Když mi v roce 2019 přistál na monitoru počítače nový díl ze závodní série GRID, který byl kompletním restartem celé série, tak nějak jsem v duchu doufal, že se po nepříliš povedeném třetím díle GRID: Autosport konečně dočkám návratu k absolutním kořenům. Z nejnovějšího dílu se však vyklubal vesměs pouze průměrný počin, který spíše než zábavu nabídl nudné a neustále se opakující závody na velmi malém počtu okruhů, jež po čase bezpochyby přestaly bavit i toho nejtrpělivějšího virtuálního závodníka. Z GRIDU (2019) jsem tak byl v celkovém součtu docela zklamaný, a kromě revolučního systému Nemesis a především skvělého arkádového jízdního modelu, kterým je ale tato série od Codemasters dlouhá léta známá, nebylo nic, co by mě na nejnovějším dílu nějak extra nadchlo a bavilo. Sice jsem GRID (2019) dohrál až do konce, avšak trvalo to zatraceně dlouho a zanechalo to ve mně pochybnost, zda se někdy ještě kvalitního GRIDU dočkáme.
Příběhový režim? No proč ne
Co se závodů týče, nalezneme v příběhu celkem 36 kapitol. Ty vám dohromady vydrží přibližně na sedm až osm hodin čistého herního času, což je z mého pohledu obstojná doba, i s ohledem na přítomnost plnohodnotné kariéry. Pozitivní vlastností je rovněž to, že jednotlivé závody jsou rozmanité, tudíž ve mně nenastal ten pocit beznaděje, repetitivnosti a nudy jako u staršího kolegy. Kromě klasických okruhových závodů, časovky nebo sprintu obdržel titul také moje oblíbené eliminační závody, po nichž jsem volal třeba ve hře Fast & Furious: Spy Racers Rise of SH1FT3R a jež mi bohužel v mnoha závodních hrách chybí – konečně, alespoň někdo mě vyslechnul a splnil můj sen! Nových typů závodů je ale povícero, a oproti původnímu novodobému GRIDU udělali vývojáři po této stránce několik mílových kroků vpřed. Závodění v příběhovém režimu je navíc doprovázeno dramatickou hudbou, což celou atmosféru rivality ještě více podtrhuje.