některých ohledech vizuální stránka trochu zaostává
vylepšování aut mohlo být lépe zpracované
poměrně jednoduchá obtížnost pro pokročilejšího hráče
pro multiplayer nutnost účtu EA online
0

Doporučujeme

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedIn